Výstupy na Kleť mi dávají energii i klid, říká krumlovský starosta Nogrády

  11:32
Starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády je ve funkci od roku 2022. Hovoří o plánech na obchvat města, přínosu radarů, díky nimž řidiči dodržují rychlost a provoz je bezpečnější, nebo medvědech v zámeckém příkopu. Památkáři chtějí jejich chovy na hradech a zámcích zrušit, Nogrády tvrdí, že ke Krumlovu patří.

Alexandr Nogrády v křesle starosty Českého Krumlova vystřídal v roce 2022 dlouholetou stálici Dalibora Cardu. Ten vedl město zapsané na seznamu UNESCO dvanáct let. Nográdymu mandát vyprší v roce 2026, kdy budou opět volby do obecních zastupitelstev. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Už je za polovinou svého úřadu. Českému Krumlovu by chtěl pomoci v řadě směrů, ale jednu věc by popohnal ze všeho nejradši. Tou je příprava obchvatu dopravou hodně zatíženého města zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO.

„Je to jedna z věcí, na kterou se chci hodně zaměřit,“ potvrzuje 44letý starosta města Alexandr Nogrády (ANO).

V rozhovoru popisuje plány Českého Krumlova s cestovním ruchem, dopravou i budoucností medvědů na zámku.

Nejzásadnější událost loňského roku byl jistě požár plaveckého bazénu. Už víte, kdy vznikne nový, kolik bude stát či jak by měl vypadat?
Nebude to jednoduchá stavba, ale v každém případě na výstavbě nového bazénu už se pracuje. Bude stát ve stejné lokalitě, ale už to nebude čistě jen plavecký bazén. Připravujeme se na dnešní běžné požadavky, to znamená, že tam bude jak sportovní, tak i relaxační a zábavná část. Souběžně s tím budeme stavět i venkovní koupaliště, po kterém místní tak dlouho volají.

Už byste dokázal říct, kdy by se mohlo začít se stavbou?
Do konce ledna by měla být hotová záměrová studie, která určí, jak bude celá stavba vypadat či jakou bude mít bazén rozlohu a podobně. Pak buď připravíme soutěž na projektanta, či půjdeme cestou design and build. Obě cesty mají plusy i minusy, takže to ještě musíme zvážit. Ale byli bychom rádi, abychom do konce roku měli naprojektováno. V roce 2026 chceme začít stavět a v roce 2028 by pak mohlo být hotovo a mohli bychom se vykoupat.

Vzpomínáte si na ten den, kdy se neštěstí stalo?
Velmi dobře. Zrovna jsem jel veteránskou soutěž South Bohemia Classic a jako šéfovi dobrovolných hasičů mi pípla zpráva, že hoří sklad. Jenže pak už následovaly zprávy, že hoří bazén a hasiči se mě ptali, jestli mohou kvůli odvětrávání rozbít okna a tak dále. To už šlo do tuhého. Nakonec všichni víme, jak to dopadlo. Už jsem pak samozřejmě závod opustil a na místo vyjel. Zásah byl enormní, jsem rád, že se nikomu tehdy nic nestalo.

Alexandr Nogrády
(44 let)

Pochází z Větřní na Krumlovsku. Vystudoval Střední průmyslovou školu v Českých Budějovicích v oboru strojař. Po studiích pracoval v polygrafické společnosti Artypa v Holubově, poté ve společnosti Schwan Cosmetics CZ, dále například jako finanční poradce či vedoucí prodejen COOP a Lidl. V roce 2022 byl zvolen jako starosta Českého Krumlova za hnutí ANO. Jeho zálibami jsou kynologie, sport, turistika či motorismus.

V časech covidové pandemie i po ní přišel Český Krumlov o výraznou klientelu asijských turistů. Už se po letech vrací?
Ano. Podle dat, která sbíráme hlavně díky autobusům přijíždějícím na bus-stopy, za loňský rok počet turistů z Asie stoupá. Ale samozřejmě počtů z roku 2019 to ještě nedosahuje. Částečně asijskou klientelu nahrazují turisté z Německa, Rakouska nebo i Češi. Turismus u nás funguje dobře jak přes léto, tak i přes nedávný advent a Vánoce. To byl Český Krumlov zase plný. Do budoucna máme například od průvodců informace, že turistů z Asie by mělo zase přibývat.

