iDNES.cz

Žijeme z turismu, odmítl starosta Horní Plané námitky odpůrců apartmánů

  13:08
Zastupitelé Horní Plané u Lipna podpořili záměr investora na stavbu areálu s apartmány a přístavištěm Karlovy Dvory. Odpůrci se nevzdávají a upozorňují, že zastavování Lipenska podobnými resorty ohrožuje kvalitu prostředí. Jejich peticí se budou zabývat i jihočeští zastupitelé.

Horní Planá je v levé části snímku. Plánovaný areál má vyrůst na levém břehu Lipna proti dvě ostrovům. Ten větší se jmenuje Tajvan. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Odmítnutím většiny kritiků skončilo veřejné projednávání záměru postavit na levém břehu lipenské přehrady další rekreační satelit. Debata byla součástí řízení o vlivu stavby na životní prostředí EIA a týká se budoucího letoviska v osadě Karlovy Dvory u Horní Plané.

Podle projektu zde vyroste oplocený areál se 136 apartmány, dvěma hotely, přístavišti pro 200 lodí a dalšími službami. Místy až bouřlivé diskuse se v úterý odpoledne zúčastnilo 30 zástupců místních spolků, jednotlivců, zpracovatelů projektu a kraje.

„Jsem z toho smutný. Vrátil jsem se do rodné obce na stará kolena, abych si zde užil krásné krajiny, a teď místo na rozkvetlou louku budu koukat do oken hotelů a apartmánů,“ vyjádřil Václav Čadek jeden z důvodů, proč areál nechce.

Projekt odmítají kromě spolků také odborníci na hydrobiologii a ekologii krajiny, kteří varují před zhoršením kvality vody v jezeře a poškozením přírodního rázu.

Ale zastupitelé Horní Plané záměr podpořili. „Neživí nás výroba ani těžba v lesích, žijeme z turismu,“ vysvětloval starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Město před osmi lety upravilo pro developera územní plán. Zástupce investora architekt Čestmír Luhan se dnes odvolává právě na tento dokument, který je opravňuje záměr dotáhnout. Už dříve pro MF DNES uvedl, že se všemi povoleními by se mohlo začít stavět už příští rok.

Mezi účastníky projednávání se objevily i kladné názory. Podle místní obyvatelky Ludmily Homolkové je projekt skvělý a věří, že krajině neuškodí a že obyvatelům přinese třeba koupání s plážemi.

Než však záměr dospěje ke stavebnímu povolení, musí se investor vypořádat se všemi připomínkami. Mimo jiné také s námitkami ministerstva životního prostředí. Společnost BaHa chce zabrat 27,5 hektaru kvalitní zemědělské půdy a lokalitu zatížit další dopravou a novou infrastrukturou. Musí se proto vyřešit otázka, zda jde opravdu o veřejný zájem, nebo jen soukromý byznys.

Horní Planá chce po investorovi vodovod

Zastupitelé Horní Plané proto přišli nedávno s řešením. S investorem uzavřeli memorandum o společném financování plánovaného veřejného vodovodu a kanalizace mezi Horní Planou a její nejvýchodnější osadou Hůrkou. Karlovy Dvory leží uprostřed trasy. Rozvody pitné a odpadní vody mají stát přibližně 60 milionů korun, přitom město do nákladů vloží jen 35,8 procenta z celé investice. Dalším veřejným zájmem by mohla být plánovaná mateřská škola chystaná v areálu.

Oponenti tyto plány považují za pouhé vize, které mají jen posunout záměr do schválení. Například vodovod ještě nemá ani projektovou studii. „Připadá mi od města nešťastné a zavazující nechat si platit svoji investici od soukromého subjektu,“ myslí si předsedkyně spolku Lipensko pro život Pavla Setničková.

Právě tento spolek zorganizoval petici proti zastavování Lipenska podobnými resorty, které ohrožují kvalitu prostředí. Podepsaly ji tři tisíce lidí. Na levém břehu nádrže je v přípravě dalších 10 podobných projektů se 4,5 tisíci lůžky a se záborem více než 200 hektarů zemědělské půdy.

Připojili se i odborníci. Podle hydrobiologa Petra Znachora se například argumentace, že nová kanalizace a vodovod včetně stávajících čističek odpadních vod (ČOV) výrazně zlepší kvalitu vody v nádrži, se nezakládá na realitě.

„Je třeba si uvědomit, že napojení nových ubytovacích kapacit na ČOV je naprosto nezbytným předpokladem. Naopak se neřeší ukazatel rozpuštěného fosforu, který je rozhodující pro rozvoj sinicových květů,“ sdělil Znachor.

Tvrzení investora, že nové ČOV a kanalizace zlepší prostředí, je podle některých názorů jen účelovou argumentací, protože rozpuštěný fosfor se vinou rozvoje podobných ubytovacích resortů nakumuluje a čističky ho neodstraní. Oponenti proto žádají revizi zastaralých územních plánů a stopku podobným záměrům.

„Další předimenzované projekty už Lipensko neunese. Bude-li znečišťování nádrže v této míře pokračovat, můžeme se dočkat i vypouštění přehrady, jako se děje jinde ve světě,“ míní Setničková.

Peticí proti zastavování levého břehu lipenského jezera se budou 15. září zabývat jihočeští zastupitelé.

zpět na článek