iDNES.cz

Baletní mistr vyučuje přes internet, děti trénují doma v obýváku

  14:46
Nemá jinou možnost, než učit balet přes webkameru. Pro mistra Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Sergeje Škalikova to ale není problém. Od začátku dubna začal po internetu vyučovat více než stovku žáků jihočeské baletní školy. Děti jsou rozdělené do šesti skupin podle věku. Každá z nich se učí zvlášť.

O online hodiny je mezi žáky i rodiči značný zájem. „Rodiče i děti už evidentně nebaví jen sedět doma a čekat, až jim vláda vše povolí. Chtěli i alternativu, tak jsme jim ji nabídli, abychom s nimi zůstali alespoň v nějakém kontaktu,“ zmiňuje Škalikov důvod, proč vůbec s výukou na dálku začal.

A na dětech je prý doba, kterou strávily bez pohybu, vidět. „Kolena, nárty, klouby, prostě pro balet důležité partie, se jim neohýbají, většina ztratila potřebnou flexibilitu,“ popisuje stav, v jakém se jeho cvičenci po nucené pauze nacházejí.

Samotná online hodina ale má ke klasické relativně daleko. Lekce vypadá tak, že ve studiu je vždy jeden žák, který pod vedením Škalikova předcvičuje. Ostatní jsou doma a cvičí sami.

Tento způsob má svá úskalí. Jedním z nich je, že mistr děti nevidí a nemůže tak opravovat jejich případné chyby, nebo dokonce kontrolovat, jestli všichni dělají, co mají.

„Samozřejmě to není plnohodnotná hodina, nic nenahradí přímý kontakt. Místo toho vidím na obrazovce jen okýnka, za kterými se třeba někdo může klidně válet na gauči a já s tím nic neudělám,“ konstatuje.

Při tréninku baletu je podle něj nejdůležitější právě přímý kontakt. Přes webkameru ale nemůže chyby okamžitě opravovat a žáci si tak mohou snadno zafixovat špatnou techniku. Škalikov přesto z hodin těží maximum a alespoň pracuje se žáky na zlepšení flexibility.

„Snažíme se hodně protahovat, udržet ohebnost je totiž pro balet extrémně důležité,“ vysvětluje.

Kromě kontaktu chybí ale žákům doma i potřebné vybavení. To je i důvod, proč s nimi Škalikov cvičí jen ohebnost. „V klasické tělocvičně jsou podél stěn zrcadla, tyče a zábradlí. To vše v domácích podmínkách žáci samozřejmě nemají a nelze tak simulovat to, co by za normálních okolností dělali pod mým dohledem,“ pokračuje.

Přesto je i tak omezený způsob tréninku stále lepší než vůbec nic. „Například od kolegů vím, že některé baletní a taneční školy z Prahy se nakonec rozhodly, že než aby udělaly nějakou podobnou formu výuky, rovnou celý ročník zruší a nechají své žáky ten rok opakovat,“ uvádí a dodává, že to ale není ideální řešení.

zpět na článek