Když ves opustili věřící, kostel ukrytý v lesích chátral. Teď ožívá

  9:32
V lesích Soběnovské vrchoviny na jihu Čech se ukrývá kostel, o němž neví ani někteří lidé z okolí. V 90. letech přitom nechybělo málo a celá stavba by šla k zemi. Zachránili ji nadšenci, kteří objekt postupně opravují.

„Divím se, že to tehdy nespadlo. Ve střeše byly díry a jednotlivé zdi se postupně rozpadaly,“ rozléhá se kostelem svatého Vavřince v Klení na Českokrumlovsku hlas Marie Vaškové. Ještě před 30 lety se stavba na kopci uprostřed lesů podobala ruině. To se ale změnilo zásluhou skupinky Jihočechů.

Ta první se pustila do práce v 90. letech, kdy se podařilo mimo jiné opravit právě střechu a zajistit klenbu. Díky tomu a dalším zásahům se objekt nerozpadl.

„Bylo to pět minut po dvanácté hodině. Všechno se tady hroutilo a podle fotek se zdálo, že už je pozdě. Naštěstí to tak ale nebylo,“ pokračuje Vašková. Snímek před vchodem do kostela její slova potvrzuje, stavba na něm je zarostlá a střecha plná velkých děr. Bez přehánění připomínal objekt spíše kulisy z hororového snímku.

„Ti, kteří přišli, nebyli většinou věřící“

Jen díky úsilí lidí ale nakonec kostel dál stojí a na práci původního spolku od roku 2012 navazuje nový. „Je nás devět. Někdo je z Klení, ale máme i členy z Benešova nad Černou nebo Soběnova. Jsou to lidé, kterým ta stavba není lhostejná a nechtějí, aby to tady chátralo. Zajímavé je, že mezi námi nejsou původní místní obyvatelé, ale většinou ti, již se sem nastěhovali poměrně nedávno,“ vypráví předseda spolku Michal Sedlák.

Sedí vedle Marie Vaškové v kostele, který se nachází nad vesnicí Klení. V minulosti dominoval místní krajině, ale dnes ho před zraky okolí ukrývá hustý les.

Obec pod ním byla v minulosti německá, ale původní obyvatelé ji opustili ve 40. letech minulého století. „Ti, kteří přišli po nich, nebyli většinou věřící. Kostel tak postupně přestali používat. Nekonaly se tady svatby, pohřby ani jiné události. Vše se přesunulo do Benešova nad Černou a budova chátrala. I dnes o něm dost lidí z okolních obcí vůbec neví,“ pokračuje Vašková.

Vzápětí oba líčí, co všechno se spolku podařilo v posledních letech zajistit. „Pracovalo se třeba na vnitřních omítkách. Opravovala se také dlažba, která byla ve velké míře rozkradená. Bylo těžké najít vhodné kameny. Když se podíváte na zem, je vidět, co je nové. Podle mě je ta stará také tou původní,“ ukazuje na zem Marie Vašková, pokladní spolku.

Kostel sv. Vavřince ve vesnici Klení na jihu Čech se daří zachránit díky nadšencům.

Kostel sv. Vavřince ve vesnici Klení na jihu Čech se daří zachránit díky nadšencům.

Skupinka lidí již několik let postupně rekonstruuje také kruhovou kamennou zeď, jež celý kostel obklopuje. „Ta byla také v naprosto zoufalém stavu, skoro ke zbourání. Na přelomu let 2016 a 2017 ji ale Národní památkový ústav prohlásil za kulturní památku. Někdo tehdy zjistil, že je zeď stará podobně jako samotný kostel. I díky tomu odstartovaly záchranné práce,“ vypráví Vašková o chvíli později venku u zdi, do níž je vklíněná i budova márnice.

Také ji se podařilo opravit, má teď novou střechu. „Vidíte, jak je pod úrovní země? Nejspíš to bylo schválně. Asi tady měli nebožtíky, aby je nemuseli mít v některých ročních obdobích doma,“ ukazuje Marie Vašková.

Údajně tam pobýval Karel Jaromír Erben

Dnes už spolku zbývá dodělat jen zhruba 15 metrů zdi. Problém je ale ve financování. „Máme tady kasičku a založili jsme i účet, kam je možné přispívat. Dostáváme také nějaké finance od obce Benešov nad Černou. Získávat dotace na opravu památek je ale stále složitější, protože se zvýšila spoluúčast,“ přiznává trpce Michal Sedlák s tím, že pokud to půjde, chce spolek v opravách pokračovat a místo oživit.

Kostel sv. Vavřince se nachází ve vesnici Klení, která spadá pod Benešov nad Černou.

Kostel sv. Vavřince se nachází ve vesnici Klení, která spadá pod Benešov nad Černou.

I přes trable se získáváním dotací mají ale nadšenci elánu dost. Nevadí jim ani to, že se musí opravám věnovat ve svém volném čase. Když se řeč stočí zpět k samotnému kostelu, vrací se do jejich hlasů znovu nadšení. „Našli jsme tady pár zajímavostí. Původně se mluvilo o tom, že byla poslední oprava věže v roce 1908. Když ale náš kolega vylezl nahoru, našel tam vyrytý letopočet 1926. Tehdy se věž zakrývala krytinou,“ líčí Vašková a vzápětí nadhodí pověst o Karlu Jaromírovi Erbenovi.

„Původně měla obec německý název Goldenschlag, údajně podle toho, že se tady kdysi našel zlatý keltský poklad. Říká se, že v těchto místech Karel Jaromír Erben pobýval a inspiroval se při psaní balady Poklad,“ navazuje Michal Sedlák.

Podle Marie Vaškové to souvisí i s nedalekým turistickým cílem – vrcholem Vysoký Kámen, kde je kamenná stěna. Tam je prý možné vidět obrys, jenž připomíná portál, který mohl slavného autora při psaní inspirovat.

Objekt přežil i požár

Marie Vašková se také domnívá, že kostel vznikl na místě, kde je cítit silná energie. „Nerozumím tomu. Když se ale zastavím v jedné venkovní části, cítím se najednou krásně, i když zrovna nemám dobrou náladu. Působí tam na mě nějaká síla,“ přemítá.

Samotná historie objektu sahá až do 13. století. V počátku sloužil podle všeho i jako útočiště pro místní obyvatele a kupce, kteří se pohybovali po soumarské cestě. Stavba má za sebou řadu nejrůznějších rekonstrukcí, a tak se na ní podepsalo několik architektonických stylů. Objekt přežil i požár z konce 19. století. Kvůli zlodějům se bohužel nedochovalo nic z původního mobiliáře. Na černobílých fotkách je vidět zničený nábytek nebo varhany. Kde vybavení skončilo, nikdo neví.

Venkovní část kostela za kamennou zdí je volně přístupná. Dovnitř se ale návštěvníci jen tak nedostanou. Pokud by o to měli zájem, mohou se obrátit na telefonní číslo, které je na webových stránkách kostelkleni.cz. Po domluvě zájemcům někdo ze spolku odemkne.

Autor: