Ve městě funguje pouze jeden silniční most ve směru od Hulína (Most Karla Kryla) a o stavbě druhého, který by výrazně pomohl, se mluví dlouhá léta. Nový územní plán pro něj počítá s dvěma možnými místy: za letištěm, či u železničního mostu, což je novější varianta. Roli zde hraje chystaná elektrifikace železniční trati mezi Kojetínem a Hulínem v letech 2027 až 2030.

„V územním plánu je pro železnici vymezen koridor a varianty křížení s železnicí, ať už přejezd, či nadjezd,“ popsal místostarosta Pavel Motyčka (KDU-ČSL).

Řidiče v Kroměříži trápí dopravní špunt u řeky Moravy, pomohl by nový most

Zda a kdy na stavbu mostu dojde, je však stále nejisté. Náklady jsou v řádech stovek milionů korun, podle radnice by se finančně mohl zapojit stát.

„Chci zdůraznit, že územní plán pouze vymezuje místa, která chceme pro případnou stavbu mostu držet volná, aby se nezastavěla,“ dodal Motyčka.

Že je něco v plánu zakreslené, podle něj neznamená, že se to reálně postaví. Územní plán je obecný rámec, konkrétní realizace pak politické rozhodnutí.

„Vím, že most blízko zástavby vyvolává kritiku, ale pokud jej postaví příliš daleko, lidí ho nebudou využívat. To je ověřený fakt i z jiných měst. Řidiči vždy volí nejrychlejší a nejpohodlnější variantu.“

Kroměříž pojmenovala silniční most přes řeku Moravu po Karlu Krylovi. (3. dubna 2025))

Podle Motyčky je pro dopravu v Kroměříž důležité vyřešit propojení ulic na trase Havlíčkova – Lutopecká, kde jsou dva velcí zaměstnavatelé ve městě: nemocnice a psychiatrie. I s tímto řešením územní plán počítá.

Opoziční zastupitel Petr Komínek (Jaroslav Němec – Nezávislí) kritizuje, že v oblasti dopravy se nic zásadního nezměnilo a jde jen o úpravy místních komunikací.

„Stavbu mostu u letiště nikdo nebyl dlouhá léta schopen prosadit, i když na to byly státní peníze a nemyslím si, že to prosadí teď,“ poukázal.

Variant umístění je ve hře víc

Varianta silničního mostu vedoucího souběžně s železničním podle něj nedává smysl, protože by tudy jezdily kamiony a těžká doprava.

„Přijela by pak ke Kauflandu u Bágráku, kde by vznikl stejně nebezpečný železniční přejezd jako v Otrokovicích-Kvítkovicích, kde se stávala řada nehod. Navíc by tato cesta zničila vybudovaný biokoridor,“ řekl Komínek, podle něhož by bylo lepší stavět most mezi ulicemi Chelčického a Rostislavova.

„Už dříve jsem ho navrhoval jako jednosměrný, fungoval by stejně jako v Přerově, kde jsou lidi nadšení. Jenže není odvaha politiků, aby jej postavili,“ sdělil.

V Kroměříži nově mají most Karla Kryla, dřív nesl jméno komunistického funkcionáře

Územní plán mostní propojení mezi ulicemi Rostislavova a Chelčického navrhuje, i jeho stavba závisí na rozhodnutí politiků. „Jako jednosměrný by dopravní problém města dostatečně neřešil. A osobně jeho realizaci považuji s ohledem na okolní zástavbu za nereálnou,“ uvedl Motyčka.

Velkým tématem je také doprava do města ve směru od jihu. Hodně aut jezdí přes místní část Vážany, kde se kvůli nespokojenosti s navrhovanou podobou územního plánu řeší možnost odtržení od Kroměříže.

Končící radní Richard Kreml (Zdravé Kroměřížsko) na nedávném setkání obyvatel kritizoval, že město rezignovalo na odvedení dopravy z centra.

Kroměříž pojmenovala silniční most přes řeku Moravu po Karlu Krylovi. (3. dubna 2025)

„Pokud lidé z jihu chtějí najet na dálnici D1, musejí přes Kroměříž a není možnost vzít to mimo obytnou zástavbu,“ poukázal. Jako řešení by podle něj sloužila takzvaná „osrdečnice“, která byla ve hře už dříve.

Auta ve směru od Zdounek a dalších obcí by přijela na křižovatku u Kotojed, pokračovala doprava směrem na Trávník, město objela kolem letiště a pak přes nově postavený most se dostala na dálnici.

