Školy ve Zlínském kraji patří ke špičce, i díky rostoucímu vzdělání učitelů

  16:20
Zlínský kraj má víc učitelů s patřičným vzděláním, než je v Česku obvyklé. Kromě toho jsou zdejší kantoři ochotní na sobě dál pracovat. I v této oblasti je na tom kraj lépe než jiné regiony.

Pedagogové ze Zlínského kraje mají úspěchy také v celostátní anketě Zlatý Ámos, která hledá nejoblíbenějšího učitele napříč celou republikou. Například v roce 2013 zvítězila učitelka chemie Růžena Hlůšková ze Základní školy Kunovice (na snímku). | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Vyplývá to z detailního hodnocení základních a středních škol, které přivezli do kraje ministr školství Robert Plaga a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

„Neřešili jsme každodenní potíže jako financování školství nebo maturitu z matematiky, ale otázku, jak se vyvíjí vzdělávací soustava. Zlínský kraj má strategii jasnou. Uzpůsobuje nabídku oborů tomu, co bude v budoucnu v kraji potřeba,“ uvedl Plaga.

Zpráva České školní inspekce potvrdila dobré výsledky, které se týkají maturantů. Těm patří dlouhodobě druhá až třetí nejvyšší příčka v rámci České republiky.

Pozitivně hodnotí poměr počtu studentů na všeobecných a odborných školách. U učebních oborů uvádí, že není potřeba navyšovat počty studentů, ale kvalitu jejich přípravy. A definovala také obory, které jsou podstatné pro budoucnost kraje – informační technologie, telekomunikace a výpočetní technologie, zdravotnické obory, učitelství a sociální práce.

Sázka na rekonkurzy

Kraj na to reagoval v předstihu. Zdravotnictví posílil od tohoto školního roku, kdy se ve Zlíně otevřel obor Dětská sestra. Kromě toho se už v minulém školním roce navýšil počet míst v prvních ročnících oboru Praktická sestra na zdravotnických školách ve Zlíně a Vsetíně. A Střední průmyslová škola polytechnická ve Zlíně nabídne od příštího školního roku obor Informační technologie.

„Důležité je, že Zlínský kraj vytváří školy s příbuznými obory, kde je možné využít potenciál a znalosti pedagogů, a to je věc, která zdaleka neprobíhá ve všech krajích stejně,“ upozornil Zatloukal.

Co se týká zvýšení kvality učebních oborů, cesta, kterou se kraj vydal, vede přes ředitele škol. Ti mají funkční období zákonem omezené na šest let a na jeho konci mají znovu projít konkurzem a svou práci obhájit. Není to povinnost, kraj se ale takzvaných rekonkurzů drží.

„Máme s tím dobré výsledky. Druhá možnost je, aby stát finančně oceňoval přímo školy, které vykážou kvalitní výstupy,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. „Tomu by předcházela změna na celostátní úrovni, o které už se bavíme. Musela by obsahovat také zkvalitnění závěrečných zkoušek,“ naznačil.

Mladých strojařů přibylo

Důvody, proč si střední školy ve Zlínském kraji stojí v republikovém srovnání dobře, jsou tři. Oborová nabídka, která se setkává s tím, co potřebují místní zaměstnavatelé, je jen jedním z nich.

Stejně významné je složení pedagogických sborů na jednotlivých školách. V kraji je nejvíc kvalifikovaných učitelů v rámci republiky. A víc než jinde je také těch, kteří jsou ochotní učit se dál. Platí to shodně pro základní i střední školy.

Třetím důvodem je takzvaný sociální kapitál rodin. Na vzdělání jim záleží a považují ho za důležité. To potvrzují také různá sociologická šetření a průzkumy kvality života. Nebo sami učitelé.

Komunikaci s rodiči považuje za problematickou méně než polovina učitelů na základních a zhruba třetina učitelů na středních školách. Jakkoliv se to zdá hodně, v porovnání s dalšími kraji je to třetí nejlepší výsledek.

S odpovědným přístupem ke vzdělání souvisí také nízký počet žáků, kteří ze školy odcházejí před ukončením studia, nebo nižší počet neomluvených absencí. Také tento aspekt se potkává se snahou hejtmanství.

Bylo první, které v roce 2007 začalo podporovat studenty učebních oborů, o něž byl enormní zájem mezi zaměstnavateli. Podařilo se tak přilákat více zájemců o strojírenské obory, v současnosti je v podporovaných oborech napříč profesemi 1 430 studentů.

Za posledních pět let na to kraj vydal z rozpočtu 21 milionů korun a jednou z podmínek je právě řádná docházka do školy.

Pomáhají i preventisté

Oproti ostatním krajům je nižší podíl žáků, kteří jsou zasaženi záškoláctvím, konzumací alkoholu či drog. Přesto se s některým z projevů rizikového chování setkalo přes 70 procent základních a přes 80 procent středních škol.

„Školíme preventisty ve školách, financujeme prevenci a pracujeme na tom, aby bylo více možností, kam se mohou oběti nebo i svědci takového chování obrátit,“ uvedl Gazdík.

Naprostým základem je totiž důvěra, a pokud ji žák nemá k učiteli či řediteli školy, musí pro něj být pomoc dosažitelná jinde. „Mohou se obrátit přímo na mě, a také to dělají,“ dodal Gazdík.