Pandemie Zlínský kraj ochromila, přesto v něm bylo méně obětí než jinde

Epidemie covidu rostla, v nemocnicích leželo téměř 500 pacientů, z toho stovka ve vážném stavu, a ze Zlína zamířil konvoj pěti sanitek s pacienty napojenými na plicní ventilaci s policejním doprovodem do pražské Fakultní nemocnice Motol.

Právě v té době, na začátku loňského listopadu, dosahovala epidemie koronaviru ve Zlínském kraji kritických hodnot. Ve čtvrtek 5. listopadu zemřelo 19 lidí, nejvíce za celou dobu. Ve stejném dni ale nejvyšší hodnoty dosáhl také počet vyléčených a to 1 462.

„Předpokládali jsme, že na podzim nastoupí druhá vlna, ale s takovou razancí snad nepočítal nikdo,“ připomněla ředitelka Krajské hygienické stanice ve Zlíně Eva Sedláčková.

„Od listopadu do ledna u nás došlo k výraznému šíření nákazy, zejména u osob starších 65 let, ale také u zdravotníků,“ dodala Sedláčková.

Během celé pandemie se v kraji dosud nakazilo 90 990 obyvatel. Vyléčilo se 88 885 a zemřelo 1 593.

„Řekl bych, že devadesát procent nemocných mělo spíše mírnější potíže, pozorovali ztrátu čichu, chuti, teplotu. Bohužel, do vážného stavu se dostávali lidé nad osmdesát let,“ podotkl praktický lékař a předseda krajského Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.

Což také potvrzují data z ministerstva zdravotnictví. Z nich vyplývá, že nejčastěji ve Zlínském kraji onemocněli covidem lidé ve věku mezi 45 a 54 lety a tvořili nejvíce, tedy přes 19 procent nakažených. Jen ve dvou procentech bojovali s nákazou obyvatelé nad 85 let.

Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1 593 obyvatel. Nejvíce úmrtí – 589 – bylo na Zlínsku, 377 na Vsetínsku, 324 na Uherskohradišťsku a 303 na Kroměřížsku. Obětí sice nebylo málo, ale v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jde o pátý nejnižší podíl mezi kraji.

Mezi těmi, kteří nákaze novým typem viru podlehli, byli z velké většiny senioři. Sedmdesátníci, osmdesátníci, devadesátníci. Mezi nejmladší oběti patřil třicetiletý muž, mezi nejstarší pětadevadesátiletá žena.

„Jsou pacienti, kteří přijedou z domu a okamžitě je nutné dát je na umělou plicní ventilaci a jsou na hraně života a smrti. Pak jsou takoví, kteří se do takového stavu dostanou za dva dny, někteří za týden,“ vysvětlil v listopadu primář oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Baťovy nemocnice Tomáš Gabrhelík.

Denně až tisíc a půl vyléčených

Ke zhoršení průběhu nemoci docházelo často i proto, že pacient trpěl už předtím závažnějším chronickým onemocněním. I proto se výjimečně mezi zemřelými objevil i padesátník nebo čtyřicátník. Nejhorší situace nastala ke konci podzimu a v zimě. Více než 15 lidí denně umíralo na konci října, v listopadu, na přelomu prosince a ledna.

Jen pro srovnání s tolikrát zmiňovanou chřipkou – na začátku roku 2013 bojovalo s těžkým průběhem chřipky celkem 24 lidí a 9 z nich zemřelo. Před nástupem covidu, v únoru loňského roku, evidovali hygienici v regionu 8 závažných případů a jedno úmrtí. Rok předtím to bylo 15 vážných stavů a čtyři úmrtí.

Podle dalších údajů je zřejmé, že covidová epidemie byla na podzim velmi silná a postihla velké množství lidí. Hygienici hlásili denně 1 000 až 1 200 nakažených. Současně se ale ve stejné době největší množství lidí také vyléčilo. Denně to bylo 1 100 až 1 500 obyvatel kraje.

Vyléčila se i pacientka, u níž se příznaky objevily po první očkovací dávce. Souběh viru v organismu a očkovací látky způsobil těžký průběh a prudkou reakci. Nakonec ale nákazu zvládla.

„Jeden z pacientů si zlomil ruku, byl na operaci, chodil na kontroly, pak se nakazil covidem a dostal zápal plic. Patřil mezi mladší ročníky a přitom se se zápalem plic léčil poměrně dlouho. Ale dopadlo to dobře,“ doplnil jeden z mnoha případů Nečas.