Odcházejí do důchodu, na mateřskou dovolenou nebo za úplně jinou profesí. Zdravotní sestry dlouhodobě chybí v nemocnicích, domovech pro seniory i v domácí péči. Nyní se navíc ukazuje, že problém nahradit odcházející sestru mají i ambulantní lékaři.

„Moje dlouholetá sestřička chce jít do důchodu a po usilovném hledání se mi podařilo najít sestřičku, která je jen o dva roky mladší,“ potvrdila například praktická lékařka ze Zlína Edita Bosáková.

„Potřebuji zkušenější zdravotnici, tak jsem se snažila hledat i v nemocnici, ale žádná nechce. Chtějí být raději v kolektivu a tady je to taková osamělá práce, sice bez směn a přesčasů, ale zase je tady docela rušno, není to jako u specialisty, kam přicházejí pacienti objednaní,“ poukázala.

Nejde přitom o jedinou ambulanci, která ve Zlínském kraji narazila na problém s nedostatkem sester, jenž dosud trápil hlavně nemocnice. Sestřičky shání i oční lékař, praktici nebo revmatologická ambulance.

„Měli jsme tady mladé šikovné sestřičky, ale odcházejí na mateřskou. Nikoho stabilního se zatím nepodařilo najít, prozatím zaskakují sestřičky v důchodě,“ popsala zlínská revmatoložka Helena Kubíková.

Problém nemá jednoduché a rychlé řešení. Souvisí s nutným vzděláním sester, s finančním ohodnocením i podmínkami na pracovišti. Absolventi střední zdravotnické školy jsou po maturitě praktickými sestrami a jako takové nemohou v akutním provozu pracovat samostatně a nedosáhnou na vyšší mzdu.

Do zdravotnictví jde jen 30 procent absolventů

Jejich příchod do praxe se tak odsouvá o další tři roky studia na vyšší odborné škole nebo o pět let na škole vysoké. Jako všeobecné sestry pak mají mnohem lepší uplatnění. Ani pak ale nemocnice a ambulance nemají vyhráno.

„Statistika je totiž neúprosná. U zdravotnických oborů je to tak, že ze sta procent absolventů jde do zdravotnictví pouze asi třicet procent. A po roce jich v tomto oboru zůstane pouze třicet procent. Takže jsme na nějakých deseti procentech úspěšnosti,“ upozornila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Například valašskomeziříčská nemocnice má výhodu ve vlastních středních a vyšších odborných zdravotnických školách, které skupina Agel v několika městech provozuje. Čtyřletý obor letos ukončily vůbec první zdravotní sestry, dohromady jich bylo 50 a některé nastupují v ostravské nemocnici Agel.

„Právě kvůli obecnému nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu otvíráme letos také Vyšší zdravotnickou školu v Přerově a o studium je obrovský zájem. Přihlásilo se 192 uchazečů a na obor diplomovaná sestra nastoupí celkem 85 studentů,“ informovala mluvčí skupiny Agel Gabriela Lefenda.

Motivace od Zlínského kraje nestačí

Zlínský kraj se lékaře i sestry snaží do nemocnic dostat motivačními stipendii. Každý rok uvolní 750 tisíc korun určených pro studenty posledních ročníků, kteří se pak zavazují k práci v konkrétní nemocnici po dobu několika let. Stejnou částku pak poukazují nemocnice. Od roku 2016 se podařilo získat několik desítek zdravotníků včetně sester.

To je ale pořád málo a v kraji chybí desítky sester. Například Baťova nemocnice ve Zlíně musela kvůli nedostatku personálu omezit i některá oddělení. Nejvíce sestry chybí na operačních sálech, interně, traumatologii, chirurgii a kardiologii.

„Dlouhodobě máme uzavřené jedno oddělení chirurgie a neurologie. Oddělení kardiologie na jedné etáži změnilo provoz nepřetržitého režimu práce na stacionář. A nedostatek sester se pochopitelně odráží i na množství přesčasové práce,“ vysvětlila náměstkyně ošetřovatelské péče Kamila Slabáková, která je vrchní sestrou neurochirurgie.

Sestry odcházejí na rodičovskou či do důchodu

Loni z této nemocnice odešlo 79 sester a 88 jich nastoupilo. V Uherském Hradišti odešlo necelých 90 sester a porodních asistentek a přišlo 74. Teď hledají sestry na intenzivní péči a operační sály.

„Největší část uchazečů o práci se rozhoduje podle lokality, stability a dobrého jména zaměstnavatele, podle přátelského a vstřícného kolektivu,“ přiblížila hlavní sestra Uherskohradišťské nemocnice Zdenka Vážanová.

Nemocnice se shodují i v tom, že často se o práci hlásí absolventi škol, kteří mají s konkrétním místem zkušenosti ze své praxe.

„Nasají atmosféru, seznámí se s firemní kulturou, kolektivem, nadřízenými. Naopak nejčastějším důvodem odchodu je rodičovská dovolená nebo starobní důchod. Silným trendem je i odchod do jednosměnných provozů a soukromých ambulancí,“ prohlásil Martin Pavlica, náměstek pro personální řízení Vsetínské nemocnice, kde scházejí hlavně všeobecné sestry na chirurgickém oddělení, oddělení následné péče a na dětském.

Přesun do „klidnější“ ordinace ale už není tak častý a běžný jako kdysi. „Dříve to obvykle bylo tak, že když odcházela sestra z nemocnice, nastupovala do ambulance. Dnes odcházejí dělat úplně jinou profesi. Jsou šikovné, učenlivé a mají rozhled, protože v medicíně se stále něco mění. Zdravotní sestru vezme každý,“ upozornila Žitníková.