Důvodem je špatný stav betonových konstrukcí, hlavně tribuny a základové desky pod ledem, které se budou muset vyměnit.
Podle některých zastupitelů už nepůjde o opravu, ale o výstavbu nové haly, kterou by bylo lepší vybudovat na novém, vhodnějším místě. Většina zastupitelů se ale kloní k současnému záměru.
„Pokračujeme v přípravách a tento krok děláme proto, abychom mohli zažádat o dotaci 300 milionů korun Národní sportovní agenturu. O samotné rekonstrukci budeme rozhodovat na podzim, kdy budeme znát vysoutěženou cenu a měli bychom mít zajištěné externí financování,“ řekl na jednání zastupitelstva primátor Jiří Korec (ANO)
Pokud město dotaci získá, mohlo by začít na podzim stavět. Když neuspěje, opravu odloží, případně zvolí mnohem úspornější zásah do budovy. Může také stadion vrátit spolku HC Berani Zlín, který ho dnes vlastní.
Zastupitelé na svém posledním jednání schválili i to, že by si město vzalo na stadion úvěr 500 milionů korun, přičemž úvěr ve stejné výši na jiné investice také odsouhlasili. Podle ekonomického náměstka Bedřicha Landsfelda (STAN) je město v dobré ekonomické kondici a může si to dovolit.
„Výše dlouhodobých úvěrů je poměrně velmi nízká ve srovnání s ostatními městy a do roku 2024 budou zcela splaceny. Je zde tedy prostor pro následné bezpečné splácení nového úvěru,“ zmínil Landsfeld.
Projekt na přestavbu má být hotový do konce března, jeho součástí bude i přesný položkový rozpočet. Cena se může snížit v soutěži na dodavatele, nicméně i tak bude daleko vyšší, než město původně počítalo.
Ještě v roce 2016 zastupitelé odsouhlasili, že město dá z vlastních zdrojů maximálně 150 milionů, teď by to bylo včetně úvěru výrazně více.
Místo opravy výstavba nového stadionu?
Spolek HC Berani Zlín převod na město vítá, protože město má větší šanci získat více dotací. „Spolky jsou schopny získat dotace na podporu mládeže, což jsou jednotky milionů korun. Rekonstrukce se pohybuje v řádech stovek milionů,“ konstatoval předseda spolku HC Berani Zlín Radomír Zbožínek.
Zimní stadion čeká na větší rekonstrukci od roku 1957, kdy byl postaven. Dosud má za sebou jen drobnější úpravy, teď ho mají potkat výrazně větší, což někteří zastupitelé považují za výstavbu nového stadionu.
„Nevím, jestli v této chvíli není na místě, aby v rámci pracovní skupiny bylo zadání redefinováno tak, zda je smysluplné stavět nový zimní stadion ve stávajícím území, nebo ho raději nevystavět v území, které pro to bude vhodnější,“ naznačil opoziční zastupitel Jaroslav Juráš (Zlín 21). Zmínil problémy s dopravní dostupností a parkováním u zimní haly.
Podle hnutí Zlín 21 by město mělo mít připravené alternativy pro případ, že na dotaci nedosáhne. Obávají se také toho, že téměř miliardová investice do jednoho projektu může oslabit další oblasti ve Zlíně. A ještě k tomu v době, kdy klesají daňové příjmy a situace je kvůli koronaviru nejistá.
„Nejde jen o to, za kolik postavíme zimní stadion a jak bude velký, ale také o to, jak se to projeví v životě města,“ nastínil Čestmír Vančura (Zlín 21).
Ve hře jsou i menší opravy za stamiliony
„Můžeme otevřeně říci, že se postupně dostáváme z rekonstrukce do stavby nového stadionu ve stávajícím území,“ připustil Korec. Podle něho ale stadion společně se sousední sportovní halou vytvoří sportovní komplex, což je smysluplné.
Navíc je střecha stadionu památkově chráněná a stejně se muselo řešit, co se stadionem bude dál. Alternativou mohlo být to, že se provedou jen nutné úpravy, třeba za 300 milionů korun, aby to město dokázalo zaplatit.
„Museli bychom si ale říct, že bychom jen ‚lepili‘ starou budovu,“ upozornil Korec. „Jsem přesvědčený, že se i za 300 nebo 400 milionů dá stadion opravit tak, abychom byli všichni spokojení,“ myslí si zastupitel Pavel Konečný (ODS).
Současně by oprava stadionu ani Velkého kina, což má město také v plánu, neměla ohrozit strategické dopravní akce, jako je třeba výstavba Prštenské příčky nebo opravy křižovatek.