„Aktuálně evidujeme 484 nahlášených a potvrzených případů, což je o 137 více než vloni v tomto období. Přitom minulý rok jsme v případě lymské boreliózy zaznamenali vůbec nejvyšší výskyt, a sice 613 případů,“ komentovala počty nakažených ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Jen za minulý týden přibylo 57 nových případů. Nejvyšší výskyt onemocnění hygienici evidují tradičně na Jindřichohradecku, Českobudějovicku a Táborsku. Dlouhodobě nejméně jich bývá na Strakonicku a Písecku, což platí i pro letošek.
Podle Kotrbové je důležité, aby byli lidé opatrní při pohybu v přírodě, sběru hub, ale i při procházce v městských parcích. Pro klíšťata jsou totiž přirozeným prostředím křoviny na okraji lesů a vodních toků, místa s neudržovanou vysokou trávou a křovinami i právě parky.
Při výletech do přírody je potřeba zvolit správné oblečení a obutí a používat repelenty.
„Po návratu doporučujeme dobře se prohlédnout, případně se osprchovat a vyměnit oblečení včetně spodního prádla. Čím dříve se podaří klíště objevit nebo správně odstranit, tím nižší je riziko přenosu infekce,“ dodala šéfka krajských hygieniků.
Onemocnění má různá stadia
Její slova potvrzuje i primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle. „Když se hlídáme, tak riziko nákazy snižujeme,“ podotkl. Aby borelióza propukla, klíště musí být na člověka přisáté hodiny až dny.
Onemocnění má různá stadia. Někdy se člověk s infekcí setká, vytvoří si protilátky a nic mu není. Pacienti mohou zažívat i neurčité potíže, kdy typickým projevem je kožní flek větší než pět centimetrů v místě přisátí nebo jeho blízkosti.
„Potom jsou další stadia, kdy borelie mohou postihnout centrální nervový systém a způsobit zápal mozkových blan včetně ochrnutí, což je to, s čím se na našem oddělení nejvíc setkáváme,“ upřesnil lékař. Dále je možné se setkat s postižením kloubů, což je častější u borelióz v Americe, nebo postižením srdce.
Nenoste si z procházek klíšťata. Naučte se před nimi venku správně chránit |
Na českobudějovickém infekčním oddělení hospitalizují každoročně několik pacientů nakažených boreliózou.
„Nasazuje se jim antibiotická léčba, poměrně krátká, deset dní až měsíc podle typu, stadia a závažnosti příznaků. Antibiotika jsou běžně dostupná, někdy se podávají v tabletách, někdy nitrožilně,“ popsal Chrdle.
Podle primáře se ale borelióza může překrývat s řadou dalších chorob. Problémem pak může být, když mají pacienti neurčité potíže, jako je únava nebo bolest svalů a kloubů, a není jasné, jestli je způsobuje borelióza, nebo ne. Když je diagnóza jasná, je borelióza víceméně dobře léčitelná.
Vývoj vakcíny nepokračuje
Naopak v běžných číslech se podle údajů hygieniků drží výskyt klíšťové encefalitidy. Té od ledna zaznamenali 69 případů, což je o čtyři méně než ve stejném období loňského roku. Za minulý týden přibyli čtyři nově nakažení.
Oproti borelióze stačí u této nebezpečnější nemoci přenášené klíšťaty mnohem kratší přisátí tohoto parazita. Liší se také projevy nákazy.
„Při klíšťové encefalitidě jsou vysoké horečky a silné bolesti hlavy, což u boreliózy nebývá tak typické,“ doplnil primář. Boreliózu pacienti zvládají spíše bez horeček, s tupějšími bolestmi hlavy, oslabením končetin nebo ochrnutím lícního nervu.
Klíšťata na Valašsku jsou promořena encefalitidou. Do nemocnice musely i děti |
Zatímco proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat, u boreliózy zatím taková možnost není. O změnu se pokoušeli parazitologové z českobudějovického Biologického centra AV ČR. Ti před několika lety testovali vakcínu se stoprocentní účinností. Inovativní byla také v tom, že cílila na všechny druhy borelií.
„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ líčil tehdy parazitolog Radek Šíma.
Práce na účinné látce ale nepokračují. „Žádný posun v této oblasti není. Látku, která byla úspěšná, nakonec ta komerční farmaceutická firma nevyužila a rozhodla se jít jinou cestou,“ konstatovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková. Jihočeští vědci se podle jejích slov na dalším vývoji aktivně nepodílejí.
