Celá padesátilůžková infekce v českobudějovické nemocnici funguje v současnosti jako velká covidová jednotka, její pacienty bez koronaviru léčí zdravotníci jiných oddělení.

„Od jara prošlo naším oddělením 190 pacientů s covidem. Většina lidí, co nakonec zemřeli, dorazila do nemocnice po svých. S tím, že se jim trochu hůř dýchá, horečka je hrozná a je jim špatně. A po dvou třech dnech jdou na intenzivní péči a po dalších dvou třech dnech mohou být v kritickém stavu. Je to opravdu ruská ruleta,“ říká primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle.

Na začátku týdne jste s kolegy způsobili poprask svou Výzvou z první linie, v níž se ostře ohrazujete proti podceňování koronaviru v naší republice. Jaké máte ohlasy?
Úžasné. Vůbec jsme nečekali to, co nastalo, když se výzva objevila na webu nemocnice. Postavili se za nás nejen zdravotníci, kteří stejně jako my denně bojují o zdraví i životy lidí s těžkým průběhem koronaviru, ale i významná část veřejnosti. Těší nás to ve složité situaci, kdy nemocných vyžadujících hospitalizaci pořád přibývá.

Co považujete z celé výzvy za nejdůležitější?
Apel na všechny spoluobčany, aby nebyli vystrašení, ale zároveň respektovali, že covid-19 je zákeřný protivník. Aby měli úctu k životu a zdraví lidí kolem sebe. Časté mytí rukou, roušky a rozestupy jsou minimum, co všichni můžeme udělat pro sebe i pro druhé.

O kolik pacientů s koronavirem se teď staráte?
Je jich kolem padesáti, což je zhruba kapacita našeho oddělení. Máme intenzivní péči, kde jsou pacienti na neinvazivní ventilaci a na ARO jsou pacienti, kteří jsou zaintubováni v umělém spánku a ti jsou na invazivní ventilaci. Naše JIP je skoro naplněná a ARO je plné z poloviny. Další pacienti jsou na doléčení na plicní léčebně. Jsou to lidé, kteří už nejsou v akutním stadiu, ale ještě nejsou fit na to, aby mohli jít domů.

Nakazil se na vašem oddělení někdo ze zdravotníků?
Ne. Máme tu několik zaměstnanců, kteří chytli koronavirus od svých rodinných příslušníků doma. Všichni mají naštěstí lehký průběh nevyžadující hospitalizaci. I tak jeden kolega, který je po covidu, to komentoval větou: „Už jsem se cítil lépe“.

Změnili jste proti jaru způsob léčby covidu?
Výrazně. Kyslík a podpůrná léčba zůstávají, ale změnily se léky, které jsou dostupné. Na jaře byl „módní“ hydroxychlorochin, pak se zjistilo, že je k ničemu, a remdesivir nebyl dostupný. Teď je relativně dostupný remdesivir a už je k dispozici i rekonvalescentní plazma. To je plazma od lidí, kteří prodělali koronavirus, mají hodně protilátek a zdá se, že když ty protilátky podáme lidem na začátku onemocnění, nalepí se na virus, zneutralizují ho, množení viru nepokračuje takovou rychlostí a průběh nemoci se zmírní.

A co diagnostika?
My jsme měli už na jaře oproti jiným nemocnicím diagnostiku velmi rychlou a dobře dostupnou, takže v ní jsme na špici už od začátku. Na jaře jsme byli schopní u 95 procent pacientů mít výsledek do 24 hodin, jinde čekali třeba čtyři dny.

Novinkou je nábor lidí vyléčených z covidu kvůli odběru rekonvalescentní plazmy. Jak vše funguje?
Teď je to ve vývoji, zatím jsme otestovali skupinu hokejistů Motoru, u nich jsme nastavili systém vyšetřování. I u lidí, kteří měli covid s příznaky, má jen pětina dostatečné množství protilátek, které mohou fungovat při transfúzi jinému pacientovi. Testujeme u nás v ambulanci ve všední dny od 7 do 8 hodin lidi, kteří musí být čtrnáct dní po prodělaném covidu, ideálně když měli několik dní horečky. U nich je větší šance, že mají dost protilátek. Zatím se tato plazma zpracovává v Praze, připravujeme však její odběr i zpracování na naší transfúzní stanici.

Pozorujete mírnější průběhy onemocnění než na jaře?
Nevidíme, že by koronavirus v klinickém obraze zásadně mutoval, i rentgenové snímky těžkých virových zápalů plic typických pro covid jsou stále stejné. V létě se spíš nakazili mladí někde v klubu, v baru, v Chorvatsku, takže ti stonali jinak, než když to chytne populace šedesátníků, kteří si vyjeli do lázní, tam si šli zatancovat a část z nich jsme už pohřbili. Ještě teď máme některé lidi na JIP, kteří přijeli z Františkových Lázní, anebo jejich kontakty. A víc než na prstech jedné ruky nám tu těch navrátilců zemřelo.

Dokážete odhadnout prognózu pacientů s koronavirem?
Ačkoli od jara prošlo naším oddělením 190 pacientů s covidem a už nějaké zkušenosti máme, stejně to neodhadneme. Koronavirus je záludný tím, že první dva tři dny to byla „chřipečka“ i u pacientů, kteří nakonec na covid-19 zemřeli. Většina z nich přišla do nemocnice po svých. S tím, že se jim trochu hůř dýchá, horečka je hrozná a je jim špatně. A po dvou třech dnech jdou na intenzivní péči a po dalších dvou třech dnech mohou být v kritickém stavu. Je to opravdu ruská ruleta a my dopředu neodhadneme, kdo se uzdraví a kdo ne. Proto chceme, aby u nás pacienti s větším zápalem plic pár dnů zůstali, protože víme, že se to ještě může zhoršit. A teprve když vidíme, že se zlepšují, propouštíme je domů.

Jak dlouho ještě můžete drsný pracovní nápor vydržet?
V médiích se spekuluje, kdy se zdravotnický systém zhroutí nebo jak se zhroutí. Ale my se nezhroutíme, budeme nějak fungovat, i když to může být hodně náročné. Mentalita zdravotníků v akutní péči je taková, že nemáme kam couvnout, a tak necouvneme. Sáhneme ještě dál do rezerv, nachystáme další lůžka, vypomůžou nám kolegové, možná studenti, když bude potřeba. Nějak to uděláme. Musíme.