Zastupitelé odsouhlasili vznik společenství v podobě neziskového spolku, který ve městě propojí výrobce i spotřebitele elektřiny.

„V praxi to znamená, že když například na střeše školy vyrobíme solární elektřinu, a zrovna ji tam nebude nikdo potřebovat, můžeme ji přesměrovat třeba do městského bazénu nebo domova pro seniory, kde ji využijí. A zvládneme to bez toho, abychom ji levně prodávali a jinde ve stejný čas draze kupovali,“ vysvětlil místostarosta Martin Mareda, který má energetiku v Táboře na starosti.

Nové energetické společenství budou ze začátku tvořit dvě městské firmy – Bytes Tábor a Tělovýchovná zařízení města Tábora. V druhé fázi se k němu připojí všechny školy, školky, knihovny, kulturní domy a další organizace, které město zřizuje.

„Elektřina ze slunce je čistá, levná a máme ji doslova na střeše. Doteď ale bylo složité využít ji naplno. Nově vytvořený spolek nám to umožní — vyrobenou elektřinu budeme moci legálně sdílet mezi městskými budovami. A tím ušetříme městu i lidem spoustu peněz,“ přidal Mareda.

V Hradci začnou příští rok

Radnice plánuje, že do systému postupně zapojí až 75 odběrných míst, kde se elektřina využije. Spolek zároveň zajistí, aby energie opravdu zůstávala ve městě a neprodávala se za nevýhodné ceny dodavatelům. Tábor získal na projekt dotaci z Národního programu Životní prostředí, která pokryje 90 procent celkových nákladů. Radnice proto musí spolek do října zapsat a spustit.

„Času není nazbyt, ale víme, co děláme. Máme připravené právní podklady i spolupráci s odborníky. Jsem přesvědčený, že tento krok je správný. Přechod na moderní, čistou a vlastní energii musí být samozřejmostí,“ shrnul místostarosta.

Vyrábět vlastní elektřinu a komunitně ji sdílet je v Česku možné od začátku minulého roku, kdy vstoupila v platnost novela zákona Lex OZE II. „Společná výroba a následně i spotřeba elektřiny přináší obcím, firmám či domácnostem lepší cenové podmínky. Samozřejmě to s sebou nese některá omezení, která jsou daná zákonem. Třeba že energetické společenství nesmí fungovat za účelem zisku,“ sdělil odborník na energetiku Petr Gaman ze společnosti Flowbox Energy.

Pro tento krok se loni jako první město na jihu Čech rozhodl Jindřichův Hradec, kde bude společenství tvořit 16 subjektů se 44 odběrnými a výrobními místy.

„Jsou to budovy škol, zimní stadion, plavecký bazén nebo nemocnice. Například v létě, kdy jsou prázdniny a školy nespotřebují tolik energie, kolik solární panely vyrobí, ji můžeme využít jinde, ať už v nemocnici nebo na zimním stadionu. Ten je od srpna už v provozu a je potřeba chladit ledovou plochu,“ přiblížil starosta Michal Kozár.

Dohoda o partnerství a spolupráci už je podepsaná, společenství začne v Hradci fungovat od příštího roku. Členové uskupení budou k výrobě energií využívat hlavně obnovitelné zdroje. Kromě fotovoltaiky projekt počítá například s malou vodní elektrárnou.

Ze slunce i vody. V Jindřichově Hradci chtějí vsadit na komunitní energetiku

„Finalizujeme stanovy energetického společenství. Proces chvíli trvá. Minulý rok jsme mapovali místa pro umístění dalších fotovoltaik, což souvisí i se zateplováním budov. Abychom mohli začít zapojovat jednotlivé zdroje, potřebujeme konkrétní podmínky, které určí, jak budou členové ve společenství fungovat,“ dodal Kozár.

V Evropě je nejdále s komunitní energetikou Rakousko a Německo. „V těchto zemích to je oblíbený způsob zajištění energetické soběstačnosti v obcích. Typické jsou případy, kdy zemědělské družstvo vyrábí s kogenerací elektřinu, teplo z bioplynu a profituje z toho celá obec – jak obyvatelé, tak její organizace,“ dodal Gaman.