Pod cihlovou přes sto let starou stavbou září už do dáli velký bílý stan s červenými ornamenty a žlutými prvky. Otevřené oranžové dveře jsou bohatě barevně pomalované.
Vstupujeme dovnitř, kde uprostřed na zem dopadá světlo z kruhového střešního okna. I interiér je plný barev, například dvě židličky, stoleček a komody jsou oranžové s různými vzory. Okolo pak najdeme řadu náboženských předmětů.
 |
Jsme v typické buddhistické jurtě. V Mongolsku, odkud zrovna tento příbytek pochází, se jí říká geer. Dýchne na nás atmosféra asijských stepí a duchovna, kterou umocní třeba i kadidlo. Přitom jsme stále v jihočeské Třeboni.
„V této červené variantě je to původní stepní chrám. Většina jurt je bílá s minimálním vzorem, ale tato byla určená pro vysoké představitele státu a sloužila jako putovní chrám,“ zasvěcuje Milan Klečka, který ji před devatenácti lety přivezl z Mongolska.
Tam dlouho pracoval jako geolog. A do své rodné Třeboně s sebou nevzal jen tuto jurtu, ale i další buddhistické mongolské náboženské předměty.
Zájemci si mohou jurtu prohlédnout každý zářijový víkend či po telefonické domluvě. Klečka se svou dcerou Anudar plánují mongolské obydlí a modlitebnu využívat i dál.
Betonová jurta na noze, to je vodárna
„Pravděpodobně tu zůstane i přes zimu a možná i natrvalo. Zatím je zapůjčená od mongolského kulturního a duchovního centra, my začneme jednat s městem, jestli tu může stát dál, či si ji například Třeboň neodkoupí. Chystáme tu například řadu tématických akcí, naposledy v jurtě malovaly děti,“ přidává zakladatel jedné z největších sbírek mongolského buddhistického umění ve střední Evropě.
Třeboňské stepní obydlí má ještě jednu zajímavost. Posvětil ji sám Ctihodný Chamba Lama D. Čojdžamec, když tu byl roce 2006 na své první návštěvě České republiky.
„Jurtu tehdy vlastně oživil a inicioval ji pro duchovní účely. Opravdu tu máme energetický náboj vysokého představeného mongolských buddhistů,“ prohlašuje Klečka hrdě.
Galerie buddhistického umění sídlí od roku 2012 ve vodárenské věži, kterou postavili v lokalitě Na Kopečku v roce 1909 podle návrhu architekta Jana Kotěry. Milan Klečka si ji od města Třeboně dlouhodobě pronajal v roce 2005 za symbolickou korunu. Řadu let pak architektonickou a technickou památku, ze které je parádní výhled na město a okolí, postupně opravoval.
Obrazy z Mongolska zaplnily věž v Třeboni. Sbírka je evropským unikátem |
„Tehdy mě to napadlo tak, že tvar vodojemu nahoře na věži vlastně také připomíná takovou betonovou jurtu na noze. Je to podobné,“ usmívá se Klečka, který se významně postaral o propagaci buddhismu nejen na jihu Čech.
Při návštěvě Galerie buddhistického umění přímo ve věži najdete sbírku přibližně 140 artefaktů a cenných předmětů z Mongolska, z buddhistických klášterů, které tam z drtivé části na konci 30. let minulého století zdecimoval komunistický režim. Od té doby jsou sbírky roztroušené po celém světě. Nyní je jeden z nejvýznamnějších souborů mongolského buddhistického umění právě v Třeboni.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
