Nahá či naturální vína zrají v betonovém vejci, výroba trvá dva roky

  10:22
Mladí vinaři Robin Juřeník a Jan Žďárský z Uherského Brodu vracejí pěstování vína tam, kam před staletími přirozeně patřilo. A kromě klasických vyrábějí i vína označovaná jako naturální, nahá nebo autentická.

Jeden ze spolumajitelů uherskobrodského vinařství Juřeník Žďárský Robin Juřeník | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

I díky tomu uspěli na prestižní světové soutěži AWC Vienna, které se účastní 1 500 vinařů z 41 zemí. Zvítězili v kategorii naturálních vín se svým Chardonnay Rezerva ročník 2018.

„Vína z této kolekce jsou nefiltrovaná, obsahují jen nezbytné množství síry a zrají po dobu 12 až 24 měsíců v dřevěných sudech, a to s veškerými kaly. U nich platí, že to, co jsme loni sklidili, budeme lahvovat až v roce 2022,“ vysvětlil Juřeník.

Naturální vína si zákazníky v Česku teprve získávají. Rodí se bez velkého zásahu pěstitele i chemických procesů a zrají spontánním kvašením jen s malým množstvím siřičitanů. Díky tomu nabízejí netypické chutě, vůně i barvy.

„Je to moje přesvědčení, že tak by víno mělo vypadat. Není v něm tolik síry a druhý den z něj nebolí hlava. Zároveň mu člověk musí více věřit, protože někdy se to nevyvíjí tak, jak by si vinař představoval. Jednodušeji se zkazí, takže ho musíme velmi hlídat. Ale jako malé vinařství si můžeme dovolit si s ním vyhrát,“ popsal Juřeník.

Víno nechávají zrát v dřevěných sudech nebo vejci ze speciálního betonu. Ročně vyrobí 15 až 20 tisíc lahví a dodávají je především do vybraných gastroprovozů.

Hrozny zatím odebírají od vinařů z jižní Moravy, hlavně v okolí Čejkovic nebo Velkých Bílovic. V dalších letech však chtějí založit vinohrad v obci Hradčovice nedaleko Uherského Brodu. Vrátí tak pěstování vína do míst, kde to před několika staletími bylo běžné.

„Uherskobrodsko není typická vinařská oblast. Ale dochovaly se horenské knihy, které dokazují, že v 16. a 17. století se tady víno pěstovalo. Můžeme mluvit dohromady o desítkách hektarů,“ řekl Petr Zemek, vedoucí komeniologického oddělení uherskobrodského Muzea Jana Amose Komenského.

Sám má vinohrad právě v Hradčovicích, konkrétně v trati nazývané Tobolky, o níž existuje první zmínka z roku 1691. Spolu se svými syny se snaží hospodařit bez velkých zásahů. Proto na historické trati vysadil rezistentní odrůdu vína, která nepotřebuje chemickou ochranu proti houbám a plísním.

„K ochraně používáme dravého roztoče, který ochrání rostlinu před dalšími roztoči, a my už tolik nepotřebujeme chemii,“ líčí Zemek. Právě nedaleko odsud v trati Maršovce budou vinohrad zakládat zmínění vinaři Juřeník a Žďárský.

Autor: