Vzhledem k tomu je mimořádně dobrou zprávou, že právě ve Zlínském kraji jsou místa, která si s péčí o seniory umějí poradit. Rok co rok se sem totiž vrací národní ocenění Obec přátelská seniorům. Bodují v ní především města a obce na Valašsku. „S projektem Vsetínský senior jsme porazili i Prahu, Plzeň nebo Kolín,“ těší místostarostku letošního vítězného města Simonu Hlaváčovou.
Vsetín tentokrát, podobně jako loni získal přes 800 tisíc korun na další aktivity pro seniory. „Ty děláme na míru tak, aby zaujaly co nejvíc lidí. Chceme je vtáhnout do života, podporovat je, aby zůstávali aktivní,“ vysvětlila Hlaváčová.
Momentálně s městem spolupracuje na 1 300 seniorů a jejich počet postupně roste. Cíl je jasný, podpořit lidi, kteří odešli z pracovního prostředí. „Často chtějí zůstat aktivní, ale je to pro ně obtížné. Pokud nevidí budoucnost a možnosti, které mají, tak jim velmi rychle klesá kondice a stávají se předčasně uživateli sociálních služeb,“ vysvětlila Hlaváčová.
Investovat do skupiny lidí v seniorském věku dobré nápady a čas se vyplácí. Mohou pak déle zůstat v domácím prostředí, třeba i s podporou terénních či ambulantních služeb, jako je dopomoc pečovatelky nebo třeba denní stacionář.
Ve Vsetíně jim pomáhá právě i radnice. Některé aktivity mají také jiná města napříč Zlínským krajem. Třeba senior taxi, které jezdí za dotovanou cenu. I seniorské karty či SOS tlačítka, napojená na pult u městské policie, která signalizují, že člověk upadl, se využívají.
S čím ale města a obce na Valašsku bodují nejvíce, je péče o náplň volného času. Ve Vsetíně mají úspěch třeba kurzy jógy, které spojili s plaváním. Lidé si zacvičí a jdou plavat ještě předtím, než se krytý bazén otevře veřejnosti. Školení o novinkách v pravidlech silničního provozu dělají formou divadelního představení. Důležité je také to, aby senioři uměli ovládat stále se vyvíjející technologie. Na to všechno se dají peníze získané v soutěži použít.
Kromě Vsetína letos putovaly do Rožnova, Kateřinic a na jižní cíp Valašska, do Slavičína. Tyto obce získaly titul opakovaně, v posledních pěti letech mezi držitele patřily také Police, Halenkov či Valašské Meziříčí.
Meziříčí je referenčním městem
„Podpoře seniorů se věnujeme dlouho. Důležitá je kontinuita. I když se lidé ve vedení města střídají, na tyto projekty se navazuje a pokračují dál,“ řekla místostarostka Valašského Meziříčí Yvona Wojaczková. Typický pro město je projekt 60 a víc neznamená nic. Seniory ve městě zapojují do dění napříč generacemi, pracují s dětmi, podílí se na společenských akcích. Také jim ale organizují sportovní či kulturní setkání s vrstevníky z jiných měst.
„Máme několik pěveckých sborů nebo třeba včelaře,“ popsala místostarostka. V síti Zdravých měst se Meziříčí, v rámci podpory seniorů, stalo referenčním městem. Na této platformě se sdílejí dobré nápady i praktické rady, ať už jde o náplň volného času, nebo fungování a nabídku sociálních služeb.
Ty zajišťuje na Valašskomeziříčsku z velké části Diakonie Českobratrské církve evangelické, která provozuje kompletní škálu od poradenství přes terénní a ambulantní až po pobytové služby. V lokalitě jsou denní stacionáře, odlehčovací služba, osobní asistence a kompletní nabídka pobytových služeb.
„Region má k dispozici veškeré možnosti a také poskytovatele, kteří mají zkušenosti, to je jeho výhoda,“ popsala ředitelka Diakonie Květoslava Othová. „Obrovský problém, který nastane, a narážíme na něj už dnes, jsou však nedostatečné kapacity,“ dodala.
Stále častěji nastává situace, kdy stárnou rodiče i jejich děti. Pokud mají lidé, kteří sami překročili sedmdesátku, pečovat o své 90leté rodiče, nezbytně potřebují pomoc. Větší potřebu sociálních služeb generuje také zvýšení důchodového věku, protože pracující lidé kolem 60ky mají rodiče ve věku nad 80 let.
Kraj vytvořil vlastní stabilizační systém
Kapacity chybí jak prostorové, tak personální. Počty lůžek i pracovních úvazků se nastavují na úrovni kraje, ten musí pokrýt celé své území a od státu pak získat peníze. Přestože všechny vlády řadí sociální oblast mezi své priority, její financování je každý rok nejisté. Letos kraj dostal o 450 milionů méně, než potřebuje. „O dofinancování jednáme,“ ujistila náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová.
Podobná situaci se přitom řešila už na začátku letošního roku, kdy se platba od státu zpozdila kvůli rozpočtovému provizoriu. Aby systém nekolaboval, musel Zlínský kraj z rozpočtu uvolnit přes 600 milionů korun. „Napříště už budeme se systémem návratných výpomocí počítat v rozpočtu,“ dodala Ančincová.
Lidem v sociálních službách to dodá klid na práci a pomůže překlenout období, než vstoupí v platnost dlouho očekávaná novela zákona. Ta má řešit jak financování, tak také možnost pružněji reagovat na poptávku v území.
Zkušenosti, které se v regionu shromažďují, časem získají na ceně. Demografické údaje předpokládají stárnutí populace na celém území republiky a Zlínský kraj bude umět nabídnout specializované služby a vyžití seniorům z jiných regionů. Nebo může školit a předávat poznatky dál.
