MF DNES vybírala velké projekty z prvního programovacího období mezi lety 2007 až 2013, aby tak bylo možné s odstupem zhodnotit dopady těchto akcí. Vůbec největší evropské peníze putovaly na výstavbu dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, bylo to skoro 8,5 miliardy korun. Další prostředky šly do modernizace železnice a jiných dopravních staveb. Do výběru redakce zvolila nejzajímavější projekty.

PLUS Sanace ekologické zátěže v Mydlovarech

Na proměnu areálu na chemickou úpravnu uranových rud u Mydlovar na Českobudějovicku se podařilo státnímu podniku Diamo mezi lety 2008 až 2011 čerpat úctyhodných 468 milionů korun. Práce na likvidaci jedné z nejhorších ekologických zátěží v zemi trvaly skoro dva roky.

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku.

Úpravna uranových rud stála u Mydlovar téměř padesát let a po celou dobu představovala hrozbu pro okolní přírodu i zdraví lidí. Teď už po většině jejích zamořených budov nezůstalo ani památky. „V místě, kde se v minulosti zpracovalo na 17 milionů tun horniny, ze které se získalo přes 28 tisíc tun uranu, se teď rozkládá několikahektarová louka,“ popsal tehdy manažer projektu Jan Hudoušek z podniku Diamo.

Likvidace chemické úpravny začala bouráním vědeckotechnického pavilonu a mlýnice, které byly zamořené radionuklidy. Se zemí srovnali postupně i další zděné a betonové objekty, ocelové haly, nádrže, jímky, tunely, násypy i opěrné zdi a koleje. Stát pak ze svého navíc zaplatil i likvidaci nekontaminovaných budov.

„Celý podnik už měl být zbouraný dávno, desítky let tu vyloženě strašil. Jsme rádi, že se s tím konečně stát takhle vypořádal,“ podotkl v roce 2010 tehdejší starosta Mydlovar Petr Ciglbauer.

31 fotografií

Opatření v areálu, který se rozkládal na 32 hektarech, zamezilo vysoké prašnosti a znečišťování vod. Jejich součástí byla také konečná úprava celé jeho plochy. Po zpracování uranové horniny zůstalo v soustavě odkališť 36 milionů tun kalů a znečištěných bylo na 280 hektarů půdy.

A i v dalších letech práce na takzvané rekultivaci v této lokalitě pokračovaly a dodnes neskončily. O rozlehlé území je ovšem také zájem a dost možná tu v budoucnu vyroste velká fotovoltaická elektrárna společnosti ČEZ.

Pozemky pro tento rozsáhlý projekt spadají do pěti katastrů a mají vytipovanou plochu 140 hektarů. Patří do nich například obce Mydlovary, Olešník nebo Dívčice. Fotovoltaický park má mít zpočátku výkon až 130 megawattů. Pro srovnání – výkon běžných fotovoltaických panelů na střechách je v jednotkách kilowattů. Předpokládaný rok zahájení stavby je 2026. „Vše je zatím ve stadiu záměru,“ oznámil před nedávnem vedoucí oddělení pro komunikaci ČEZ Petr Šuleř.

PLUS Splavnění Vltavy

Lodě v přístavišti v Českém Vrbném na okraji Českých Budějovic, turistická i rekreační plavba, přístav přímo v Budějovicích, plavební komora, prohloubené koryto řeky a další úpravy.

To vše v sobě skrýval projekt s názvem Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou mezi lety 2007 až 2011. Tehdy se Ředitelství vodních cest ČR podařilo získat dotaci 678 milionů korun, když celý projekt stál bezmála 800 milionů. Samotná EU ale časem přišla s kritikou, že je realita vodní cesty jiná, než očekávala. Předpoklad byl, že bude možné provozovat také nákladní dopravu, což se nestalo.

Na Vltavě se nicméně v dalších letech pokračovalo i dál směrem na Hlubokou, do Hněvkovic, Týna nad Vltavou až k Orlíku. A do řeky se tak pumpovaly další a další stamiliony korun. Mnohdy zazněla kritika, proč se ty peníze nedaly například do staveb silnic a dálnic, ale vždy zazněl argument, že na to tyhle peníze nebylo možné čerpat.

S odstupem času je ale vidět, jak řeka hodně ožila a je dalším významným prvkem turismu v Jihočeském kraji. V Českých Budějovicích by ještě pomohlo, pokud by se podařilo splavnit Jiráskův jez, aby se lodě dostaly až do samotného centra k soutoku Vltavy a Malše, ale i na to se dost možná časem dostane.

„Splavnění dál do centra určitě dává smysl. Většina lodí zakotví v Českém Vrbném, což je přece jen daleko od centra Budějovic, takže by posun za Jiráskův jez určitě celému projektu prospěl,“ reagoval před několika lety Jan Bukovský, zástupce ředitele a mluvčí Ředitelství vodních cest ČR.

