Zahájení stavby letos, dokončení v roce 2032. Takový byl jízdní řád výstavby úseku železničního koridoru mezi Ševětínem a Nemanicemi u Českých Budějovic.
Na stavbu s nejvyšší přípustnou hodnotou 21,3 miliardy korun vypsala Správa železnic loni v březnu soutěž, uchazeči podali nabídky, ale nakonec je všechno jinak. Nejsou peníze. S informacemi přišel jako první web zdopravy.cz.
„Projekt mezi Nemanicemi a Ševětínem se posouvá do střednědobého výhledu. V návaznosti na další přípravu předpokládáme úpravu zadání a rozdělení zakázky do dvou samostatných částí, a to na stavební a technologickou, které by byly soutěženy odděleně s cílem snížit celkovou cenu stavby,“ přiblížila pro iDNES.cz mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.
Stavbu trati se dvěma tunely z Nemanic do Ševětína může stopnout málo peněz |
Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který vláda v pondělí schválila, počítá pro železnici s částkou 72,2 miliardy korun. Dvacet miliard vynaloží na údržbu tratí, stovky milionů poputují do rekonstrukcí nádražních budov, zvýšení bezpečnosti přejezdů, v plánu je také elektrizace několika tratí.
„Podařilo se nám sestavit proinvestiční, a především udržitelný rozpočet na dopravu. Cílem totiž nemá být namalovat si rekordní výdaje a pak přemýšlet, jestli na ně máme peníze, ale připravit vyvážený a rozumný plán investic, který má pozitivní dopad pro občany, bezpečnost a ekonomiku. Meziročně zvedáme rozpočet Ředitelství silnic a dálnic i Správy železnic a investujeme do prioritních staveb,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Tunely i trať mají stavební povolení
Bednárik už v prosincovém rozhovoru vyjádřil překvapení nad tím, že se na železnici nedaří stavět rychleji nebo levněji. „Nemám jistotu, že drážní inflace, která se tady uvádí, konkrétně u Správy železnic, je v pořádku. Mým cílem bude dosáhnout toho, že budeme mít, jednoduše řečeno, za méně peněz více muziky,“ uvedl.
Původně se přitom skloňovala varianta, že by se výstavba financovala formou PPP projektu. Ministerstvo dopravy v říjnu na dotaz iDNES.cz reagovalo, že jej opustili z důvodu úpravy technického řešení, zejména změny způsobu ražby, což snížilo náklady projektu.
„Přepočet prokázal, že vybudování projektu podle nového technického řešení přináší o 20 procent nižší hodnotu za peníze, než byl předpoklad při původním technickém řešení,“ vysvětil tehdy mluvčí ministerstva František Jemelka, proč došlo ke změně.
Mluvčí SŽ zároveň podotkla, že roli sehrála i časová náročnost, stavba formou PPP by mohla začít přibližně až v roce 2028. „Nevýhodná by pro koncesionáře byla i vzhledem k délce stavebních prací. Vybrali jsme vhodnější projekty, které zařadíme do soutěží formou PPP,“ doplnila.
Mezi nejzásadnějšími projekty, které jsou součástí úseku Ševětín–Nemanice, je i výstavba tunelů. Chotýčanský bude měřit 4,8 kilometru a stane se nejdelším tunelem na české železnici. Kratší Hosínský bude dlouhý 3,1 kilometru. Oba i celá hlavní trať v délce kolem 18 kilometrů už mají stavební povolení.
Vlaky pojedou dvoustovkou. SŽ hledá firmu na stavbu koridoru u Budějovic |
Trať do Budějovic se zkrátí o čtyři kilometry, koleje povedou ve zcela nové trase. Vlaky po dokončení prací přestanou jezdit přes Hlubokou nad Vltavou-Zámostí a krátce za Budějovicemi vjedou do zmíněných tunelů. Ševětín zároveň získá moderní a bezbariérové nástupiště. Traťová rychlost by měla být 200 km/h, dokončení koridoru zkrátí cestu o dalších devět minut.
Správu železnic povede od 1. února nový generální ředitel. Stane se jím bývalý předseda představenstva nákladního dopravce ČD Cargo Tomáš Tóth. Ve funkci nahradí Jiřího Svobodu, kterého v prosinci odvolala správní rada kvůli policejnímu prověřování některých zakázek. Vedením organizace byl od té doby pověřený náměstek Mojmír Nejezchleb.
Napotřetí hledají zhotovitele
Naopak se dvěma jihočeskými projekty SŽ letos počítá. Prvním je optimalizace a elektrizace trati z Českých Velenic do Veselí nad Lužnicí. Druhým je oprava nádraží v Táboře, u níž byly předchozí dva pokusy o výběr zhotovitele neúspěšné, nyní SŽ hodnotí nabídky.
„Kvůli tomu se upravily podmínky soutěže,“ sdělila Eberl Friebová. Šlo o navýšení nejvyšší přípustné částky z téměř 156 milionů korun na 194 milionů.
Cestující v Táboře získají lepší zázemí, obnoví se historické části budovy a vznikne nový přízemní objekt, který poslouží jako odbavovací hala. „Historické litinové sloupy zastřešení nástupiště u budovy se po repasi vrátí na původní místo. Dosavadní výtah na prvním nástupišti nahradí nový, a to v místě stávajícího schodiště do podchodu,“ doplnila mluvčí SŽ.
Vedoucí odboru kanceláře architekta města Tábor Kateřina Čechová vylepšení vítá. Podle ní se rozšíří obchodní prostory i možností parkování jízdních kol.
„Oprava bude poměrně citlivá, se zachováním stávajícího členění fasády namísto původně zvažovaného kontaktního zateplení,“ popsala.
Tábor loni uspořádal dotazníkové šetření, v němž se občanů ptal, jak vnímají okolí obou nádraží. Nejčastěji dotazovaní zmiňovali výskyt problémových lidí, ale i neutěšený vzhled autobusového nádraží a dopravu v okolí. Město nyní připravuje zpracování studie, která mu pomůže nastavit základní podmínky pro zlepšení prostředí.
„V mezičase chystáme některé kroky ke zpříjemnění hlavní pěší trasy mezi vlakovým nádražím a Husovým parkem,“ shrnula Čechová.