Tisíce majitelů domů, chalup, ale i polností, lesů a dalších pozemků mají sice ještě necelých pět měsíců na zaplacení daně z nemovitosti, už teď by ale měly zbystřit. Téměř dvě desítky jihočeských obcí a měst v posledních týdnech upravily koeficient, podle něhož se výše daně vypočítává. Někde si tak obyvatelé připlatí.

Pro některé obce je daň vítanou pomocí, protože veškeré peníze z ní plynou přímo jim. Města se v posledních měsících potýkají s rostoucími náklady kvůli inflaci či zdražování materiálů. Příjmy z daní tak mohou vyšší náklady částečně pokrýt.

„V uplynulém roce nastalo mírné zvýšení místních koeficientů týkající se daní z nemovitých věcí. Pro rok 2022 využilo možnost stanovení nebo jeho úpravy 18 z 624 obcí v Jihočeském kraji,“ potvrzuje Ludmila Kočová, vedoucí oddělení provozního zabezpečení jihočeského finančního úřadu.

Doposud se nejvyšší hodnota týkala dvou obcí, a to Lipna nad Vltavou na Českokrumlovsku a Temelína na Českobudějovicku. V Temelíně před 12 lety absolutně nejvyšší koeficient zvolili hlavně kvůli elektrárně, která díky tomu ročně odvádí do obecní kasy desítky milionů. V případě Lipna nad Vltavou, jež je významným turistickým centrem, se zastupitelé rozhodli pro změnu teprve od loňského roku.

Nyní k nim přibudou další dvě jihočeské obce, a to Pohoří na Šumavě na Českokrumlovsku spadající pod Pohorskou Ves, a Hrdějovice na Českobudějovicku.

„Týká se to jen pozemků na jihozápadním okraji obce, na nichž stojí čistírna odpadních vod. Jinde v Hrdějovicích se naopak snažíme držet koeficient co nejníže,“ vysvětluje místostarosta Hrdějovic Miloš Lepič. Vedení obcí si mohou vybrat a nemusí mít stejný koeficient na celém svém území.

Řada větších jihočeských měst pak výši místního koeficientu dlouhé roky drží na stejné hodnotě. Pro letošní rok ani jedno z těch okresních změny neplánuje.

„Dlouhé roky se drží na nejnižší sazbě jedna,“ podotýká náměstek českobudějovického primátora Petr Holický s tím, že město ročně na dani z nemovitosti vybere okolo 62 milionů korun.

Rostou náklady, zváží zvýšení

Zároveň ale připouští, že v dohledné době bude nutné sáhnout ke změnám. Důvodem jsou rostoucí náklady na údržbu městského majetku.

„Při srovnání s ostatními jihočeskými městy máme velké rezervy. Ve střednědobém rozpočtovém výhledu počítáme v roce 2024 se sazbou 1,5. Neměla by to však být pro poplatníky větší zátěž,“ dodává Holický.

Žádné změny pro tento rok neplánují ani v Táboře, který má schválené koeficienty v rozmezí 1,4 a 2,5. „V případě toho místního máme už od roku 2009 schválenou sazbu na hodnotě dva. Vedení radnice jej tehdy vybíralo hlavně s ohledem na vybavenost jednotlivých částí města,“ konstatuje vedoucí táborského odboru financí Dana Daňková.

Velmi podobně jsou na tom i v Jindřichově Hradci, kde od roku 2010 udržují koeficienty ve stejném rozmezí, s výjimkou místních částí Otín a Radouňka.

„Zde jej držíme na čísle jedna, jinde se pohybuje mezi 1,4 až 2,5. Místní koeficient bude v příštím roce opět na čísle dva,“ ujišťuje mluvčí jindřichohradecké radnice Eliška Čermáková. Stejná situace je rovněž v Českém Krumlově, kde se ročně na daních z nemovitosti vybere 18 milionů korun.

Ani v Písku se poplatníci nemusejí obávat dalšího zvyšování poplatku. „Zastupitelé se ale v příštích měsících budou jeho výší zabývat. Zatím nemůžeme předjímat, zda se sazba nějakým způsobem změní,“ naznačuje mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.