Po úspěchu v prvním kole, kdy České Budějovice porazily Brno i Liberec a postoupily do finále s Broumovem, se organizátoři českobudějovické kandidatury na Evropské hlavní město kultury sešli se zhruba 60 kulturními aktéry z celého regionu, aby je seznámili s tím, co je nyní čeká. Českobudějovická kandidatura je z velké části postavená na spolupráci a otevřenosti, proto bylo nutné ji všem pečlivě představit a vysvětlit, jakým způsobem se mohou aktivně zapojit.

„Svět kolem nás se mění a mění se i potřeby organizací. Tuto skutečnost jsme museli do přihlášky promítnout. Přišli jsme tak s myšlenkou proměnit kulturu jako spotřební zboží v kulturu jako péči. To se skrývá v našem pojmu (perma)kultura. Je to spojení péče o lidi, přírodu a spolupráce,“ uvedla programová manažerka budějovické kandidatury Anna Hořejší s tím, že pro mnoho lidí se dnes stává kultura nedostupnou a je nutné zamezit jejich úplnému vyčlenění.

Koncept (perma)kultury chce vytvořit otevřené prostředí, kde mohou spolupracovat nezávislé kulturní subjekty a navzájem se doplňovat. S tím souvisí i projekt Ars biologica, který má propojit kulturu, vědu a umění. Zapojit by se do něj mohly Biologické centrum Akademie věd, hvězdárna v Budějovicích nebo projekty zaměřené na zemědělství a techniku, jako je Země živitelka.

„Propojení vědy s kulturou se mi zamlouvá a budějovická hvězdárna k tomu může přispět. Nejenom že v roce 2028 oslavíme sto let od založení, ale navíc díky observatoři na Kleti máme možnost pojmenovávat nově objevené planetky. Na počest kandidatury bychom jednu mohli pojmenovat například B28 nebo ji věnovat některému z našich spřátelených měst,“ řekla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích.

Se spřátelenými městy pak souvisejí projekty, které v přihlášce zaštiťuje pojem Sny. Ty se zaměřují především na posouvání hranic, hledání nových partnerství a podporu turismu. Jeden je pak v nadsázce pojmenovaný Po Vltavě až do Severního moře a chce usilovat o přejmenování Labe na Vltavu, což by jižní Čechy oficiálně propojilo s Drážďany nebo Hamburkem.

Další zajímavé projekty jsou pak v přihlášce zahrnuté v kategorii Příběhy. Ty se pokusí zmapovat malé dějiny regionu, představit významné ženy, německé obyvatelstvo z pohraničí, přiblížit zapomenuté osady nebo obnovit a zmodernizovat tradici jihočeských krojů.

Toto jsou jen příklady přibližně ze 40 projektů, které vymysleli organizátoři kandidatury. Velká část práce ale nyní leží před samotnými kulturními institucemi, aby jejich počet rozšířily minimálně o 30 procent. „Máme koncept, ale bez spolupráce ostatních to nezvládneme,“ sdělil manažer českobudějovické kandidatury Lukáš Černý s tím, že v tuto chvíli se jim může kdokoliv se svým nápadem ozvat.

Přínos jen pro Budějovice? Ne

Kandidatura se ale netýká jen samotných Budějovic, její organizátoři do ní zapojili celý region a doufají, že se k nim přidají i instituce z jiných jihočeských měst. Ty se spolupráci nebrání, ale mají z ní jisté obavy.

„Co když se zapojíme a pomůžeme tak Budějovicím k větší popularitě, ale na náš úkor? Nechceme se přidat k projektu, který nám následně odtáhne návštěvníky,“ tázal se ředitel písecké Sladovny Adam Langer.

Organizátoři ho ale ujistili, že to nehrozí. Přibližně 50 procent projektů v přihlášce je zaměřených výhradně na celý region, a ne jen na Budějovice. Součástí kandidatury má být i vytvoření internetového kalendáře akcí, který by lákal návštěvníky na události všech jihočeských kulturních institucí.

V tuto chvíli čekají organizátoři na připomínky od komise, které by měly přijít do konce listopadu a které budou do nové přihlášky muset zapracovat. Odevzdat ji pak musejí 16. května.