Díky leteckým specialistům mohou hasiči účinněji zasahovat v nepřístupných oblastech nebo při povodních. V takových případech je možné postižené zachraňovat takřka vždy jen z vrtulníku, navíc v podvěsu.
„Počítáme i s tím, že zachraňovaní mohou být zranění. V takových případech bychom k zásahům létali společně se zdravotníky,“ vysvětluje mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Armádní vrtulníky polské výroby W-3A Sokol budou startovat z bechyňského letiště. Stroje nyní slouží především letecké záchranné službě a na jejich palubu se kromě pilota a kopilota vejde ještě lékař, zdravotní sestra a dva hasiči.
„Když nebude potřeba lékařský personál, bude možné přepravit v krátkém čase na místo čtyři hasiče,“ dodává Matějů s tím, že specialisty budou vyzvedávat vrtulníky na dvou určených místech.
„V Táboře máme pro tyto potřeby vyhrazenou louku poblíž hasičské základny. Druhé místo je v Českých Budějovicích na středu kruhového objezdu v Okružní ulici. Tam je ale musí nejprve dopravit kolegové ze směny,“ říká Matějů. Takových případů by podle ní mělo nastat pouze několik za rok.
Výhodou ve výcviku leteckých záchranářů je jejich předchozí způsobilost k lezeckým zásahům. Umět se slaňovat a jistit se na laně jsou základní předpoklady pro práci ze vzduchu. V případě, že by tuto práci měli dělat lidé bez zkušeností, trval by výcvik o několik let déle.
I tak trvá aspirantům na leteckého záchranáře z řad hasičů minimálně dva roky, než se k práci ze vzduchu dostanou. Po složení praktických a teoretických zkoušek se navíc musí každý rok účastnit několikadenního cvičení v terénu i na vodní hladině. Kromě toho je čeká každoroční přezkoušení z praktických a teoretických znalostí v oblasti leteckého záchranářství.
Že to není procházka růžovou zahradou, potvrzují sami hasiči. „Když se houpete 300 metrů nad zemí, zkoušíte si karabinu a říkáte si, jestli je vše v pořádku, není člověku úplně do smíchu. Zároveň tuto práci milujete, takže vlastně ani nemůžete jinak,“ líčí zkušenosti z výcviku jeden ze záchranářů Miroslav Švec.
Aby mohli na zásahy létat ve vrtulnících, potřebují hasiči také speciální vybavení. „Vedení jim pořídilo speciální kombinézy a přilby. Samozřejmě musí mít prostředky pro komunikaci s posádkou vrtulníku, takže dostali také helmu s radiokomunikací. Díky špičkově zařízeným armádním vrtulníkům mohou pracovat i v noci,“ uvádí Matějů.
V Jihočeském kraji doposud nefungovala žádná specializovaná jednotka, která by měla na starosti záchranu lidí ze vzduchu.
„Dříve jsme podobné akce koordinovali s policisty v Praze, kteří mají k dispozici vlastní vrtulník,“ vysvětluje Matějů a zároveň dodává, že jižní Čechy se díky vycvičeným profesionálům staly jedním ze šesti krajů, kde je taková služba v provozu.
Vedení jihočeských hasičů navíc plánuje brzy rozšířit řady sboru. Do konce letošního roku by měli přibýt další letečtí záchranáři. „Ještě letos dokončíme výcvik dvanácti hasičů, abychom jich měli alespoň pětadvacet akceschopných,“ podotýká Matějů.