„Osrdečnice je zmíněná v plánech města už z roku 1983, jenže teď je tato myšlenka opuštěná a zatracená, protože někomu nevyhovuje. Podle mě je to kolize s potřebami jednotlivců, kteří tam chtějí mít stavební parcely,“ prohlásil Kreml.

Aut ještě přibude, štve územní plán lidi ve Vážanech. Hrozí odtržením od Kroměříže

„Pokud nebude osrdečnice zanesena v územním plánu, tranzitní doprava bude pořád jezdit přes Vážany. Místo ní je tam ale naplánovaná ‚stará trasa‘ od Plačkova přes ulici Lesní, která má vyústit u hostince ve Vážanech a zahltí dopravu.“

Vedení města argumentuje, že jde o nelogické řešení z více důvodů. Kdyby se do územního plánu osrdečnice namalovala, její koridor by blokoval protipovodňová opatření a další využití území. Roli hrají i peníze.

„Odhady nákladů jsou kolem miliardy korun a kraj již dříve uvedl, že nám finančně nepomůže,“ podotkl místostarosta Motyčka. „Silnice by také narušila biokoridor, který na její trase existuje, a měla i další dopad na širší území.“

Centrem projede 27 tisíc aut denně

„Kdo chce jet po dálnici do Brna od Jarohněvic, vezme to přes sjezd ve Zlobicích a kdo do města, vezme to jinudy. Stavět osrdečnici pro vnější dopravu nemá význam,“ souhlasí Komínek.

Statistiky radnice uvádějí, že město je cílem pro více než 80 procent aut, které míří do Kroměříže z jihu. Tranzitní doprava tak tvoří menšinu. „V centru projede kolem 27 tisíc aut denně, ve Vážanech je jich kolem 3 500, přičemž velkou část tvoří místní doprava,“ popsal Motyčka.

Říká, že územní plán se v rámci dopravy drží přirozených koridorů, které vytvořili už naši předci. Zároveň chce vytvářet propojky důležité pro místní obyvatele, aby měli možnost volby, kudy chodit nebo jezdit.

Kroměříž pojmenovala silniční most přes řeku Moravu po Karlu Krylovi. (3. dubna 2025)

V zadání pro autory bylo vymyslet místní komunikace, které pomohou obyvatelům, například propojení ve zmíněných Vážanech. „Tam se bohužel nepodařilo udržet propojku na Pekelce a objevily se názory, že nový územní plán nahrává tomu, aby z nich lidé jezdili úzkými uličkami, ale to není pravda. Stejně tak ve Vážanech kvůli stavbě cesty neplánujeme žádné bourání domů,“ upozornil Motyčka.

Podle Komínka jezdí přes Vážany více aut i z důvodu, že město nebylo schopné dlouhá léta schopné nachystat zasíťované pozemky po rodinné domy.

„Takže Kroměřížáci se sebrali a přestěhovali do Jarohněvic, Šelešovic, Zdounek, Kostelan. Pořád ale dojíždějí do města do práce. A když se postavíte na ulici Osvoboditelů, ráno uvidíte jedno auto za druhým, jak jede do města a odpoledne zase zpátky,“ uvedl Komínek.

Město teď navíc přišlo o 50 hektarů půdy, kde by šlo stavět, kvůli nedávným povodním a chystaným hrázím, které mají zabránit rozlévání vody.

U chystaného přístavu v Kroměříži postaví most, lidem to usnadní život

Motyčka označil územní plán za „kompromis“ pro 30 tisíc obyvatel. „Není to o tom, že někdo při jeho schvalování vyhrál a někdo prohrál. Důležité je plán schválit a vyřešit mnoho let zablokované území. Je to dynamický dokument, který lze i v budoucnu průběžně měnit a aktualizovat,“ dodal kroměřížský místostarosta.

Zastupitelstvo schválilo jeho pořízení už v březnu 2011. Zadání územního plánu však bylo schváleno až v září 2015 a zhotovitel vybrán za další tři roky.

„Nyní jsme poprvé ve fázi, kdy máme kladná stanoviska všech dotčených orgánů, takže ho můžeme schválit. Jsme jedno z posledních měst bez nového územního plánu, a kdybychom to nechali až po volbách, už bychom to nemuseli do konce roku 2028 stihnout. Což by pro Kroměříž mělo závažné následky,“ uvedl Motyčka.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License