„Interprety těchto písní byli kočovní obchodníci a řemeslníci, kramáři, kteří je zpívali a zároveň na jarmarcích prodávali. Pro posluchače bylo důležité, že si z jarmarku text zpívaného příběhu mohli odnést domů,“ uvedla vedoucí obchodního oddělení muzea Silvie Lečíková.
Písně pocházejí z let 1815 až 1866, do knihy jsou hrubě sešity režnou nití a opatřeny obalem z režného plátna. Muzeu je věnoval dárce, který svazek objevil v rodinné knihovně.
Většina textů v knize má náboženskou tematiku, některé jsou spojené s konkrétními místy na Moravě i v Čechách. Jedna píseň je věnovaná hostýnské Panně Marii, další obsahují příběhy ze života Ježíše Krista nebo zmiňují svaté muže a ženy.
„Zařazeny jsou ale i světské písně, které v historii často plnily funkci zpravodajskou, například ‚Pjseň o robotě sedlské‘ z roku 1848,“ informovala Lečíková.
Oblíbené je i téma zločinů a zločinců s příběhy, při nichž často stydla krev. Stejně tak se v knize nacházejí mravoučné příběhy – jeden text zmiňuje událost z Chrudimska z roku 1821, „kterak jeden rouhač od Rodičky Boží potrestán byl“, další popisuje napravení opilce.
Podle kurátorky etnografických sbírek muzea Aleny Prudké však ve špalíčku chybí milostná tematika, která jinak bývala pro kramářské písně obvyklá.
„Původní majitel našeho špalíčku, který si nastřádané tisky takto sešil do drobné knížky, evidentně dával přednost tematice jiné,“ zmiňuje Prudká.
Pro muzeum má sešitek s písněmi velkou hodnotu. Patří totiž mezi zapomenuté objevy, které často po dlouhé roky ležely ve starých truhlách či zastrčené za trámy a dnes mohou posloužit jako unikátní svědectví dřívějších časů.
„Přinášely informace o pozoruhodných událostech či udivujících či hrůzu nahánějících příbězích. Posluchače pobavily či rozplakaly, poskytly jim příležitost k nábožnému rozjímání a nezapomínaly ani na mravní ponaučení. V minulých staletích vlastně nahrazovaly noviny,“ doplnila Lečíková.