Vodárny bude řešit soud, obtížně nalezený smír napadli malí akcionáři

  11:42
Přestože nedávný vznik společnosti Vodárna Zlín provázelo i ukončení dlouholetých sporů kolem zlínských vodáren, bude se touto problematikou zabývat soud. Ke Krajskému soudu v Brně přišly žaloby na neplatnost několika bodů dubnové valné hromady, které se týkaly vzniku nového provozního podniku.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

V něm jako menšinový vlastník působí opět i Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia.

Šlo o valnou hromadu Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín, které vlastní infrastrukturu a jejichž akcionáři jsou hlavně města a obce. Moravská vodárenská měla podle smlouvy z roku 2004 provozovat VaK Zlín 30 let. V novém podniku se její působení zkracuje o pět let.

VaK, který je jeho většinovým vlastníkem, koncernu ve dvou splátkách uhradí 142 milionů korun za provozní část, kterou mu před lety prodal za 80 milionů a teď ji vložil do nově vzniklé firmy. Podle některých drobných akcionářů ale nejde o výhodné řešení, a navíc považují průběh klíčové valné hromady za problematický, takže budou chtít dosáhnout toho, aby ji soud označil za neplatnou.

„Nový model je celkově ekonomicky nevýhodný, protože nezajistí dostatečné množství peněz na obnovu infrastruktury v majetku VaK Zlín,“ nastínil starosta Želechovic Michal Špendlík, který podal jednu z žalob. „Navíc nám na valné hromadě nebyly předloženy veškeré podklady, zejména o rozsahu provozní společnosti. Takže jsme neznali rozsah toho, co kupujeme.“

Kritikům původního modelu vadilo, že Moravská vodárenská čerpala zejména v dřívějším období z provozování vodáren velké zisky, zatímco města a obce investovaly do oprav potrubí. Myslí si, že už teď bylo možné vodárny provozovat bez koncernu.

„Pokračuje tunel na konci tunelu,“ míní Radek Novotný z firmy Compas Capital Consult, která také podala žalobu. „Tak se nedá hospodařit se strategickou surovinou. Oni vědí, že je to protiprávní. Bude se to řešit i v trestní rovině.“

Součástí dohody o vzniku nové provozní společnosti bylo i to, že města Otrokovice a Fryšták ukončí spory s koncernem. Obě města před lety napadla klíčové smlouvy, na jejichž základě Moravská vodárenská podnik provozovala. Otrokovice také žalovaly lidi z vedení VaK, kteří v roce 2004 převod na koncern umožnili. Chtěly po nich vysoudit jako náhradu škody 150 milionů.

Proti transformaci bylo procento akcionářů

Stažení žalob bylo podmínkou transformace, která je výsledkem mimosoudního vyjednávání Fryštáku, Otrokovic, Moravské vodárenské a VaK Zlín. Tím, že se spory zahladily, se však podle kritiků VaK připravil o možnost případně na koncernu vysoudit neoprávněný zisk.

Už dříve totiž Vrchní soud v Olomouci označil valnou hromadu VaK z roku 2004, kde se schvaloval prodej části podniku koncernu, za neplatnou. Podle opozičního zlínského zastupitele a akcionáře Pavla Sekuly, jenž také podal žalobu, to bylo navíc pod cenou. „Posudek hovoří o ceně, která je o 150 milionů korun vyšší,“ zmínil Sekula.

Podle společnosti Vodárna Zlín žaloby na současném stavu nic nezmění. „Návrat do stavu před schválením transformace podanými žalobami není možný. Dřívější žaloby podané účastníky mediace byly již vzaty zpět a soudy nenávratně zastavily příslušná soudní řízení,“ vzkázala mluvčí Vodárny Zlín Markéta Bártová.

Upozornila i na to, že proti transformaci se vyslovilo přibližně procento akcionářů VaK. Největší akcionář, jímž je se 47 procenty akcií město Zlín, bylo pro. Podobně jako další města.

„Drobní akcionáři to dělají takřka na každé valné hromadě, nepřekvapuje mě to. Jejich argumenty považuji za účelové,“ reagoval zlínský primátor Jiří Korec. „Za mě bylo vše v pořádku. Kdyby nebylo, tak to nemohlo projít jednotlivými zastupitelstvy měst a obcí. Navíc na to bylo děláno velké množství posudků,“ doplnil.

Zisky z podniku Vodárna Zlín půjdou VaK

Podle starostky Otrokovic Hany Večerkové se podařilo dosáhnout toho, co malí akcionáři chtěli. Ale nastane to až v roce 2029, kdy koncern odjede.

„Nešlo to hned, ale vztahy jsme narovnali,“ řekla Večerková. „To, že valnou hromadu napadnou žalobami, je alibismus. Nepřidávali se k nám se žalobami a teď dělají obstrukce. Udělali jsme dobré rozhodnutí.“

Předseda představenstva VaK Svatopluk Březík pouze sdělil, že podnik zatím žádnou žalobu neobdržel, což by mělo teprve nastat. Už dříve uvedl, že na valné hromadě byly předloženy všechny podklady a že se nespokojení akcionáři chtějí zviditelnit z politických nebo osobních důvodů.

Zisky z nového podniku Vodárna Zlín mají jít výhradně VaK. Jejím ředitelem je Petr Tejchman, který je i obchodním šéfem Moravské vodárenské. Předsedou představenstva se stal Martin Bernard, jenž je také ředitelem Moravské vodárenské. Šéfem dozorčí rady je zlínský radní Michal Čížek.

Autor: