Zároveň nesmějí čerpat peníze z kompenzačních programů státu. Stát totiž většinu příspěvkových organizací do kompenzačních programů na zmírnění dopadů koronavirové pandemie nezahrnul. Otázkou tedy je, jak je radnice dokážou udržet.
„Objektivně mají výpadky a na to musí nějak reagovat. Třeba pozastavením oprav, jako to udělali v zoo. To ale není dlouhodobé řešení,“ uvedl náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Sportoviště či divadla dosáhla alespoň na částečnou podporu, jiné organizace však nedostaly nic. Potíže tak hrozí právě zoologické zahradě v Lešné, kterou zřizuje město Zlín. A to přesto, že je jednou z nejlépe hospodařících zahrad v Česku a roční rozpočet ve výši 130 milionů korun dokáže sama financovat z osmdesáti procent.
Počtem návštěvníků se dlouhodobě řadí na druhé místo v republice hned za pražskou zahradu v Tróji. Denní náklady na provoz během nucené odstávky srazili na 250 tisíc korun.
„Zastavili jsme veškeré opravy, níž už se ale dostat nemůžeme,“ upozornil ředitel zahrady Roman Horský. Krmení ani péči o zvířata zoo omezit nemůže. Například zajištění základních potřeb pro trojici slonic, které jsou velkým návštěvnickým tahákem, vyjde ročně na více než dva miliony korun.
Finanční rezervy na Lešné téměř vyčerpali před koncem loňského roku a nyní stojí na počátku další nejisté sezony. V letošním roce už dostala zahrada od zřizovatele 45 procent ročního příspěvku. Aktuálně má peníze do jara.
Během ledna a února přicházejí na tržbách „jen“ o jednotky milionů, ovšem od března, kdy se sezona strmě rozjíždí, už půjde o desítky milionů korun za každý měsíc.
Propouštět lidi nechtějí
Starostové měst ve Zlínském kraji se shodují, že propady v příjmech příspěvkových organizací budou citelné. Provozní náklady totiž zůstávají, i když je zavřeno.
„Organizace nemohou třeba redukovat počty zaměstnanců, protože nikdo neví, jak dlouho to bude trvat,“ konstatoval starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.
Tamější akvapark může čerpat pomoc jako sportoviště v rámci programu Covid – Gastro – Uzavřené provozovny i na dofinancování mezd pracovníků z programu Antivirus. To, co by vydělal na vstupném, ale zpátky nedostane.
„Snížili jsme náklady také tím, že jsme vypustili bazény. Byl to ale risk. Kdyby vláda po pár týdnech zákaz odvolala, prodělali bychom,“ vysvětlil ředitel uherskohradišťského akvaparku Jiří Durďák. Protože však omezení trvají, ukázalo se opatření jako prozíravé.
A právě taková řešení teď vedení měst od ředitelů příspěvkových organizací očekávají. Více než kdy jindy záleží na jejich manažerských schopnostech. „Předpokládám, že si poradí. Je to jejich úkol,“ naznačil primátor Zlína Jiří Korec.
Ve Vsetíně už s výpadkem příjmů počítali při sestavování rozpočtu na letošní rok a ředitelé jednotlivých organizací dostali za úkol najít přibližně desetiprocentní úsporu. Jaké budou skutečné ztráty, se ovšem zatím odhaduje těžko.
„Loni jsme to ještě zvládli, letos ale budou propady narůstat,“ obává se starosta Holešova Rudolf Seifert.
Město provozuje řadu příspěvkových organizací, mimo jiné i Městské kulturní středisko, které spravuje zámek. V něm vybudovali kulturní centrum celého regionu. Teď však nemají komu pronajímat sály, ve kterých se obvykle konají plesy, výstavy a koncerty.
Ještě větší ekonomický problém číhá na města a obce v podobě propadu ve výběru daní. Ten byl nižší už loni, vláda ale samosprávy od potíží uchránila a propad v příjmech jednorázově dorovnala. V Holešově se dostali na nulu, v případě Zlína byl výsledek o 7,5 procenta nižší, než s jakým počítal rozpočet.
A co víc, schválený daňový balíček znamená pro město ztrátu 110 milionů korun. „Příslib, že to vláda bude i letos kompenzovat, máme, jenže schváleného ještě není nic,“ řekl Landsfeld.