Plavební komora u Jiráskova jezu byla v minulosti naplánovaná tak, že by měla užitnou délku 28 metrů a šířku šest metrů. Konstrukci měl tvořit železobetonový rám s kamenným obkladem. Celá komora měla mít i prvky, které by vyvolávaly představu historické stavby.

I tak ale počty lodí, které proplouvají komory stouply o tisíce ročně a řeka v tomto ohledu žije a je atraktivní. Hodně také pomůže, až se podaří upravit most v Týně nad Vltavou, který je nyní bariérou pro větší lodě.

PLUS Proměna klášterů v Českém Krumlově

K ještě větší atraktivitě Českého Krumlova, jednoho z největších turistických cílů v České republice, přispěla také proměna klášterů. Městu se tedy podařilo z EU získat dotaci přes 270 milionů korun, když celková suma byla 317 milionů.

Areál klášterů v Českém Krumlově ročně navštíví 60 až 70 tisíc lidí.

Předmětem tohoto projektu kompletně ukončeného v roce 2015 byl unikátní areál ze 14. století ležící uprostřed území historického jádra Krumlova, které je zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po zámku druhý největší areál ve městě byl do té doby zchátralý a téměř nevyužívaný, takže se podařilo zachránit vzácné objekty. Projekt po obnově získal prestižní cenu Památka roku 2015.

„Je to pro nás obrovské vítězství, že se nám podařil tak velký počin za tak krátkou dobu, a určitá satisfakce pro všechny lidí, kteří se na obnově a oživení klášterů podíleli,“ shrnul v roce 2016 tehdejší starosta Dalibor Carda sedm složitých let předcházejících otevření unikátního památkového areálu. Na obnovu klášterů získalo město dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP).

Dnes jsou kláštery plnohodnotnou součástí města s prakticky celoročním programem. Potýkají se ale také s dlouhodobými problémy a město musí opakovaně dotovat jejich provoz.

Loni se stal jejich novým ředitelem Martin Malý, bývalý starosta Prachatic. „Teď nás čeká přechodné období, ve kterém se do změn pustíme. Tam bývají náklady zpravidla vyšší. A pokud neseženete nějaký jiný zdroj peněz, záleží jen na městu, zda bude ochotné investovat do klášterů více peněz, aby zvýšilo jejich popularitu. Zrovna tu mám také organizační schéma instituce, protože je jasné, že ji budeme muset zefektivnit na mnoha úrovních. Je potřeba zvýšit příjmy i snížit náklady,“ řekl loni po svém nástupu.

MINUS Letiště České Budějovice

Od loňského léta je na Letišti České Budějovice konečně pořádně živo. Létá se odtud na dovolenou. Vedla k tomu ale hodně trnitá cesta. Na samém začátku počítal kraj, že se mu podaří získat několik set milionů na modernizaci, jenže nakonec z toho nebylo nic.

Evropská komise v roce 2012 nedoporučila přidělení finančních prostředků na modernizaci letiště v Plané. Jihočeský kraj přitom původně uspěl s projektem rekonstrukce letiště v programu zaměřeném na rozvoj regionálních letišť. Z Evropské unie měl získat dotaci ve výši 413 milionů korun.

Letiště České Budějovice zahájilo svůj provoz (2. srpna 2023)

Ačkoli projekt úspěšně prošel Výborem Regionální rady, Evropská komise následně začala celý plán zpochybňovat a to především z pohledu doby udržitelnosti a považovala ho za problémový.

Společnost Jihočeské letiště České Budějovice založil Jihočeský kraj společně s městem České Budějovice. Podle původních plánů měl být celý areál zmodernizovaný do roku 2014, aby mohl následně získat status veřejného mezinárodního letiště.

Nakonec se ho povedlo rozlétat až o devět let později a byla z toho prakticky miliardová investice. Letos v květnu začne druhá sezona s odlety do dovolenkových destinací a bude se už létat i přes zimu.

Hejtman Martin Kuba nedávno zavzpomínal na dobu, kdy se nepodařilo peníze z EU získat. „Dotace jsou bezesporu fajn. Ale už jsem viděl hodně projektů, které vznikly z dotací a byly úplně k ničemu. A vedle toho jsem viděl projekty, které se vlastně pořídily bez dotací, začaly fungovat a přináší to, co mají. Já bych obecně s dotacemi byl často opatrný. Myslím, že bychom je spíš měli využívat v oblastech, které potřebujeme a nejsou z principu ziskové, což je třeba systém sociální péče, hospicové péče a další,“ řekl Kuba.

