Martin Hadrava vypráví, jak první sporák vznikl díky kamarádovi a jak se z kamen stává životní filozofie. Nejsou jen zdrojem tepla, ale jde o prostor, kde se vaří a třeba i odpočívá na peci. Ať už v chalupě, nebo moderním domě, vždycky jsou originál – s dotekem lidských rukou a příběhem, který se může ukrývat v malém detailu v reliéfu.

Jste původní profesí kamnář?
Jsem keramik a stále se tak i cítím. Víc keramik než kamnář. Tady bylo několik kaselských pecí, a to bylo vlastně to, co mne sem na Klikov přivedlo z Prahy. Tady se keramika tradičně vypalovala v pecích na dřevo. A já si pronajal jednu dílnu i s takovou pecí a mohl jsem začít takhle pracovat, což by můj sen. A dařilo se mi od začátku.

A jak dlouho se věnujete stavění kamen?
Jeden můj kamarád, Pavel Mlázovský, mne asi před patnácti lety požádal, jestli bych nedokázal vyrobit keramické kachle. A já jsem s potěšením ty kachle opravdu vyrobil. Ale dal jsem si podmínku, že ty kamna s ním pak chci stavět. Takže z toho byl první kachlový sporák. Jemu vděčím vlastně za to, co z kamnařiny umím. On začal o pár let dřív, takže měl náskok. A posledních asi pět let už je stavím sám.

4 fotografie

Jaký je rozdíl mezi kachlem a kachličkou?
Kachel je vlastně stavební jednotka, něco jako cihla. Z kachlů se kamna staví podobně jako dům z cihel. Není jen nalepený, jako kachlička, ale spojuje se to hlínou, lepidlem, kramličkuje se to drátkem, aby se to časem nerozestupovalo. Kachel je vybavený žebry, za která se to pak spolu spojuje. Což kachlička nemá. A kachlička se lidově říká obkladačkám.

A určitě bude i rozdíl v materiálu, z čeho je vyrobený.
Ano. A důvodem je to, aby snesl změny ve střídání teplot. Horké, vychladlé, horké, vychladlé. Musí mít tu schopnost to zvládnout. Nesčetněkrát se zahřát a zase vychladnout.

Z kolika kachlů se kamna skládají?
Kachle můžou mít různý formát. Takže když například vezmeme sporák, který máme doma my, tak jde o relativně málo kusů, protože jsou veliké. Tradiční formát je 22 × 24 centimetrů. A kdyby tato kamna byla z těchto, tak je jich tam dvakrát tolik.

Jak se dnes starým kachlovým kamnům daří? Je o ně zájem?
Myslím, že ano. A je to proto, že lidé chtějí být nezávislí na energiích. A to právě tato kamna umožňují.

Dokážou vytopit místnost, ale dá se na nich i vařit.
Pokud se bavíme o vaření, tak to je správně kachlový sporák. Zde je vlastní topení jen přidružená funkce. Ale na to, abyste si v pohodě vytopila třeba celý dům, tak potřebujete kamna. Ale už tam nemusí být ta funkce pečení a vaření. A nebo to lze zkombinovat a vyřešit právě pomocí sporáku.

Dokážou fungovat jako akumulační kamna?
To je jejich velká výhoda. Nemusí se v nich topit průběžně jako u krbových kamen. Tady oheň hoří třeba jen hodinu. A veškerá energie se dokonale uloží do šamotu pomocí dlouhého akumulačního tahu a ta kamna pak pomalu hřejou, třeba osm hodin.

A v pohádkách je u toho třeba ještě ležení na peci. Chtějí to také vaši zákazníci?
Často. A já tomu rozumím, protože je to skvělé. My to máme doma a často v zimě tu s dětmi ležíme a čteme si pohádky.

Jedná se spíše o zakázky do starých chalup, nebo i do nových rodinných domů?
Topení dřevem určitě není pro každého. Je to pro lidi, kteří mají blízko k lesu, bydlí na venkově. Vůbec se chtějí zabývat přípravou dřeva na topení. Může to být i určitá životní filozofie, nezávislost na vnějších zdrojích. Zatímco když si to dřevo připraví na zimu, tak mu to nikdo nevezme. A každá kamna jsou jedinečná, je to životní příběh. Není to rozhodně řešení pro každého. Ale pokud se to povede, tak si myslím, že se s nimi pak žije moc příjemně. V novostavbách se setkávám s tím, že to nejsou jen jednoduchá kamna, jako se stavěla dřív. Ale můžou být kachlová a vypadat hezky.

Napadá mne třeba, co je využít na centrální ohřev vody do domu?
Lidé to také tak chtějí. Ohněm ohřívat vodu, kterou uskladní v akumulační nádobě, a z ní pomalu topí do podlahy. Je to skvělý systém, ale na tomhle se já jako kamnář už tolik nepodílím. Tohle už je úkol pro topenáře, který musí systém navrhnut a vymyslet. Ale já můžu kolem té teplovodní vložky udělat pěknou obestavbu.

