Společnost je od roku 2013 v insolvenci. Na základě návrhu insolvenční správkyně Zuzany Orbesové vydal Krajský soud rozhodnutí o ukončení provozu. A tím datem je poslední den v září.

Orbesovou se redakci iDNES.cz nepovedlo zastihnout. „Papírenská produkce, která tady historicky byla, končí. Jak to bude dál, nevíme,“ reagoval starosta Větřní Antonín Krák.

Město od středy již bývalým zaměstnancům papíren pomáhá s hledáním pracovního uplatnění v okolí.

Zástupci Větřní jednali v minulých dnech s vedením společnosti. Chtěli vědět, jaké má s areálem u řeky Vltavy následující plány. „Sdělili nám, že je to předmět obchodního jednání. Víc nám neřekli,“ poznamenal Krák.

Konec provozu se týká necelých dvou stovek zaměstnanců. „Není to dobrá zpráva. Papírenský provoz má ve městě dlouhou historii. A každý občan, který je ekonomicky zabezpečený, který má práci, je pro město důležitý,“ zdůraznil starosta.

5 fotografií

Město začalo jednat s některými firmami na Českokrumlovsku a Kaplicku, aby zajistilo pracovní místa pro propuštěné. Shání hlavně dělnické pozice. „Něco se povedlo. Do jaké míry, kolik lidí skutečně bude mít práci, to nemáme úplně zpětnou vazbu,“ poznamenal.

Větřní by mělo zájem o odkup některých budov v areálu. „Nechceme, aby z nich vznikly ubytovny a odehrával se v nich obchod s chudobou. Nebo aby v nich žili squateři,“ obával se Krák. „Ujistili nás, že areál bude nadále uzavřený a hlídaný,“ potvrdil.

Pocítí konec papíren lidé v Krumlově?

Konec provozu může mít dopad také na obyvatele Českého Krumlova. Týkat by se jich to mohlo kvůli poplatkům za odpadní vody. Krumlov je totiž napojený právě na čističku ve Větřní.

„Domluvili jsme se se zástupci společnosti Čevak tak, aby se ukončení provozu papíren obyvatel Českého Krumlova nedotklo. Čevak upravil svoje nákladové položky a město naopak pachtovné, z čehož vyplývá, že ke skokovému zdražení nedojde. Mírné zvýšení může nastat kvůli inflaci, na finální kalkulaci pro rok 2026 ještě pracujeme,“ řekl starosta Alexandr Nogrády.

Za dlouhodobými problémy papíren stojí kombinace zastaralé technologie, vysokých provozních nákladů, klesající poptávky po papíru a nedostatku investic. Papírny nebyly schopné najít strategického partnera, který by provoz zachránil. Insolvenční správkyně byla toho názoru, že další provoz bez zásadních investic by byl jen ztrátový.

„Důvodem je především hospodářská recese v zemích Evropské unie, kam směřuje hlavní část výroby, a tomu odpovídající pokles poptávky a na druhé straně vysoké ceny energií v Česku. Náklady na plyn a elektrickou energii představují přes 50 procent celkové ceny výrobku. Podle věřitelského výboru zde nejsou ani předpoklady pro změnu těchto strukturálních tržních podmínek v nejbližších měsících a letech,“ uvedl v usnesení soudce Miroslav Veselý.

Historii výroby papíru ve Větřní začal psát Ignác Spiro, podnikatel v papírenství, který poté, co přišel do Českého Krumlova, koupil roku 1861 druhou papírnu od Theodora Pachnera. Kvůli rozrůstající se výrobě Spiro v roce 1870 koupil Pečkovský mlýn poblíž Větřní.

V roce 1879 zde byly tři papírenské stroje a továrna byla průkopníkem nových technologií v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1911 si podnik nechal postavit největší stroj na světě na výrobu papíru pro rotační tisk.

Krátce po druhé světové válce byl zde založen národní podnik Jihočeské papírny. Po sametové revoluci došlo na privatizaci a z továrny se stala akciová společnost. Majitelé se měnili, podnik však až do roku 2011 investoval do modernizací strojů.