Podle údajů z materiálu, který vznikl v roce 2014, má být v kraji v roce 2050 celkem 499 tisíc obyvatel. To je o 83 tisíc méně než v současnosti.
Loňská projekce, která zahrnuje delší období, předpověď potvrzuje a pokračuje dál. Podle ní bude v kraji v roce 2071 o 124 tisíc lidí méně. Navíc nebudou mládnout.
„Již na počátku projektovaného období byl průměrný věk obyvatel nejvyšší mezi kraji a toto prvenství by si měl udržet po celou dobu,“ potvrdila ředitelka krajské pobočky Českého statistického úřadu ve Zlíně Hana Hruboňová.
Ve Zlínském kraji má tedy žít v roce 2071 celkem 458 831 obyvatel s průměrným věkem 48,7 roku. Celých 31 procent budou tvořit senioři a pouze 13 procent děti.
Zároveň ale nejde o lokální výkyv a Zlínský kraj v tom není sám. „Situace je podobná jako v dalších regionech a při globálním pohledu i v celé Evropě,“ uvedla socioložka Masarykovy univerzity v Brně Lucie Vidovićová.
Liší se jen rychlost, jakou křivka počtu obyvatel klesá. Různé regiony v zemi, potažmo státy na kontinentu, si tedy stejnou situací projdou v jiné době.
„Platí, že tam, kde bude Česká republika v roce 2060, bylo Japonsko už před deseti lety. Země může ekonomicky prosperovat, i když bude mít vysoký věkový průměr,“ naznačila Vidovićová.
Z toho, že se máme od koho učit nebo inspirovat, plyne naděje. I stárnutí populace totiž ukrývá ekonomický potenciál. Zlínský kraj se tak v budoucnu může například specializovat na služby a vyžití seniorů i z jiných regionů.
To by korespondovalo s výsledky průzkumů, které ukazují kraj jako dobré místo pro život s vysokou mírou bezpečí.
„Podobně to funguje ve Španělsku, kde jsou celé enklávy britských seniorů, Američané se zase na penzi stěhují na Floridu,“ podotkla socioložka.
Zatím poslední údaje ukazují, že od začátku letošního roku do konce března klesl počet obyvatel ve Zlínském kraji o 693 lidí. Žije zde tedy 581 862 obyvatel. „Pokles je způsobený jak migrací, tak také převahou zemřelých nad narozenými,“ upozornila Hruboňová.
Převaha zemřelých nad narozenými se mimo Prahu projevila ve všech krajích. Zlínskému patří ve srovnání až pátá pozice. Zato počet lidí, kteří se z kraje odstěhovali jinam, byl v porovnání se stejným obdobím minulého roku výrazně vyšší.
Málo dětí se rodí mimo manželství
V čem kraj naopak vyniká, je nízký podíl dětí, které se rodí mimo manželství, i když oproti loňsku vzrostl. Z 1 372 dětí, které přišly na svět v prvním čtvrtletí roku 2020 (čísla za druhé čtvrtletí zatím nejsou k dispozici), se svobodným rodičům narodilo 599. To je druhý nejnižší počet v zemi.
Částečně je to proto, že do sledovaného období zasáhla bezpečnostní opatření v souvislosti s koronavirem a v březnu celorepublikově ubylo svateb. Někteří snoubenci je rušili na poslední chvíli. V kraji se do nástupu omezení konalo 171 svatebních obřadů, což je o 37 méně než loni.
V rámci celé země bylo v březnu méně než 600 sňatků a těch, které se konaly, bylo nejméně za více než stoletou historii České republiky.
„Naopak nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru, k němuž přispěla zajímavá data v kalendáři,“ stojí ve zprávě Českého statistického úřadu.
Až třetina únorových novomanželů si zvolila sobotu 22. 2. 2020, bohaté byly i sobota 29. 2. a čtvrtek 20. 2.
Stejný vliv se projevil i u rozvodů. Jejich počet ve Zlínském kraji meziročně klesl o 14,3 procenta. Na tisíc obyvatel tak připadá 1,7 rozvodu. To v rámci republiky znamená druhé místo.