„Potíže má v podstatě celá ekonomika. Nejsložitější situace je v Karlovarském či Zlínském kraji,“ zmínil prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
MF DNES zjišťovala, jak jsou na tom větší firmy ve Zlínském kraji: propouštět nemusejí, kvůli stále vyšším nákladům na výrobu však mohou ztrácet na konkurenceschopnosti. Některé navíc už omezují výrobu.
„Žádná z našich společností zatím není existenčně ohrožená, nicméně jsme nuceni navýšení cen přenést na zákazníky,“ nastínil ředitel zlínské strojírenské firmy TajmacZPS Jan Kurinec. „Je otázka, zda a jaký to bude mít dopad do naší zakázkové náplně na další období.“
Když mají firmy vyšší výrobní náklady, musejí zdražovat. A jejich výrobky pak neobstojí na mezinárodních trzích. V Tajmacu-ZPS loni platili 70 eur (cca 1 750 korun) za megawatthodinu elektřiny, letos se cena pohybovala okolo trojnásobku, v některých dnech ale dosáhla i 1 200 eur (30 tisíc korun). Jak to bude dál, není jasné.
Vsetínský výrobce stínicí techniky Climax zaplatil loni za energie asi čtyři miliony korun, letos to bude kolem 23 milionů. Navýšení je dáno i tím, že tam zprovoznili novou výrobní halu.
„Oproti plánům ze začátku roku budou náklady na energie o 12 milionů vyšší. Kromě energií rostly v posledním období i ceny vstupních komponentů a mzdy. Omezovat výrobu zatím nemusíme,“ zmínil ředitel firmy David Žabčík.
„Podařilo se nám významnou část nákladů přenést na zákazníky, ale při pokračování růstu cen energií bude další přenos obtížný. A výrobky začnou být nekonkurenceschopné,“ obává se ředitel zlínské kovárny Viva František Červenka. Meziroční růst nákladů na energie odhadl na 300 procent s tím, že příští rok to může být o dalších sto procent.
I když zatím žádná z oslovených společností propouštět nemusela, mohlo by to nastat. „Nelze vyloučit, že budeme nuceni reagovat na negativní vývoj hospodaření v budoucnu,“ nastínil Kurinec.
„Zachování výroby a pracovních míst je pro nás priorita,“ prohlásil za valašskomeziříčskou chemičku Deza a napajedelskou plastikářskou firmu Fatra Pavel Heřmanský, mluvčí holdingu Agrofert, pod který oba podniky spadají. Oba však už také registrují pokles poptávky. „A tomu jsme nuceni přizpůsobit objem výroby,“ zdůraznil Heřmanský.
Pomoci může fotovoltaika
„V minulosti jsme zažili situace, kdy jsme museli hledat nové odběratele i zdroje surovin, ale takové obavy z vývoje cen energií nebo jejich dostupnosti jsme ještě nezažili,“ dodal.
„Máme široké portfolio výrobků, takže i když už nyní pociťujeme třicetiprocentní propad poptávky u některých výrobků, hlavně ze strany nábytkářských řetězců, propouštění zatím neplánujeme,“ podotkl ředitel zlínské plastikářské Firmy Spur Tomáš Dudák. Navýšení nákladů v příštím roce odhadl kvůli drahým energiím ze 3 na 15 procent.
Nárůst cen se totiž úsporami zvládat nedá, i když podniky šetří, jak můžou. Ve vizovické likérce Rudolf Jelínek dokončují plynovou kotelnu, která uspoří čtvrtinu plynu.
„Také vyměňujeme osvětlení za úspornější. Tyto projekty jsme naštěstí zahájili před několika lety a jsou dotačně podpořeny,“ zmínil ředitel likérky Pavel Dvořáček. „Výrobu zatím neomezujeme, ale v našich gastronomických provozech poklesly marže a s přicházejícím podzimem budeme muset omezit provoz,“ doplnil.
Měnit výrobní postupy není možné
V sazovické strojírenské společnosti Dudr Tools plánují výstavbu fotovoltaické elektrárny. „Vyrábíme v moderní hale, jejíž energetická náročnost není příliš vysoká a ani naše technologie nemají vysokou spotřebu energií,“ upřesnil ředitel Ondřej Turecký.
Otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum opravil centrální výměníkovou stanici, pořizuje úspornější osvětlení LED a dělá dodatečné izolace a regulace. „Naše výrobní technologie má dané receptury a postupy, které není možné měnit, a z těchto důvodu není moc prostoru pro úspory,“ sdělila mluvčí Barumu Regina Feiferlíková.
Vláda před pár dny rozhodla, že z 30 až 70 procent pokryje společnostem provozní ztráty v souvislosti s vysokými cenami energií. Vydat na to chce 28 miliard korun. „Tato podpora je dobrý krok, jakkoliv můžeme polemizovat, zda je to dost, nebo málo. Mnohem důležitější je ale široká a dlouhodobá podpora napříč průmyslem tak, aby české firmy byly konkurenceschopné v celém světě,“ řekl Žabčík.
„Stát by měl spíš hledat systém, jak cenu elektrické energie regulovat, jak to úspěšně dělal dlouhá léta v teplárenství,“ domnívá se Dudák. Podle Dvořáčka budou podle odhadů výdaje na dražší energie v Česku zhruba 600 miliard.
„Kompenzace vnímám jako informaci ze strany vlády, že si všimla, že se něco děje, a je to pomoc za uplynulé období,“ řekl šéf likérky. „Nezbytné je zastropování cen elektřiny a plynu,“ dodal.