Stane se lokalita kolem temelínské elektrárny jaderným parkem? Obavy z toho mají lidé v okolních obcích, jimž kromě uvažovaného rozšíření elektrárny, postavení modulárního reaktoru v jejím areálu a hlavně příprav na vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu hrozí zamoření zelené krajiny těžkou dopravou a průmyslem.

Aktuálně v obcích řeší oznámení geologického průzkumu pro úložiště na ploše 22,7 čtverečního kilometru v místní lokalitě Janoch. Ministerstvu životního prostředí (MŽP), které k tomu zahájilo správní řízení, poslali zastupitelé obce Temelín obsáhlý protest. Upozorňují, že všechny tyto projekty zatěžují okolní krajinu. MŽP teď jejich námitky posuzuje.

V dopise připomínají dosud nevyčištěné nádrže po úpravně uranové rudy MAPE v nedalekých Mydlovarech, které zamořují okolí radioaktivním zářením. K tomu sousedí s elektrárnou a cítí se jako oběť za to, aby měl stát dostatek energie.

6 fotografií

„Se současným stavem už jsme se smířili. S projekty ČEZ, jako je budoucí modulární reaktor, rozšíření meziskladu vyhořelého paliva, fotovoltaický park na zemědělské půdě, nebo s rozvodnou elektřiny v osadě Kočín. Hlubinné úložiště v ještě nedotčené krajině však zásadně odmítáme a budeme se proti němu bránit právními prostředky,“ tvrdí zastupitelka Temelína Jana Hájková.

V dopise podepsaném starostou obce Josefem Vácou připomínají, že za jadernou elektrárnu spuštěnou v roce 2002 už zaplatily okolní obce hodně. Zlikvidováním pěti vesnic, devastací přírody a zemědělské krajiny, omezením rozvoje turistického ruchu. Píší, že se nechtějí stát skládkou Evropy.

„Stát sliboval výstavbou elektrárny výrazný rozvoj dotčených obcí, elektřinu zdarma, ale není tomu tak dodnes. Úložiště by přineslo narušení spodní vody, zvýšení kriminality, další vystěhování některých rodin,“ stojí v dopise. Proti úložišti vystupují i další obce, na jejichž katastru má stát.

ČEZ tvrdí, že obce podporuje

Žádost MŽP o geologický průzkum současných čtyř lokalit (kromě Janochu jsou to Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok v Plzeňském kraji) odmítly všechny obce. Podle ministerstva se teď jejich námitky posuzují, rozhodnutí je zatím v nedohlednu. V případě jejich nesouhlasu s konečným výrokem mají právo podat rozklad k ministru životního prostředí.

„Geologický zákon uvádí důvody, kdy MŽP žádost zamítne. Mimo jiné je důvodem, když jiný veřejný zájem převýší zájem na průzkumu. Tato situace bývá předmětem víceoborové správní úvahy,“ vysvětlila mluvčí MŽP Lucie Ješátková.

Jiný pohled na lokalitu má ČEZ. Připomíná, že aktivity, jako je hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nebo zátěž po uranových odkalištích nesouvisí s jejími kompetencemi a že s obcemi v okolí jaderné elektrárny vychází dobře. Elektrárna přináší do regionu peníze i zájem turistů, například loni navštívilo její informační centrum 35 702 lidí. V posledních deseti letech dostaly okolní obce od ČEZ příspěvek na projekty ve výši 382 milionů korun, dalších 25,5 milionu ročně dostává obec Temelín jako daň z nemovitosti.

„Průzkumy veřejného mínění jednoznačně potvrzují, že obyvatelé podporují rozvoj jaderné energetiky. Přináší minimální zátěž okolí, zaměstnanost, úzkou spolupráci v oblasti regionálních projektů,“ připomněl za ČEZ Petr Šuleř.

Podle výroční zprávy Nadace ČEZ za rok 2021 šlo nejvíce peněz do podpory krajských hasičů a policie. Peněžité dary dostávají od společnosti instituce napříč celým Českem.

Podlehnou obce pokušení z přílivu peněz? Podle temelínské zastupitelky Hájkové jsou tyto kompenzace nejisté i vzhledem k tomu, co společnost ČEZ slibovala dotčeným obcím na počátku stavby elektrárny. Zahnat obavy lidí chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) besedami. V Temelíně ji pořádá již tento pátek v místní hospodě.