Před covidem už bylo v uličkách města skoro až k nehnutí, což už nepůsobilo moc dobře. Jak je těžké vybalancovat počty turistů?
Velmi těžké a to i například z podnikatelského pohledu, protože někdo to má postavené na velkém objemu lidí, někdo zase potřebuje, aby tu lidé pobývali delší dobu a podobně. Zájmů je tu mnoho, jinak to vidí místní. Letos spustíme druhý bus-stop na autobusovém nádraží, aby turisté nevystupovali jen na jednom místě v Jelení zahradě. Tím se také trochu rozmělní davy lidí, kteří se do centra dostávají po lávce pod Plášťovým mostem. Pokud by i tak turistů bylo neúměrně mnoho, máme ještě inspiraci z Dubrovníku.

Jakou?
Tam šli takovou cestou, že turisté, kteří přijedou autobusy a zastaví v bus-stopech, musí mezi výstupem a nástupem ve městě strávit minimálně pět hodin. Takové nařízení zatím nemáme. Často se nám stává, že přijede autobus, vyloží turisty, ti za dvě hodiny proběhnou městem, vyhodí odpadky a nic moc, kromě platby za autobus, městu nepřinesou. Můžeme tak docílit toho, aby u nás návštěvníci zůstávali delší dobu a my naopak předcházeli tomu přeplnění, které ve městě bývalo před rokem 2019.

Z Krumlova mají zmizet oblíbení medvědi, zámek pro ně chce výjimku

Například italské Benátky už řadu let hledají cesty, jak davy turistů zmírnit.
V takové situaci my zatím naštěstí nejsme. Jsme za turisty rádi, Krumlov je potřebuje. Naším úkolem je změnit pohled na město. Potřebovali bychom lidem říci, že by bylo fajn tu pobýt více dní. Krumlov a jeho okolí má lidem co nabídnout. Mohou tu strávit třeba prodloužený víkend, a ne jenom odpolední procházku po městě. To je možná takový dluh z minulosti, na kterém chceme a měli bychom pracovat.

Zmínil jste bus-stopy. Mnozí vás za ně kritizovali. Vyplatilo se po letech jejich zřízení? Je to přínos pro město?
Věc má dvě stránky. Přínos do městské kasy je takový, že nám pomáhá zmírnit následky, které turismus má. Nedaří se nám třeba třídit odpad tak, jak bychom chtěli. Likvidujeme ho násobně více než ostatní stejně velká města. Máme mnohokrát větší městskou policii, protože turismus s sebou nese větší náklady. Bus-stop nám pomáhá i v tom, aby třeba nepřijelo dvacet autobusů najednou. Umíme zátěž řídit tak, aby se zájezdy více rozmělnily v čase.

Dalším výrazným prvkem v dopravě jsou úsekové radary. I ty se vám osvědčily?
Radary pro nás mají neoddiskutovatelný přínos v bezpečnosti. Od doby, kdy jsme nainstalovali třetí úsekový radar na Budějovické ulici, tam nedošlo k jediné nehodě. Předtím tam v zimě byly tři incidenty s chodci. A co vím od místních, přínos vnímají i v hluku. Teď si lidé zase mohou otevírat přes noc okna. Ekonomický přínos už ale postupně klesá.

V Českém Krumlově opět spustili radary, přibyl i v Budějovické ulici

Řidiči si dávají větší pozor?
Ano, už se o radarech ví. Když byly nové, tak byl jejich ekonomický přínos veliký. Domnívám se, že se většina lidí už naučila v Krumlově jezdit, takže v drtivé většině jdou pokuty za rychlou jízdu těm, kteří tudy nejezdí často. V současné době jsou výnosy z radarů malé, klesají a v podstatě nám pokrývají jejich provoz. To zahrnuje pronájem či pracovníky, kteří se o přestupky starají. Za loňský rok jsme na přestupcích vybrali okolo pěti milionů korun.

Nesouhlasíte tedy s těmi, kteří říkají, že úsekové radary jsou jen pastí na řidiče a snadným prostředkem, jak naplnit městský rozpočet?
Ne. V našem případě plnění městské kasy opravdu není vůbec veliké. Naopak přínos v bezpečnosti je tu zřejmý.

