Ještě koncem května byla přitom situace velmi špatná a možná ještě horší než při katastrofickém suchu v roce 1947. Nyní už je to daleko lepší.
Ve Zlínském kraji momentálně nepanuje půdní sucho, do hloubky jednoho metru nehrozí riziko a půda je nasycená ze 70 až 90 procent. Hladiny podzemních vod výrazně vyskočily nahoru a dostaly se někde nad obvyklé průměry.
„Zatím vše nasvědčuje tomu, že pokud bude pokračovat trend současného počasí (nižší teploty, vydatné deště), mohl by se příznivý stav podzemních vod udržet,“ uvedla Hana Hornová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„Zemědělské sucho letos pravděpodobně již nebude a hydrologické sucho podzemních vod je momentálně na většině území Zlínského kraje také spíše zažehnáno,“ dodala.
Ve vrtu v Tečovicích byla hladina podzemní vody na konci dubna 2,4 metru pod povrchem, o měsíc později už jen 0,6 metru, přičemž průměr z let 1981 až 2010 pro toto období je 1,5 metru.
V posledních týdnech sice hladina začala opět klesat, a to o více než půl metru, ovšem stále je nad normálem. V Želechovicích nad Dřevnicí je hladina 20 centimetrů a v Otrokovicích 30 centimetrů nad průměrem.
Na některých dalších vrtech se hladiny dostaly nad normál jen krátkodobě, nebo vůbec, jako například v Kostelanech.
„V závislosti na době dotoku vody do podzemních rezervoárů se situace výrazně změnila v červnu, zejména ve druhé polovině. Tento stav přetrval přibližně do konce června, poté začaly hladiny podzemních vod opět klesat, nikoli však výrazně,“ zmínila Hornová.
Tak deštivý červen byl naposledy před sedmi lety
Ve Zlínském kraji spadlo za červen v souhrnu skoro 16 centimetrů dešťové vody, což je o 70 procent více než obvykle. Nejvíce jí bylo v Horní Bečvě (21 cm), nejméně ve Zlíně (10 cm).
„V našich geografických podmínkách se právě v letních měsících vyskytují maximální úhrny v průběhu roku,“ konstatovala Gražyna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ.
 Meteorologické sucho, 29. týden 2020. Více informací na idnes.cz/sucho. |
Tak deštivý červen byl naposledy před sedmi lety. Důležité ale je, že byl zažehnán deficit posledních let, pokud jde o množství srážek.
Vydatné deště potěšily snad úplně všechny: zemědělce, sadaře, vodohospodáře, lesníky či houbaře. „Pro tuto dobu je sucho zažehnáno. Situace je nesrovnatelně lepší než v posledních letech,“ těší šéfku uherskohradišťské Agrární komory Dagmar Gracovou.
„Naopak by bylo dobré, kdyby teď počasí vydrželo bez deště kvůli sklizni a dozrávání plodin. Pole jsou podmáčená a technika má problém se na nich pohybovat,“ doplnila.
Díky dešťům se dočasně velmi výrazně zvedly hladiny řek a potoků, aktuálně jsou na 30 procentech normálu (Rožnovská a Vsetínská Bečva) až 100 procentech (Morava).
Téměř nebo úplně plné jsou i vodní nádrže, které dokázaly zadržet vodu z přívalových dešťů a zabránit povodním.
Příroda spotřebovává víc vody, aby přežila
„Bez červnových srážek by zásobní prostory nádrží v současnosti plné nebyly, neboť by nadlepšovaly průtoky v řekách a pokrývaly zvýšené odběry surové vody,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Problém se suchem podle něj souvisí s klimatickými změnami, především růstem průměrných teplot. To se projevuje slabšími zimami, které v nížinách už téměř nebývají, takže příroda spotřebovává více vody, místo aby si ze zimy (tedy sněhu) udělala zásoby na léto. Více vody se také odpaří.
„Příroda ke svému přežití spotřebovává s každým nárůstem teploty v tropických dnech o jeden stupeň asi o 30 procent více vody pro evapotranspiraci (odpar vody do atmosféry), aby se ochladila, přežila,“ upozornil Chmelař. „Spotřebu zvyšuje i prodloužení vegetačního období na počátku i na konci vegetačního roku,“ dodal.
To vše dohromady způsobuje, že nás zřejmě i nadále budou provázet sucha či přívalové deště, případně povodně. Největší hrozbou je ale vyšší teplota.
„Z analýz nám vychází stagnace množství srážek na našem území a nárůst teploty. Ten je navíc velmi razantní. Nic takového nepamatujeme v klimatickém záznamu minimálně po dobu, co lidská paměť na našem území sahá, tedy tisíc až dva tisíce let,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka, profesor Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a pracovník portálu intersucho.cz.