Zlín měl zůstat malým městem, ale vymkl se svému osudu, míní historik

  11:24
Celý rok si město Zlín připomíná 700. výročí od první písemné zmínky. O tom, jak vypadal, příliš nevíme. Mohl mít několik set obyvatel, určitě ne více než tisíc. Šlo o městečko, latinsky oppidum, a centrum zlínského panství, pod nějž spadalo několik okolních vesnic.

Podoba Zlína v době první zmínky není známa, veduta je ze 17. století. | foto: Státní okresní archiv Zlín

„Regionálně však držela v rukou všechny trumfy města Uherské Hradiště a Kroměříž,“ uvedl historik a ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.

Ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek

Hradiště bylo královským městem a Kroměříž těžila z přítomnosti olomouckých biskupů a arcibiskupů. V obou případech se jejich význam ještě násobil výbornou polohou na obchodních cestách a u řeky Moravy. 

„Podle stejné logiky by Zlín dnes měl být svým významem na úrovni Bojkovic nebo Slavičína. Vymkl se ale svému osudu,“ dodal.

Takže budoucnost tehdejšího městečka Zlín měla být zcela odlišná?
Zlín byl sídlem panství, ale nestal se v polovině 19. století součástí nové struktury státních úřadů ani neležel na byť regionálně významných obchodních trasách. Jenže baťovské podnikání během pár desítek let vše změnilo a posunulo Zlín na špici regionu.

Nedoplácí Zlín na tento nepřirozený vývoj?
Záleží na úhlu pohledu. Možná by se starým zlínským měšťanům nelíbilo, že dnes ve svém městě vlastně nikoho neznají, protože většina dnešních obyvatel přišla v posledních sto letech odjinud. Zlín ztratil svoji maloměstskou malebnost. Známé jsou také potíže s dopravou, které sedmdesátitisícové město v úzkém údolí přináší. Ale na druhou stranu dostalo ve 20. století do vínku nebývalou otevřenost všemu novému, neobvyklému, nevyzkoušenému. Ukázalo se, že i z koutu východní Moravy lze objevovat svět a přinášet z něho inspirace.

Lze Zlín považovat za mladé město?
Řekl bych, že Zlín lze považovat za mladé velkoměsto. Ačkoli o velkoměstě se hovoří až od hranice sto tisíc obyvatel, asi nejlépe to vystihuje rozdíl mezi Zlínem maloměstem do počátku 20. století a jeho postupném přerodu ve velkoměsto. Přerodu velmi rychlém, ale ve výsledku koncepčně dobře zvládnutém. Což se ukázalo zvláště po krachu obuvnického podniku Svit, který nevedl k úpadku a masivnímu vylidňování města, jak jsme toho svědky různě po světě u takzvaných továrních měst.

Můžete ještě přiblížit, jak město dostalo jméno Zlín?
Název města pochází od osobního jména Zla, k němuž se přidala přivlastňovací přípona -ín. Obdobně vznikl například název Vsetín – od osobního jména Vsata. Můžeme ho tak pravděpodobně spojovat s osobou zakladatele. Jelikož tento způsob tvoření jmen je archaický, zaznamenal Karel Pekárek ve svých Starozlínských pověstech několik lidových verzí vzniku názvu: zkomolením slova slín odkazujícímu k nekvalitní půdě, nebo že šlo o místo, kde žili zlí lidé. Z pohledu vývoje města je asi nejzajímavější verze, podle níž se město původně jmenovalo Zlaté jablko, ale po tragické události spojené se zabitím vojevůdce zde dlícího vojska už nesmělo tento název používat. Tak to povídala matka vypravěče, která to uzavřela slovy: „Zlín bude jednúdz modz velký. (…) To bude: Zlín–Vín–Berlín. To budú tři veliké mjesta na svjetě!“ Tak uvidíme.

Autor: