„Návštěvnost byla zhruba třetinová oproti normálu. Samozřejmě to ovlivnila letošní specifická situace,“ informoval Petr Opravil, vedoucí Sportovních zařízení města Kroměříže, které má Bajdu ve správě.
Návštěvnost zásadně poznamenaly dva faktory: pandemie covidu-19 a nestálé počasí.
Venkovní bazény sice mohly otevřít v tradičním termínu na začátku června, ale se spoustou hygienických opatření, jako byla omezená kapacita, rozestupy či používání dezinfekčních prostředků. I když tato omezení po čase odpadla, sezonu kazily deštivé a chladné dny.
„Většinou platí pravidlo, že je potřeba, aby byly alespoň tři tropické dny za sebou. Pak to lidi táhne a na koupališti je plno. V minulých letech tyto situaci nastávaly, letos příliš ne,“ konstatoval Opravil.
Ve ztrátě skončila většina větších koupališť v kraji. Ztráty ještě mnohde nemají vyčíslené, ale jdou i do milionů korun.
„Přesné statistiky ještě nemáme k dispozici, ale je jasné, že to byl podprůměr,“ potvrdil nevydařené léto Ivo Kousal ze společnosti Vsetínská sportovní, která se stará o koupaliště Pod Pecníkem. Přes prázdniny jej nechávali otevřené, i když bylo zamračeno a chladno. „Kvůli opravě městských lázní to byla jediná možnost, kde se vykoupat, tak jsme ji lidem chtěli nechat.“
Zvýšená ztráta se podle něj promítne do hospodaření. Služby ani další investice by to ale poznamenat nemělo.
„Pravděpodobně ale budeme muset radnici požádat o zvýšenou dotaci na provoz,“ naznačil Kousal.
Velký výpadek hlásí také například koupaliště v Bystřici pod Hostýnem. To je specifické tím, že jej neprovozuje město, ale už čtvrtým rokem soukromník.
„Za tu dobu je to nejsmutnější sezona,“ povzdechl si provozovatel Jakub Juračka. „Sečetlo se všechno. Vystrašenost lidí z covidu, počasí, i to, že se z Bystřice pomalu stává mrtvá zóna, kam jezdí málo lidí,“ vypočetl.
Momentálně počítá s tím, že investice do koupaliště pozastaví a bude doufat, že pandemie neparalyzuje i cestovní ruch pro další měsíce. Zároveň totiž provozuje lyžařský svah na Trojáku.
„Čekáme, co se stane v zimě, snad nás to ekonomicky úplně nepoloží. Smlouvu na provoz koupaliště s městem máme ještě na příští rok, potom uvidíme, co dál,“ nastínil Juračka.
Méně Slováků, více tuzemských návštěvníků
Jako naprosto specifickou označuje letošní sezonu i ředitel uherskohradišťského akvaparku Jiří Durďák. Zejména začátek léta tu měli slabší, přes červenec a srpen se ale dostali zhruba na 85 procent výnosů oproti normálu.
„Ekonomicky to sice nebyl žádný zázrak, ale už předem bylo jasné, že letošní sezona nebude standardní. Nakonec přes prázdniny bylo pár dní, kdy jsme se dostali na návštěvnická maxima a ztráty nejsou tak dramatické,“ přiblížil ředitel akvaparku.
Podle něj covid pozměnil strukturu návštěvníků. Ubylo tradičních hostů, kteří do akvaparku jezdívají ze Slovenska, naopak to vynahradili tuzemští návštěvníci, kterých bylo na Slovácku víc než v předchozích letech.
„Je tu v okolí dost turisticky atraktivních cílů a koupat se k nám chodili třeba i lidé, kteří trávili dovolenou na Baťově kanále,“ popsal Durďák. Ani on nepočítá s tím, že by se kvůli letošnímu výpadku omezovaly plánované investice do rozvoje akvaparku. „To by nebyla správná cesta,“ dodal.
Jako jedni z posledních prodloužili sezonu na koupališti v Rusavě, kde měli otevřeno ještě během uplynulého víkendu.
„Pár návštěvníků si ještě přišlo zaplavat. Je ale pravda, že když ranní teploty jsou okolo šesti stupňů, voda se ochlazuje rychle,“ zmínil rusavský starosta Bohumil Škarpich.
Jako jeden z mála sezonu negativně nehodnotí. Na koupaliště dorazilo v létě přes 20 tisíc návštěvníků, což je na zdejší koupaliště slušný průměr. Také tady pomohl turistický ruch. Zdejší hotely měly vysokou obsazenost, Rusava navíc tradičně lákala hodně cyklistů.
„Je to pro nás důležité. Příjmy ze vstupného nám totiž hradí provozní náklady koupaliště. I tak ale obec každé dva roky do areálu investuje. Z loňska máme nový dětský bazén a vstupní turnikety, což vyšlo na čtyři miliony. Ale je to obecní majetek a chceme se o něj starat co nejlépe,“ dodal starosta.