Tamní farnost na chystanou renovaci táborské památky použije vlastní peníze a pak také zdroje českobudějovického biskupství a evropské dotace z IROP. Jenže ani to nemá stačit. A proto přišli v Klokotech s výzvou o pomoc.
„Navýšení ceny prací vzniklo při výběrovém řízení na dodavatele stavební části projektu. Výsledek řízení nemůžeme ovlivnit. Někdy se podaří vysoutěžit lepší cenu než předpokládanou, jindy je to naopak. To je i náš případ,“ uvedl kněz Jiří Můčka.
Upozornil, že na projektu budou pokračovat ještě další výběrová řízení, a to na dodávku nového mobiliáře či restaurátorské práce, což může cenu celé akce rovněž ovlivnit. Aktuálně vlastní podíl farnosti činí zhruba 26 milionů korun.
„Po ukončení všech výběrových řízení se rozhodneme, zda budeme schopní udělat projekt v celém rozsahu, jak je aktuálně připravený. Či zda budeme muset některé části vynechat. Momentálně ve sbírce prosíme o šest milionů korun,“ konstatoval kněz.
Vzhledem k sumě žádá o pomoc veřejnost a oslovuje i vedení Tábora, nadační fondy či podnikatele. Do akce se zapojilo i Biskupství českobudějovické. „Celou akci podporuje, a to pomocí svých zaměstnanců, kteří mají zkušenosti s obdobnými projekty. Současně přislíbilo i finanční spoluúčast na vlastním podílu farnosti ve výši přibližně 16 milionů korun,“ spočítal farář.
V těchto dnech by mělo dojít na podpis smlouvy se stavební firmou a zjara by měly začít práce samotné. Na vypsání soutěží na dodávku nového mobiliáře a restaurátorské práce se dostane za rok.
Práce na poutním areálu, který je národní kulturní památkou, by měly skončit do konce roku 2027. Místo je také aspirantem na čestný titul basilica minor, který propůjčuje významným kostelům papež.
V kostele se chystají nainstalovat podlahové vytápění, a tím vymění i nepůvodní dlažbu. Zrestaurují barokní mobiliář a přidají nové liturgické vybavení, což umožní celoroční provoz a zvýšení prestiže areálu.
V severní části areálu vznikne informační centrum a opraví tam kapli sv. Vojtěcha. V budově rezidence v jižním křídle udělají bezbariérový přístup, vzniknou tam nové prostory pro expozice, kurzy, katecheze, přípravy na křest či svatby a společenské akce. Rekonstrukce zahrne i výměny oken, částečné opravy fasád a střech jižního křídla.
„Zároveň je v plánu nutná oprava a čištění ikonických klokotských varhan v kostele, které přinesou lepší požitek z varhanní hudby, mimo jiné i při tradičních koncertech pro veřejnost. Projekt nepřímo posílí i pastorační a sociální činnost,“ doplnil architekt projektu Ondřej Chudý.
Pomohou peníze z pokut?
Do oprav se hodlá finančně zapojit také táborská radnice. „Už jsme jednali, odkud vzít peníze. S panem farářem a architekty jsme seděli dvakrát, tak jsem s tématem obeznámený. Přispět na tak významnou památku je pro město dle mého názoru téměř povinnost. Souvisí to právě s výjimečností místa a silnou táborskou historií. A obrovskou hodnotou a kvalitou této učebnicové barokní památky,“ podotkl starosta Tábora Štěpán Pavlík.
Město by mohlo najít v rozpočtu asi čtyři miliony, zbytek by mohla pokrýt veřejná sbírka, která již začala. „Zřejmě zkusíme formu nějakého daru ve výši poloviny chybějící částky, například z fondu pokut. ‚Hříšníci‘ by tak přispěli na bohulibou věc,“ zmínil s úsměvem starosta.
Dodal, že titul basilica minor, o nějž stále farnost usiluje, by byl pro město prestižní záležitostí. Dříve se to nepodařilo kvůli detailům okolo oltáře. To by rekonstrukce mohla také vyřešit.
„Jsme pyšní, že takováto stavba se nachází v našem bydlišti, a vítáme citlivou rekonstrukci, která určitě zvýší příliv nových turistů a poutníků,“ navázala za obyvatele referentka osadního výboru Klokot Jana Hralová.
Nakoukli jsme řemeslníkům pod ruce. Katedrálu sv. Mikuláše opravují i příborem |
Po dobu oprav bude provoz areálu částečně omezený. Při instalaci vytápění bude několik měsíců uzavřený i samotný kostel. Pro bohoslužby a další služby pro veřejnost budou kněží využívat ambitové kaple a protější farní dům Emauzy.
Veřejnost může na opravy přispívat minimálně do ukončení projektu v prosinci 2027, a to na transparentní účet římskokatolické farnosti Tábor-Klokoty nebo přímo ve farní kanceláři. „Rádi vystavíme potvrzení o přijetí daru. Nabízíme také propagaci firmám, které finančně přispějí. Budeme velmi vděční za dar v jakékoli výši. Každý měsíc sloužíme mši svatou za dárce a dobrodince poutního areálu,“ říká Jiří Můčka.
Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy |
Zmínky o zasvěcení kostela Panně Marii pocházejí už ze 13. století. Podle legendy se zjevila Madona v podobě krásné dívky nejdříve pasáčkům a posléze i ostatním místním lidem, vyučovala je o Bohu a poté ji před jejich zraky andělé vynesli do nebe.
Poutní místo v dnešní podobě začali stavět benediktini v roce 1701, které však při stavbě odvolali a budování pokračovalo díky táborským měšťanům a významným šlechticům. Komplex dokončili roku 1734.
Areál v Klokotech včetně křížové cesty a kaple Dobrá Voda v roce 2018 zařadili na seznam národních kulturních památek ČR. Každý rok se tam konají Klokotské poutě, které připadají vždy na nejbližší sobotu k svátku Nanebevzetí Panny Marie, který je 15. srpna.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License