Na začátku roku 1881 se začalo jednat, v červnu roku následujícího už si to po ní šinul první zkušební vlak a na podzim trasu oficiálně zprovoznili.
„Rychlost stavby udivuje, zvláště když si představíme, že zatímco z Hulína do Holešova bylo postaveno jen 7 propustků, tak mezi Holešovem a Bystřicí to musely být 3 mosty a 27 propustků,“ poukázal Martin Šůstal ze spolku Kroměřížská dráha.
Letos slaví tato železnice 140 let a pro celý region jde o nesmírně významnou spojnici, bez které by se dnes místní jen těžko obešli.
„Provoz na této trati byl zahájen 15. listopadu 1882 příjezdem zvláštního vlaku na bystřické nádraží. Přijelo jím mnoho vzácných hostů, které uvítal tehdejší starosta města Augustin Thonet,“ píše se v knize Vojtěcha Kopřivy vydané u příležitosti stého výročí.
Zdejší úsek vznikl už jako třetí trať v pořadí akciové společnosti Kroměřížská dráha. V předchozích letech se kolejemi spojila Kroměříž s Hulínem a Zborovicemi. Mělo jít o nápravu stavu, kdy Kroměříž minula Severní dráha císaře Ferdinanda.
Dráha mezi Hulínem a Bystřicí v počátcích vypadala jinak než dnes. Například v Hulíně byla tři samostatná nádraží, jinudy vedl i úsek z Bílavska do Bystřice. „Z původního tělesa se trať víc přimkla ke kopci, odklonila se doprava nad vesnici, aby mohla z nového nádraží pokračovat do Valašského Meziříčí v dnešní podobě,“ přibližuje Šůstal.
První lokomotiva Kroměřížské dráhy nesla jméno po největším akcionáři, arcibiskupovi olomouckém „Fürstenberg“, další dostaly jména podle obcí – Zborowitz, Kromeriz, Holesow či Bistritz a. H.
V minulosti se několikrát význam trati zvětšil; třeba při vojenských manévrech na konci 19. století, na které se do Bystřice přijel podívat sám císař František Josef I. Nebo při korunovační slavnosti sochy Panny Marie Hostýnské, kdy se na sv. Hostýn vydalo 200 tisíc lidí, či při přesunu vojsk na ruskou frontu na začátku první světové války.