Další téma, o kterém se zase po dlouhé době hovoří, je obchvat města. Hádám, že na něj Krumlovští čekají s velkým očekáváním, a to hlavně v létě.
Po našem příchodu na radnici jsme toto téma začali řešit. Nyní se na krajském úřadě zpracovává studie a územní rezerva pro koridor, kudy by mohl obchvat vést. To by mělo být hotové někdy v únoru či březnu. Jakmile se toto stane, zaneseme obchvat i do našeho územního plánu. Až pak mohou začít různé analýzy, kudy přesně obchvat povede, jak by měl vypadat tunel, který bude nezbytnou součástí stavby. Bude to samozřejmě velice drahé, což bude muset financovat stát. Ale kdo jiný by si to měl zasloužit než Český Krumlov, který je v UNESCO.

Jaká je nejpravděpodobnější varianta trasy, která odlehčí městu?
Obchvat má řešit zejména dopravu vedoucí od Českých Budějovic směrem na Lipno a Černou v Pošumaví. Lipno se neustále rozrůstá a právě oblast Černé či Horní Plané bude velice atraktivní. Dále také dálnice D3 k nám přivede výrazně více dopravy třeba z Prahy, takže je to třeba řešit. Od Přísečné, která už má také připravený obchvat, se napojíme na tuto stavbu my a pojedeme jižně dál podél kolejí k vlakovému nádraží. Tam bude tunel, který vyústí dole u Chvalšinské ulice.

Medvědi patří k zámku, patří ke Krumlovu. Nejen
z historického hlediska, ale z toho, jak je tu o ně postaráno. Máme vlastně zachráněné medvědy,
kteří by jinak skončili kdovíjak.

Kde vidíte Český Krumlov řekněme za deset let?
Máme výhodu, že tu máme bývalá kasárna. Tam vidím jako stěžejní bod stavbu domova pro seniory, který městu hrubě chybí. Jsem rád, že si toto téma Jihočeský kraj také vzal za své. Máme už dojednaný převod pozemků na kraj. S tím souvisí i výstavba bytů a oprava domů. Zároveň lokalita kasáren ve Vyšném umožňuje také individuální výstavbu bytů či domů, která je v Krumlově v poslední době slabá a je nezbytná například pro zajištění lékařů pro nemocnici.

Sice nechceme jít cestou rychlé developerské výstavby, ale spíš postupnými kroky. Takže bych za deset let rozhodně rád v Českém Krumlově viděl zmíněný dům pro seniory, hodně bytů či lokality s rodinnou výstavbou a samozřejmě i ten obchvat.

Do roku 2030 by podle Národního památkového ústavu měl skončit chov medvědů na hradech a zámcích. Pro Krumlov jsou však medvědi jedním ze symbolů města. Co tomuto kroku říkáte vy?
Vnímám to velice citlivě. Medvědi patří k zámku, patří ke Krumlovu. Nejen z historického hlediska, ale z toho, jak je tu o ně postaráno. Máme vlastně zachráněné medvědy, kteří by jinak skončili kdovíjak. Máme tu medvědáře, kteří se o ně skvěle starají a rozhodně u nás mají zvířata lepší život, než by měla jinde. Myslím si, že i v takovém turistickém městě, jakým Český Krumlov je, jsou od ruchu dobře odděleni a mají svůj klid.

Vytržení zvířat z jejich prostředí, na které jsou zvyklá, může být velkým šokem. Já se vůbec s koncem medvědů na zámku tedy neztotožňuji. My jako samospráva chceme zprostředkovat odborný seminář, na kterém by zazněla všechna negativa a pozitiva. A pokud jako město dokážeme s něčím zámku pomoci, tak rádi pomůžeme.

Když máte volno, rád si vyšlápnete na horu Kleť. Loni jste tam vystoupal celkem 138krát. Kde na to berete při vaší práci čas a co vás vlastně na Kleti tak přitahuje?
Kleť je pro mě místem, kde nacházím klid a mám možnost utřídit si myšlenky. Navíc mi každé vystoupání přináší radost z pohybu a příjemnou dávku endorfinů. Čas na výstupy si vždy najdu, často to znamená vyrazit třeba po tmě s čelovkou. Tyto chvíle mi dodávají energii a rovnováhu, což je při mé práci neocenitelné.

Autor: