Sedmdesát sídlištních objektů prozkoumali archeologové strakonického Muzea středního Pootaví v Častavíně na okraji města. Čtyřměsíční výzkum pokryl v první polovině roku plochu 3,5 tisíce čtverečního metru a odborníkům se podařilo doložit velmi bohaté osídlení z období raného až vrcholného středověku.
„Pro nás je to nejbohatší venkovské osídlení na Strakonicku z tohoto období. Máme tady velké množství archeologických objektů. Lokalita je zajímavá tím, že o ní víme už sto let díky výzkumu Bedřicha Dubského,“ přiblížil archeolog Vlastimil Král. Z povrchových sběrů znají spoustu dalších lokalit, ale nikdy tam nekopali.
Nálezy významně přispívají k poznání nejstarší fáze slovanského osídlení Strakonic a širšího regionu. Význam objevu odborníci spatřují i v tom, že na území Strakonic mají potvrzenou lokalitu, která fungovala dlouhodobě. Když se později v oblasti začala tvořit síť vesnic, Častavín se ve vrcholně středověkou vesnici nepřeměnil a zanikl.
Mezi nejhodnotnější nálezy patří podle Krále samotné dochované domy, ve kterých obyvatelé tehdejší doby žili. „Neměli kamenné stavby, všechna obydlí tvořily dřevo-hliněné konstrukce a byla zahloubená. Proto se nám dochovala,“ upřesnil. Vykopané předměty jsou podle Krále cenné zejména ve spojitosti s objekty.
Domů v lokalitě prý mohlo být i víc, ale nedochovaly se. Z území se totiž postupem času stala zemědělská půda a co nebylo zahloubené, to zaniklo. Archeologové našli také kusy keramiky, nožů, výhňové kleště, denár z 12. století, ale třeba i tyglík, což je nádoba, ve které se tavil kov.
Při opravách strakonického hradu odkryli vzácné malby z 18. století |
Nálezy naplnily 30 banánových beden. Objevili také mnoho zvířecích kostí, několik přeslenů, které se používaly jako závaží při spřádání příze, a dokonce i několik bronzových předmětů z mladší doby bronzové.
„V příštím roce chceme uspořádat velkou výstavu, jejíž součástí budou právě výsledky výzkumu v Častavíně. Její jedna část bude věnovaná archeologickým nálezům v lokalitě,“ pozvala ředitelka muzea Ivana Říhová. Častavín bezprostředně sousedí s řekou Otavou, i proto má výstava pracovní název Řeka Otava.
Podle archeologa Krále mají na místě raně středověkého sídliště vyrůst garáže. Naleziště zatím ještě zavezené není, postupem času si ho ale bere zpět příroda. „Když půjde někdo okolo, tak ty jámy ještě uvidí, myslím ale, že za měsíc už bude prostor zastavený,“ řekl Král.
Středověké sídliště u Častavína ale není jedinou zajímavou lokalitou, ke které archeologové ve Strakonicích upírají svou pozornost. Na nyní rekonstruované západní části Velkého náměstí v teplovodu odhalili požárové vrstvy, které poukazují na destrukci, kterou mohl přinést požár Strakonic roce 1626.
Strakonické muzeum přivítá první návštěvníky, oprava trvala čtyři roky |
Archeolog nevylučuje ani to, že by se v místě mohlo podařit najít Horažďovickou bránu. „Ještě v těch místech úplně nejsme. Zatím v této části máme jen ty požárové vrstvy,“ řekl Král. Připomněl, že při minulém výzkumu na druhé části náměstí archeologové zachytili Pražskou bránu. Tu v současnosti připomíná její vydlážděný půdorys v Lidické ulici a mozaiky na chodnících.
Muzeum zároveň rozšířilo své sbírky textilní tradice o více než 50 štočků, razítek a kovových šablon, které se používaly v textilních továrnách ve Strakonicích při výrobě látek a fezů. Sbírku doplnilo i 33 nových zdobených fezů, které dokládají rozmanitost strakonické výroby pro export do arabských zemí.
Novinkou jsou také historické hudební nástroje, kdy muzeum získalo pět cenných nástrojů ze soukromé kolekce, rozšíření se dočkala také sbírka obrazů. Zajímavostí je obraz dudáka, u kterého autor pravděpodobně neznal dudy, a tak chybí napojení měchu.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
