V Čavyni si zvykli, že jim za domy těží písek. Loni to bylo 380 tisíc tun

  8:58
Stále vyšší nároky na těžbu písků a kameniva musejí snášet lidé bydlící v blízkosti lomů a jejich obslužných cest. Potřebu těchto surovin totiž neustále zvyšují hlavně stavby dálnic a železničních koridorů. Z lomu poblíž Vodňan vozí písek na stavbu dálnic D3 a D4. Těžba je rozdělena na několik etap. U těch nejstarších se připravuje první rekultivace.

V lomu u Čavyně vloni vytěžili 380 tisíc tun písku. | foto: České štěrkopísky

Některé dobývací prostory proto zvyšují těžbu až na doraz. Například pískovna Čavyně u Vodňan na Strakonicku loni dosáhla rekordních 380 tisíc tun za rok. Zvýšení těžby stavebního kamene oznámil také lom v lokalitě Pod Libínem u Prachatic.

Ještě před deseti lety vystupovali proti pískovně v Čavyni místní obyvatelé a sepisovali petice. Dnes ji provozuje společnost České štěrkopísky a uvádí, že mezi Příbramí a Pískem a v okolí Českých Budějovic se rozjel koncert bagrů a autodomíchávačů na stavbách dálnic D4 a D3. „Například jen na D4 dodáváme z Čavyně týdně 800 tun písku,“ říká vedoucí pískovny Stanislav Kužel.

Podle mluvčího společnosti Petra Duška se jejich zásluhou prodlouží už příští rok tyto dálnice o více než 60 kilometrů. Díky ideální poloze je čavyňská pískovna dvorním dodavatelem dálničních staveb. Navíc má vysoce kvalitní písek.

Poblíž Českých Budějovic má být obří lom, obyvatelé i spolky protestují

Těžba je tam rozdělená na několik etap. U těch nejstarších se připravuje první rekultivace. Část ložiska bude na konci životnosti už letos. Příští rok ho těžební firma upraví a postupně z něho vytvoří veřejné koupaliště obehnané plotem.

Samotné Vodňany přitom nemají z těžby žádný profit, ačkoliv Čavyně je jejich osada. Před deseti lety dokonce radnice vedla s firmou spor o rozšiřování pískovny.

„Původně mělo město s provozovatelem smlouvu o kompenzacích. Ta se změnou vedení radnice zanikla. Obyvatelé si už na těžbu zvykli, nákladní auta přes město nejezdí. Občas dostaneme od společnosti nějaký materiál,“ vypočítává starosta a zároveň předseda komise pro životní prostředí Martin Macháč klady a zápory byznysu s pískem.

Podle předsedy osadního výboru Čavyně Václava Pišingera většině lidí těžba nevadí. „Před deseti lety proti ní protestoval jeden chalupář, další lidé své pozemky těžební společnosti prodali. Slíbila nám, že do pěti let tu budeme mít klid a koupaliště,“ uvedl Pišinger.

Žádaný stavební kámen

Firmy těžící kámen či písek mají totiž podporu státu. Většinou pozemky vykoupí a kvůli veřejnému zájmu dostanou svolení i ke zvyšování produkce. Úředníci schvalující projekty dobývání surovin odmítají protesty nespokojených obyvatel, kteří si většinou stěžují na hluk, prašnost nebo ohrožení spodní vody.

Společnost Reno Šumava chce zvýšit těžbu stavebního kamene v lokalitě Pod Libínem. Ze 150 tisíc tun materiálu ročně bude dobývat a zpracovávat 200 tisíc tun.

Ke zjišťovacímu řízení už dostala souhlasné stanovisko od odboru životního prostředí kraje i od města Prachatice. Lom totiž leží mimo zastavěné území při silnici na Český Krumlov. Kámen posílá firma na stavby opěrných zdí a mostů. Podle propočtů je i po zvýšené produkci v ložisku materiálu na dalších 20 let.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

České štěrkopísky, patřící mezi největší těžební firmy, přitom varují, že Česku hrozí nedostatek této základní stavební suroviny. Informace mají z analýzy České geologické služby. Ta předpovídá, že do deseti let skončí 60 procent aktivních ložisek kamene a štěrkopísků. V Jihočeském kraji funguje v současnosti patnáct pískoven, po vytěžení zůstanou pouhé tři.

27. srpna 2021