Šumavští strážci se na Stožecku v létě potýkali s neukázněnými borůvkáři, z nichž kromě krajanů část tvořili Němci nebo Rakušané. Přijedou na parkoviště na německé straně pod Třístoličník a po hranici se vydají s kyblíky a hřebeny na borůvky. Problém je v tom, že keříky češou v klidových územích mimo značené trasy.
„Když je nachytáme, tváří se většinou překvapeně. Jako by nevěděli, že chodí po první zóně. Ale na to se nelze vymlouvat. Všechny přístupové cesty jsou náležitě označené,“ vysvětluje Luděk Švejda, vedoucí strážce oblasti Stožecka.
Problém zaznamenal hlavně na Trojmezné a v okolí Plechého. Čeští turisté, kteří tudy procházejí, prý na borůvkáře z druhé strany hranice upozorňují.
„Vůbec nerespektují klidová území, ve kterých je možné se pohybovat pouze po značených trasách. A používáním hřebenů doslova likvidují keříky borůvek nebo brusinek,“ pokračuje strážce.
Sběrači z Německa mohou přijet pod zmíněný Třístoličník, příchozí z rakouské strany to mají na hranici nejblíže z obce Oberschwarzenberg. Z příhraniční stezky pak scházejí do Česka, Rakouska nebo Německa.
„Ale protože na naší straně jsou lepší plochy borůvčí, tak vstupují k nám. Letos se tady borůvkám dařilo, proto jsme zaznamenali větší počet přestupků. Může být pár let klid, není to pokaždé, aby se chodilo s kýbly a hřebeny,“ poznamenává Luděk Švejda.
Strážci parku řeší i jezdce na elektrokoloběžkách
Strážci oblast pravidelně procházejí. „Nemůžeme stihnout zabránit úplně všem. Ale když si někdo utrhne borůvku do pusy, tak se nic neděje,“ říká.
Němci navíc neporušují jen české předpisy. Přírodní rezervace je na bavorské straně mezi Třístoličníkem a Trojmezím, kam je vstup povolen také pouze po značených stezkách. Kdo tedy vybočí, rovněž se dopustí přestupku.
Strážci řešili o prázdninách i další porušování pravidel, třeba jízdu na elektrokoloběžkách. Ty, pokud jsou zapnuté v aktivním režimu a nemusí se člověk vůbec odrážet, platí za motorové vozidlo a na šumavské cesty by vůbec neměly vjíždět.
Již tradičními a nejčastějšími přestupky v létě byly nedovolené vjezdy, nesprávná parkování, jízda cyklistů mimo cyklotrasy nebo koupání v ledovcových jezerech.
„Od června do srpna jsme na celém území národního parku a CHKO Šumava zaznamenali bezmála tisícovku přestupků, což je o skoro polovinu více než loni ve stejném období. Asi 80 procent jsme řešili domluvou, zbytek buď blokovou pokutou na místě, nebo jsme museli přestupky předat do správního řízení,“ vypočítává Adam Diviš, vedoucí informační a strážní služby národního parku. I borůvkářům tak hrozila na místě pokuta až 10 tisíc korun.
V létě přijelo 675 tisíc turistů
Vysoká míra přestupků souvisí s celkovým počtem letních návštěvníků Šumavy, který se na sledovaných místech opět zvýšil. Od začátku června do konce srpna tam dorazilo 675 tisíc lidí. Ve stejném období loňského roku to bylo 600 tisíc.
„Informační a strážní služba národního parku Šumava už mnoho let sleduje návštěvnost například na ledovcových jezerech, Poledníku, Povydří, Stožecku nebo třeba Modravě. Na většině těchto lokalit letos registrujeme opět více turistů, než tomu bylo loni,“ vysvětluje Diviš. Počet turistů roste prakticky po celé Šumavě, třeba v její západní části na Prášilsku nebo na jihu na Novopecku.
Vůbec největší nárůst zaznamenala Jezerní slať mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Sem přišlo za poslední tři měsíce 77 tisíc lidí, loni v tomto období 54 tisíc. Kde zájem naopak klesl, je naučná stezka Povydří, kam se podívalo o osm tisíc výletníků méně než v létě roku 2018.
Provozovatelé ubytovacích zařízení si na nával turistů zvykli. „Všechno máme zamluvené předem, pokud by se někdo chtěl ubytovat narychlo, musel by nám to někdo jiný zrušit. Letošní srpen byl silnější než v předchozích letech, předtím červenec byl standardní. Plno jsme však měli celé prázdniny,“ hodnotí Eva Větrovská z Hotelu Mádr v Modravě.
„Už nemáme kam rozšiřovat kapacity, jsme na maximu. Navíc bychom v takovém případě potřebovali další personál, který se shání těžko,“ doplňuje.
Počet výjezdů k úrazům roste se zvyšujícím se turismem
Pět pokojů klientům nabízí Marie Jelínková, jednatelka Pekárny Kvilda, kde kromě ubytování funguje i restaurace a pivovar. „Už máme stálou klientelu, která sem jezdí každý rok, takže jsou pokoje zamluvené dopředu. Samozřejmě že když mám mezeru a přijde někdo, že by se chtěl ubytovat, tak mu vyhovím. Ale při naší výrobě a práci by bylo nákladné střídat návštěvníky po jedné dvou nocích,“ popisuje situaci jednatelka.
„Pozoruji, že se zvedla návštěvnost starších lidí, pro které je nyní Šumava dostupnější díky elektrokolům,“ podotýká Jelínková.
Turisté v létě zaměstnávají také horskou službu. Přestože ta šumavská nemá statistiky za léto ještě spočítané, podle jejího náčelníka Michala Janďury roste počet výjezdů k úrazům společně se zvyšujícím se turismem.
„Většinu úrazů v létě tvoří cyklisté napříč celou Šumavou. Počet našich výjezdů se odvíjí podle počasí. Větší zatížení sledujeme spíše ve druhé polovině prázdnin. V červenci lidé hodně jezdí k moři, na přelomu měsíců se pak návštěvnost zvyšuje až do posledního prázdninového týdne, kdy před začátkem školy návštěvníci hory opouští,“ ví Janďura.