Dětí se hlásí do souboru dost, speciální nábory přitom nedělají. „Funguje to většinou tak, že nás vidí na našich akcích, a pak v září přijde třeba patnáct nových dětí. K nám chodí ve věku od pěti do patnácti let. To je totiž doba, kdy se to láme a nechtějí pak mnohdy pokračovat dál,“ vysvětlil Josef Handrejch, který má v Písečanu na starost právě práci s dětmi.
Pořádají společně stavění máje, děti se účastní i akcí Písečanu, jako je podzimní posvícení a vánoční vystoupení. Současně je také ředitelem mezinárodního festivalu. Řada dětí si přivede spolužáky nebo kamarády.
„Což je trochu riziko. Protože když skončí jeden, skončí současně většinou i ti další,“ poznamenal. Co se týče kluků, v Písečánku, který vznikl v roce 2006, dlouho žádní nebyli. Dnes tvoří necelou polovinu.
„Snažíme se je držet přátelství v partě. Ta se tmelí na soustředěních a dalších zajímavých akcích,“ vyjmenoval Handrejch jejich motivaci.
Písečánek pravidelně sbírá ocenění na přehlídkách. „Folklor je zajímavý v tom, že nejde úplně soutěžit. Ale musí to mít pravidla,“ připomněla vedoucí souboru Miluše Sloupová. „My se nemůžeme srovnávat například se slovenskými soubory, jejich tanci, které jsou živější. Komise srovnává provedení z dané oblasti. Ví, jak to má vypadat, a hodnotí, jak soubor předává folklor dál. Co se týče choreografií, písniček, krojů,“ vysvětlila.
„Nám se to propsalo v to, že jsme před dvěma lety vyhráli v dost silné konkurenci na přehlídce dětských souborů a postoupili jsme do celostátní přehlídky. A i to může být motivace, že děti vidí výsledky a zpětnou vazbu,“ naznačila.
Co se týče zdrojů a námětů, je oblast Prácheňska bohatá na prameny, z kterých Písečan čerpá i pro programy „dospělého“ souboru. Spolupracuje také s odborníky, a to jak na etnografii, choreografii, historii nebo například při údržbě krojů. O ty se stará švadlena.
Folklor je trendy. Učí i mrštnost, říká vedoucí souboru Brněnský Valášek |
„Nikdy mě nenapadlo spočítat, kolik stojí kroj. Něco se dá vyčíslit, něco ne,“ zdůraznila Miluše Sloupová. „Jen pánské boty stojí devět tisíc korun. Kožené kalhoty, opasek, ono se to nasčítá. A jsou ještě slavnostní kroje a pak třeba pracovní,“ přemýšlela.
„Dělalo se asi patnáct čepců pro vdané ženy, a ty nám ručně vyšívaly naše souborové babičky. A ta hodnota je tam pak nevyčíslitelná. Chlapecký kroj vyjde asi na čtyři tisíce, dívčí na šest. Dámský kroj, tam se budeme pohybovat asi zhruba okolo padesáti tisíc,“ naznačila.
Písečan pořádal letos v létě 30. ročník mezinárodního folklorního festivalu. Pozvání přijaly soubory z Polska, Rumunska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska. Domácí dorazily například z Moravy, Slovácka či Rokycanska.
Z kroje jste o člověku vyčetli dost, říká švadlenka. Šila i pro americkou miss |
„Já říkám, že cesta nekončí. Protože i když festival běží, tak stejně v tu chvíli už připravujete další ročník. Ten, kdo mě zná, tak ví, že já jsem člověk, který nebude nikdy spokojený s výsledkem a budu přemýšlet, jak to příště zlepšit,“ komentoval Josef Handrejch.
Letos si mohli diváci vychutnat právě maximální nasazení domácích, kdy se v jeden moment sešla na pódiu skoro stovka členů Písečanu. Vedoucí těší, že se ozývají další soubory, jež by chtěly na následující ročník přijet.
„Je to pro nás vizitka, velmi nás to hřeje. To je to vědomí, že stojí za to jít dál,“ poukázala Sloupová. „Když jeden soubor letos odjížděl, říkali: Bylo to dobré, bylo to fajn, ale mělo to jednu chybu, a měli byste na tom zapracovat. Což mne zarazilo, ale dobře, ať slyšíme právě zpětnou vazbu. A oni povídali, zařiďte, ať den má v době festivalu aspoň padesát hodin. My se snažíme, aby jim tady bylo dobře, ale obávám se, že tohle zařídit nepůjde,“ uzavřela.