Radnice také přišla s nápadem, že by před kinem vzniklo velké podzemní parkoviště pro 260 až 460 automobilů. Pokud se najde zájemce, který ho postaví, nadzemní parkoviště před kinem i Obchodním domem nahradí parčíky.
„Ve veřejné zakázce je hodnocení nastaveno tak, že 80 procent tvoří cena, která je zastropovaná na 630 milionech korun bez DPH,“ přiblížil primátor Jiří Korec (ANO).
„Zbylých dvacet procent je závislých na počtu parkovacích míst podzemního parkoviště. V rámci tohoto hodnoticího kritéria mohou zájemci napsat nulu, když nebudou chtít parkoviště stavět, nebo číslo v rozsahu 260 až 460 parkovacích míst,“ doplnil.
Veřejný prostor místo parkoviště?
Počet 260 míst zajistí, že budou nahrazena nadzemní parkoviště, která by se zrušila. Dalších 200 míst může být rozšířením nabídky. Město by parkoviště nic nestálo. Firma by ho vybudovala s tím, jak bude přestavovat kino. Potom ho bude provozovat, případně ho pronajme. A po 70 letech bezplatně převede na město. Jediné nadzemní parkování by potom na náměstí Práce bylo za Obchodním domem.
Ve zlínském Velkém kině vzniknou po přestavbě dva sály, říká architekt |
„Tím by se změnil ráz náměstí Práce, z něhož by se konečně stal veřejný prostor. V současné době je ze dvou třetin parkovištěm,“ poukázal Korec. „Uvidíme, jestli nám zájemci dají nabídku s parkováním, nebo jen na samotnou rekonstrukci.“
Výběr firmy může trvat až pět měsíců
Město už se v rámci tržních konzultací ptalo firem, jestli by měly o výstavbu podzemního parkoviště zájem. Většina z nich odpověděla, že jen v případě, když budou stavět novou budovu kina, takže na místě budou mít těžkou techniku i lidi.
Zakázka je jedna z největších z poslední doby, kterou Zlín řešil. Vzhledem k tomu, že je v ní možnost podzemního parkoviště, bude výběr trvat tři až pět měsíců. Korec i tak věří, že se začne stavět do komunálních voleb, které se konají druhý říjnový víkend. Současně ale odmítá, že by šlo o záměr využít zahájení přestavby v rámci volební kampaně.
„Chtěli bychom podepsat smlouvu se zhotovitelem, ale jestli tam přijede bagr ještě před volbami, tak to neřeším,“ sdělil Korec.
Opozice záměr z části kritizuje
Opozice záměr částečně kritizuje. Zatímco zastupitel Pavel Simkovič (STAN) má pochybnosti o rozsahu zakázky s tím, že pro město to může být příliš mnoho peněz, ale načasování mu nevadí, zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21) to vidí spíše obráceně.
„To, že se tak děje zrovna před volbami, není asi nic zvláštního. Možná by se ale volby měly konat každý rok, aby se věci v našem městě začaly posunovat rychleji,“ poznamenal Vančura, který je i majitelem dětského filmového festivalu, jenž kino využívá.
Zlín získal stavební povolení, rekonstrukce Velkého kina dostala zelenou |
„Je dobře, když se klíčové městské projekty, jako je rekonstrukce Velkého kina, konečně posouvají z papíru do reality. Ve Zlíně jsme byli příliš mnoho let svědky toho, jak se tvořily plány a prezentovaly líbivé obrázky,“ poznamenal.
Podle Simkoviče by bylo lepší kino zbourat, s čímž však nesouhlasili památkáři. Teď podle něj jde spíš o politické než ekonomické rozhodnutí.
„Z ekonomického pohledu to ideální není. Možná, že je to příliš velká investice a stačila by skromnější úprava s náklady 300 až 400 milionů,“ uvažuje Simkovič.
Finančně to zvládneme, říká primátor
Město má na přestavbu nachystané peníze, podle Korce by mohlo získat 240 milionů korun z dotací. Současně vypočítal, že kino a další investice, které v prvním pololetí radnice chystá k realizaci, vyjdou na zhruba 1,3 miliardy korun. Ať už jde o opravu fasády divadla, výstavbu nové budovy vedle radnice či revitalizaci sadu Svobody.
Velkolepé Filmové žně přilákaly do Zlína celebrity, ukončili je nacisté |
„Zvládneme to,“ tvrdí Korec s odkazem na plánování, úvěry i dotace.„Kdybychom na to šetřili z rozpočtu, tak to vzhledem k inflaci a růstu cen nikdy neuděláme.“
Pokud bude vybraná firma, jež vybuduje i podzemní parkoviště, bude se provádět také druhá etapa přestavby kina, tedy i s upraveným předprostorem. Na plochy uvolněné po parkovištích by potom město vypsalo soutěže.
Promítat by se mělo hlavně při festivalu
Klíčové ovšem je, že budova Velkého kina bude opět otevřená a zmizí kolem ní oplocení. Bude odkazovat k původní podobě od architekta Františka Lýdie Gahury.
V letech 1940 a 1941 se Velké kino se sálem pro 2 500 diváků stalo centrem festivalu Filmové žně.
Nabídne dva sály pro koncerty, konference, trhy, případně sportovní utkání. V úvahu přicházejí bojové sporty, možná tenisová exhibice, což by bylo na hranici prostorových kapacit. Funkce kina bude spíše okrajová, promítat by se v něm mělo hlavně během konání dětského festivalu.
„Uvidíme, jestli bude někomu dávat smysl, aby promítal filmy v tak velkém sále. Bránit se tomu nebudeme, ale chceme, aby to bylo ekonomicky soběstačné,“ řekl Korec.
Měnit se bude i název, který by mohl být Forum Velké kino, podle Fora Karlín v Praze, jež plní podobný účel. Primátor chce, aby se na výběru názvu podíleli i obyvatelé města. Objekt Velkého kina bude náplní propojený s Kongresovým centrem a bude mít společné vedení.