Jihočeský kraj je nyní jediným vlastníkem areálu i společnosti, která letiště spravuje. Zatím ho musí dotovat desítkami milionů korun, ale za několik let se chce dostat alespoň na nulu. Pomoci k tomu mají další pronájmy a rozvoj areálu, více letů, celoroční provoz, a tak dále.

MINUS Když Zoo Tábor hrozil zánik

Psal se únor roku 2018 a vrchní soud potvrdil sedmiletý trest za podvod a pokus o poškození zájmů EU Liborovi Hrubému, bývalému řediteli táborské zoo. Trest dostal jako souhrnný, zahrnuje už dřívější rozsudek k pětiletému trestu za jiné podvodné jednání v souvislosti se zoo.

Hrubý měl také uhradit více než 43 milionů korun stavební společnosti, která v zoo postavila agroturistické a relaxační centrum.

V táborské zoo chovají i lvy.

Podvod sahal do roku 2011. Hrubý tehdy sepsal smlouvu se společností Eurovia, která měla v zoo postavit větší budovu. Stavbu za více než 40 milionů korun hodlal částečně pokrýt z evropské dotace. Skutečně o ni zažádal, ale nezískal ji. K dotaci přiložil i smlouvu o investici podepsanou Ladislavem Novotným, která měla prokázat, že financování má částečně zajištěné.

Krajský soud v Českých Budějovicích ji později označil za účelovou, investice nebyla míněna vážně. Společnosti Eurovia Hrubý za stavbu nezaplatil, což později u soudu vysvětloval tím, že firma nedodržela zadání. Soud to odmítl a potrestal ho sedmi lety vězení.

Osud zoologické zahrady, která sídlí ve Větrovech, místní části Tábora, byl v jednu chvíli hodně nejistí. Dnes se jí ale velmi dobře daří. Před zhruba devíti lety ji totiž koupil byznysmen Evžen Korec.

„První, co udělám bude, že chci, aby se zlepšily podmínky pro zvířata. Vždy mi šlo o záchranu zvířat a znovu opakuji, že pro mě to rozhodně nebude byznys. Na světě neexistuje zoologická zahrada, která by byla zisková,“ řekl v roce 2015 Evžen Korec. Táborská zoo se tak už roky těší popularitě, je to velmi rozlehlý a klidný areál, kde mají zvířata velké výběhy.

MINUS Relaxační centrum na Hluboké

Dnes je to wellness hotel. Dříve to bývalo Relaxační a regenerační centrum. Za podvody spojené s jeho stavbou v Hluboké nad Vltavou rozdal českobudějovický krajský soud v roce 2019 tresty. Tři roky vězení podmíněně odložené na pět let udělil za manipulaci s dotacemi kolem stavby. Úhrnné tresty uložil třem obžalovaným, dva obžaloby zprostil.

Pětici zástupcům investora a stavební firmy hrozilo za dotační podvod a poškozování finančních zájmů Evropských společenství se škodou více než 50 milionů korun až deset let vězení. Soud ale trest mimořádně snížil pod spodní hranici sazby.

„Nebylo prokázáno, že se obžalovaní na činu obohatili nebo že by některá osoba na tom profitovala. Jejich motivem bylo urychlit stavbu. U dvou zproštěných obžaloby se neprokázal úmysl někoho podvést,“ vysvětlil rozhodnutí předseda senátu Ondřej Círek.

Rozsudek tehdy ještě nebyl pravomocný. Obžalovaní se k němu nevyjádřili a státní zástupce se na místě odvolal.

Kauza začala v roce 2008. Záměr za 300 milionů korun tehdy převzala společnost Kardiocentrum Vysočina CZA od města Hluboká nad Vltavou. Jako zhotovitele stavby vybrala firmu Hochtief CZ. Přes agenturu G-Project žádala o dotace ROP Jihozápad.

Podle spisu ale v té době už existoval jiný projekt, podle něhož se nakonec stavělo. Dotace však obžalovaní měli uplatňovat na původní záměr, a proto faktury přizpůsobovali jemu. Na fiktivní doklady měli získat 50,4 milionu korun a o dalších 90 milionů se pokusit.

Nejvyšší soud ale před více než dvěma lety v tomto případu zrušil rozsudky. Dovolání podal nejvyšší státní zástupce kvůli nízkým trestům a zproštění viny u dvou obviněných. Dovolali se i tři obžalovaní. Případ se tak vrátil zpět a vrcholil v loňském roce u Ústavního soudu.

Ten potvrdil, že nižší instance postupovaly správně, jak upozornilo Aktuálně.cz. „Všemi námitkami se pečlivě zabývaly a jejich závěr, že stěžovatelka realizovala jiný projekt, než na který byla dotace poskytnuta, není nepřezkoumatelný,“ stálo v usnesení.

31 fotografií