Akce je součástí mezinárodního projektu ProtectFish. Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku vědci instalují provazo-fáborkové zábrany, které mají snížit intenzitu lovu kormoránů a jejich dopad na rybí populace.
Podle studie, kterou zveřejnili Martin Čech a Lukáš Vejřík z Biologického centra AV ČR v roce 2011, uloví průměrný kormorán denně přibližně 400 gramů ryb. Skutečně velcí jedinci, jejichž váha přesahuje 3,5 kila, ale dokážou denně spořádat téměř kilogram ryb a jsou schopní polykat i padesáticentimetrové kusy.
Kormoráni nás ničí, zoufají si na Přerovsku. Někde radši vypustili rybníky![]() |
„Bez srovnávacích experimentů však nelze objektivně říci, do jaké míry je za úbytek ryb skutečně zodpovědný,“ uvedl Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Právě těmto souvislostem se věnuje projekt ProtectFish. Stejné experimenty s fáborky dělají například i v Dánsku, Německu, Rakousku nebo Polsku.
Dva miliony jedinců
Při posledních dvou plošných sčítáních v letech 2006 a 2012 přitom čítala celoevropská populace kormorána velkého téměř dva miliony jedinců. Přinejmenším v některých regionech (Švédsko, pobaltské státy) navíc počty rychle rostou. Denně tak naloví kormoráni ryby v ceně přesahující 1,5 milionu eur, tedy zhruba 38 milionů korun.
Boj s kormorány rybáři prohrávají. Škody v Poodří počítají na stovky tisíc![]() |
Činnost těchto ptáků nemá však jen ekonomické dopady, působí škody také na původních druzích ryb v řekách, ohrožuje to třeba lipana podhorního nebo parmu obecnou. Navíc oproti jiným predátorům, jako jsou vydry nebo ledňáčci, kormoráni často loví ve skupinách. Tu podle vědců může tvořit jen několik jedinců, ale i desítky, nebo dokonce stovky ptáků koordinovaně lovících na jednom místě. To pak může mít velmi negativní dopady.
„Cílem našich experimentů ovšem není zavést používání fyzických zábran jako dlouhodobého řešení, ale na základě dat přesně vyhodnotit, jak velký podíl má kormorán velký na úbytku původních druhů ryb v evropských řekách a jakou roli hrají i další faktory, jako jsou jiní dravci, změna klimatu, znečištění nebo další lidské vlivy,“ vyjmenoval Martin Čech.





