Suverénně postoupily do druhé nejvyšší soutěže a i v ní se jim daří více než dobře. Fotbalistky českobudějovického Dynama jsou po podzimní části na třetí příčce a znovu po roce mohou nesměle uvažovat o postupu.
Za dobrými výsledky tým táhne jeho nejlepší střelkyně, která zároveň nastřádala nejvíce branek z celé druhé ligy. Karolína Vaňková nasázela ve dvanácti zápasech patnáct branek. „Celkem se daří. Naštěstí se teď trefuju,“ přikývne 20letá ofenzivní hráčka.
Nastupuje nejčastěji v útoku. „Jsem na hřišti od toho, abych dávala góly nebo je připravovala. Proto mám stejnou radost i z asistencí. Snad dám třeba konečně gól i hlavou, párkrát k tomu bylo blízko. Doufám, že na to v jarní části sezony navážu,“ potvrzuje.
Jihočeský nováček však nemusí spoléhat jen na Vaňkovou. I druhá nejlepší střelkyně soutěže je totiž z jeho týmu, Simona Jandová skórovala letos devětkrát.
„V některých zápasech cítím, že mě soupeřky zdvojují nebo brání osobně. Potom je těžší se prosadit. Má to ale i své výhody, uvolňuje se tím prostor pro ostatní. Toho ovšem musíme lépe využít. Potřebujeme trochu zlepšit hru po křídlech, uprostřed to bývá hodně zahuštěné,“ líčí.
Společně tráví chvíle i mimo hřiště či šatnu
Každopádně jsou pryč duely, kdy Dynamo poráželo soupeřky rozdílem třídy, jako tomu bylo v nižší soutěži. „Zápasy jsou o poznání těžší. Rozhodně je ale skvělé srovnávat se s kvalitnějšími týmy. Když vidím výsledky ostatních, tak nastává řada překvapení. Takže podcenit nějaké soupeřky by se mohlo ošklivě vymstít,“ tuší.
V budějovickém celku panuje s podzimní částí spokojenost. Pořadí vede rezerva pražské Sparty se 33 body, druhý Baník Ostrava i třetí Dynamo mají 27 bodů. Hráčky Baníku ještě čeká dohrávka s Olomoucí.
„Musíme být spokojené. Kdo by to byl řekl, že se ihned po dalším postupu budeme pohybovat na tak vysoké příčce. Moc jsme nevěděly, do čeho jdeme, neznaly jsme sílu soupeřek. Přesto jsme ale odehrály spoustu kvalitních utkání a předvedly sympatické výkony. Ostatní soupeřky o nás hovoří jako o silném kombinačním týmu, což je fajn vizitka,“ chválí si.
Kimova zlatá děvčata udivují svět. Proč je KLDR fotbalovou velmocí? |
Rezervní tým Sparty postoupit nemůže, a tak o první lize mohou přemýšlet i kluby za ní. Pro Jihočešky by to byl třetí postup v řadě. „Baník Ostrava loni poměrně nečekaně spadl z první ligy. Také má vysokou úroveň, ale věřím, že když se na něj lépe připravíme, budeme schopné hrát vyrovnanou partii. Chceme jít do nadstavby v první pětce, snad to na jaře udržíme tak, aby bylo o co hrát. Po postupu pošilháváme, otázka je, jak bychom mohly uspět v první lize,“ uvažuje.
Byť stoupají soutěžemi výš, stále je pro hráčky Dynama stejně důležitá parta. Společně tráví chvíle i mimo hřiště či šatnu.
„Podnikáme společně různé aktivity. V pěkném počasí například rády chodíme na beachvolejbal nebo na fotbalgolf. Nejvíce se teď asi uvidíme na maturitních plesech některých našich spoluhráček. A čas od času podnikáme teambuildingové akce pro stmelení týmu,“ uvádí Vaňková.
Studium na vysoké škole má přednost
Když se daří, většinou s tím nenastává ani moc problémů. Budějovické fotbalistky by však měly překonat i případná složitější období. „Nechci nic přivolávat, ale pokud by přišla nějaká výsledková či herní krize, věřím, že máme tak pevný kolektiv, že i špatné období přečkáme semknuté. Když se daří, tak je to přirozeně euforie,“ popisuje.
V Dynamu si váží toho, kam až se společně dostaly. „Je skvělé, že i v jižních Čechách je ženský tým, který je schopný bojovat o první ligu. Rozhodně si musíme vážit přístupu klubu k nám. Co se podmínek a zákulisí týče, nemůžeme si stěžovat. A ten adrenalin, který přichází při fotbalových zápasech, je silně návykový,“ zdůrazňuje.
Členky budějovického týmu se vyznačují tím, že pro úspěch jsou schopné obětovat maximum. Například Vaňková pochází z Kardašovy Řečice, do krajského města dojíždí třikrát týdně na trénink téměř 50 kilometrů.
„Je to opravdu náročné. Mimo dojíždění na tréninky musím cestovat i do školy, ještě ke všemu úplně na opačnou stranu. Občas jezdím na trénink přímo ze školy. Někdy ani trénink kvůli tomu nestihnu, ale školu mám jednoduše na prvním místě,“ tvrdí.
Studentka Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci ještě nemá zcela jasno o své budoucnosti. „Vydala jsem se ale ekonomickým směrem, který se mi líbí a kterého se chci držet. Až zvládnu bakaláře, tak se uvidí, jestli dám ještě dva roky na inženýrku,“ přemítá.
Pevné cíle nemá ani ve fotbalové kariéře. Chce se spoluhráčkami bojovat o co nejlepší umístění. Volného času moc nemá. „Když nějaký čas ušetřím, ráda ho trávím s rodinou a přítelem. Už se těším na volno o vánočních svátcích,“ uzavírá.
