Na dnešních oslavách Budvaru se sešlo pár tisíc návštěvníků. Někteří byli hodně překvapení, když zjistili, že je občerstvení i pivo dvě hodiny úplně zdarma.
Záloha na půllitry byla sto korun a řada lidí si je odnášela domů jako suvenýr a hezkou vzpomínku. „Je to hezké gesto, ale přišli bychom stejně, protože jsme z Budějc a Budvar máme nejraději,“ shodli se manželé Kovářovi. Zájem o akci byl obrovský,ve frontě se stálo i dvacet minut, ale přesto v přátelské atmosféře.
Budvar se stal proslulým prakticky po celém světě. Pivovarnictví má v Budějovicích obrovskou tradici.
Samotné vaření oficiálně začalo v roce 1265, když nově založenému městu udělil král Přemysl Otakar II. rovněž právo várečné. Plnoprávní měšťané vlastnící dům uvnitř hradeb pak mohli připravovat slad, vařit, skladovat i prodávat pivo.
„V Českých Budějovicích existují písemné dokumenty prokazující existenci sladovníků již na počátku 14. století. Později se stále častěji stávalo, že si měšťan najímal odborníky na vaření piva a pronajímal i šenk. Nemusel se vůbec věnovat výrobnímu procesu a mohl sám provozovat jiné řemeslo,“ píše historik Ivo Hajn v knize Budějovický Budvar v novém tisíciletí.
Počet sladovníků, pivovarníků a sládků rychle rostl. V roce 1543 jich v Budějovicích bylo už 44. Sláva budějovického piva tehdy byla tak veliká, že si český král Ferdinand I. nechal na dvůr povolat zdejšího sládka. Po třicetileté válce ale začalo výrazné omezování pivovarnictví.
Na počátku 18. století vypukl spor mezi měšťany a radou o správu obecního pivovaru. Ukončilo ho až založení německého Měšťanského pivovaru v roce 1795.
Na konci 19. století byly Budějovice národnostně smíšeným městem. V roce 1890 zde žilo 11 117 Němců a 16 271 Čechů. Přesto neměli Češi žádné zastoupení na radnici. Aby se mohli prosadit v politice, začali posilovat pozice v ekonomice. Vznikla tak česká továrna na umělá hnojiva, bednárna, smaltovna, tužkárna nebo sirkárna. Téměř u všech figuroval vůdce budějovických Čechů August Zátka, který sehrál i významnou úlohu při zakládání českého pivovaru.
Proč nepijeme české pivo?
„Je to pěkné, že zde pijeme české šampaňské, ale ještě hezčí by bylo, kdybychom tu mohli píti také naše české pivo. Proč si nepostavíte zde také český pivovar?“ Tuto zásadní otázku položil tehdejší ředitel filiálky Živnostenské banky Josef Špitálský právě Augustu Zátkovi.
O založení českého pivovaru v Budějovicích spolu rozmlouvali na konci 19. století na tanečním věnečku dámského spolku Ludmila. Netrvalo dlouho a v dubnu 1895 se sešla valná hromada akcionářů podniku, který dnes zná celý svět jako Budějovický Budvar.
Zátka se dohodl s dalšími partnery a upsali první akcie. Někteří zmocnili i své manželky a děti. Brzy dali dohromady 85 tisíc zlatých. Nalezli také podporu hostinských, kteří slíbili, že budou odebírat zdejší pivo, bude-li dobré.
Už do konce roku 1894 byla nedaleko dnešní Pražské třídy varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Pro získání kvalitní vody vznikly dvě hluboké studny. Také se podařilo díky konkurzu získat jako sládka Antonína Holečka, do té doby druhého (podstaršího) sládka Plzeňského akciového pivovaru.
Den D pak nastal 7. října 1895, kdy Holeček uvařil 200 hektolitrů piva. Brzy poté zavalily kancelář pivovaru žádosti a objednávky místních obchodníků a hostinských, ale i zájemců z různých koutů monarchie.
Úspěch piva zaskočil odpůrce a rozjela se mediální válka. Ta však neměla vliv na expanzi pivovaru. Už v roce 1897 dodával pivo do Prahy, Vídně i Terstu. Měl vlastní železniční vlečku a rychle přibývaly vagony. Vlajkovou lodí se stal světlý ležák, a tak je tomu dodnes.
Národní podnik od roku 1967
Novodobá historie se začala psát v roce 1967, kdy ministerstvo zemědělství založilo národní podnik Budějovický Budvar jako přímého právního nástupce původního Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích. Dnes vyváží Budvar do více než 70 zemí celého světa.