Takže nejsou vyloučené ani moderní systémy vytápění.
Dnes se na tom už podílí i profese specialisty, který umí zregulovat různé zdroje tepla. Solární energie, plyn, elektřina, dřevo, a propojit to s ohledem na to, co je v dané chvíli nejefektivnější. Něco jako chytrý dům. Setkávám se s tím často. Hlavně u mladých lidí, kteří chtějí využívat moderní technologie. A já tomu už pak dám jen tu hezkou obezdívku. To už je na konkrétní představě a domluvě.

Modrotisk, porcelán i vyšívané šátky. Nové centrum představí stará řemesla

Mně z toho vychází, že taková kamna musí být vždy originální.
Rozhodně. Ale ono to ani jinak nejde. Rozhoduje dispozice domu, umístění komína a další náležitosti.

Když se budeme bavit o financích, v jaké hladině se pohybujeme? Za kolik se dají kamna pořídit?
Tohle je těžké určit, když jde o široké pole možností. Obecně lze říct asi jen to, jak se pro kamnáře zdražují náklady na vstupy, tak to bohužel pocítí i zákazník. Ale to je vidět i v jiných oblastech. Řádově to jsou stovky tisíc. Ale jde o něco, co bude sloužit dlouhá léta. Setkávám se s tím, že lidé řeší kamna jako součást stavby domu jako takové a je to položka v rozpočtu.

Co třeba s tím spojit udírnu?
Lze leccos. My tu máme třeba pec na chleba. A bokem ještě technickou místnost, kde skladujeme dřevo, aby se to nemuselo nosit úplně dovnitř. Přikládá se právě bokem.

Jako to bývalo na zámku, kde přikládalo služebnictvo zvenku, aby páni měli uvnitř čisto a teplo.
Přesně. Akorát že už nemáme to služebnictvo. Jinak to přikládání z vedlejší místnosti se dnes využívá běžně. Tedy pokud to umožňují dispozice. Je to určitě dobré řešení.

Co barvy kamen?
No, nemůžu nabídnout 90 odstínů, jako nabízí průmysloví výrobci. Mám jen pár. Ale většinou se se zákazníkem shodneme. Tradiční, jako byly například zelená, hnědá, modrá, krémová.

Jak dlouho trvá je postavit?
Stavím je sám a může to trvat dva až čtyři týdny.

A předtím si vypálíte kachle.
To dělám v zimě. Takže v létě a na podzim nashromáždím zakázky na další rok a můžu se pak pustit do jejich výroby.

Takže zákazník by měl počítat, že si bude muset počkat rok?
To je doba, kdy se scházíme, diskutujeme o budoucí podobě. Navštívím místo, abych si udělal představu a místo zaměřil. Jsem rád, když zákazník navštíví i mne, aby si prohlédl třeba právě barvy kachlů. A v létě pak stavím.

Kdo drátuje, nevnímá čas ani bolest, směje se mistryně starého řemesla

Pouštíte se třeba i do zdobení?
To obstarává moje žena Maruška, je na to velmi šikovná. Nedávno dělala právě na přání reliéf lípy, která stojí u chalupy, kde jsem stavěl kamna. Nebo jsme dělali do skautské chalupy skautskou lilii. Někdo třeba najde na půdě nějaký starý kachel s motivem, takže ten prvek pak přeneseme do těch nových kamen. Vymysleli si třeba rozkvetlou jabloňovou větývku. Tak to tak Maruška udělá. Já bych to nedokázal.

Je v tom nějaké technické omezení?
Asi ne. Reliéfy, barvy, lze s tím vymyslet hodně. Nám by se naopak líbilo, kdyby si zákazníci chtěli sami vymýšlet ještě víc. Sami na vlastní experimentování nemáme moc času.

Jakou vidíte budoucnost tohoto řemesla v porovnání s tím, jak se kachle vyráběly v minulosti?
Geniální výmysl bylo třeba už to, že se dnes pálí keramika v elektrických pecích. Místo v ohni v kaselských pecích. Nastavím to, nemusím k tomu v noci chodit. Současně je to dnes už tak běžná věc, že to už asi ani nikomu nepřijde zvláštní. Ale myslím si, že přijde doba, kdy se budou kamna tisknout na 3D tiskárně ze žáruvzdorných materiálů. A není to daleko. Já toho ale nejsem fanda, takže to nečeká na mne. Co se týče výroby kachlů dnes, je to hlavně strojová výroba. Stále je na tom velký podíl lidské práce, ale to, co vyjde z továrny, mi přijde jako studený a dokonalý tvar, který v sobě nemá tu živost. Někdo to vidí a dokáže ocenit to, že naše kamna vypadají jinak. Že je na nich vidět, že se toho dotýkaly lidské ruce.