Podle předpovědí klimatologů však nastal čas začít vlny spalujících veder vnímat jako normální součást tuzemského léta. A přizpůsobit se.
Lidé ve městech pomoc logicky očekávají také od radnic. „Diskutovali jsme různá mlžítka, zatím je ale neinstalujeme,“ říká primátor Zlína Jiří Korec. Město se pod jeho vedením soustředí hlavně na údržbu zeleně a výsadbu nové. „To je možnost, jak zajistit, aby se nepřehřívala sídliště a město. Dělali bychom to ale, i kdyby vedra nebyla. Zlín je město v zahradách a to chceme udržet,“ vysvětlil.
Odbor zeleně také upravil režim sečení trávy, aby tam, kde je to možné, zůstávala vyšší, a technické služby pravidelně zalévají květiny i stromy. „Závlaha městské zeleně se v těchto dnech zvýšila o padesát procent, denně je to asi 24 tisíc litrů vody. Technické služby ji čerpají z vlastních studní,“ doplnil mluvčí města Tomáš Melzer.
Opatření zavedla rovněž Dopravní společnost Zlín–Otrokovice (DSZO), která kvůli tropickým teplotám nasadila klimatizované vozy. „V pracovních dnech za horkého počasí jezdí na našich linkách víc než polovina vozů s klimatizací. O víkendech to bývá sto procent autobusů a 80 procent trolejbusů,“ uvedl ředitel DSZO Josef Kocháň.
Postupně se mění i vzhled zlínských komunikací a parkovišť. Tam, kde se opravují povrchy, město používá vsakovací dlažbu, nebo porézní asfalt, který dokáže vodu absorbovat. „To už je samozřejmost,“ míní Korec.
V tuto chvíli je to zároveň nejčastější změna, na niž se dá ve městech v kraji narazit. Platí, že když už se nějaká část města opravuje, dělá se to s ohledem na lepší hospodaření s vodou. To má pak vliv na klima uvnitř zástavby. Možností je nespočet, ve Vsetíně třeba instalovali podzemní nádrž na zachytávání dešťové vody, která pak slouží k zalévání městské zeleně.
V Luhačovicích zase udělali zastávky autobusu, které mají zelené střechy. Touto cestou se vydalo také Uherské Hradiště a plánuje zelenou střechu i na budově školy.
Některé radnice jdou ale ještě dál a reagují konkrétně na vracející se vlny veder. Vsetín nedávno zprovoznil dvě pítka, v parku a před městským úřadem, a přidává i vodní prvky. „Jeden přibyl na sídlišti Rybníky, na prostranství před střední odbornou školou, a na Dolním náměstí jsme vodní prvek opravili,“ popsal místostarosta Vsetína Tomáš Pifka. Do budoucna plánují osadit frekventovaná místa ve městě rosnými branami.
Škola bude mít vlastní mokřad
Ve Valašském Meziříčí letos zvětšili kapacitu koupaliště, které opravili za zhruba 60 milionů korun. Na dětská hřiště instalují vodní prvky, s nimiž si mohou děti hrát. Průkopníkem je hřiště na Vodní ulici. Předloni tam instalovali vodní mlhu, postupně přibyla pumpa, která čerpá vodu do korýtek s mlýnkem a různými přepážkami, a také Archimedův šroub.
Meziříčští také chystají projekt na mokřad u základní školy nebo zelenou střechu na budově školky. Dešťovou vodu plánují využívat ve školách na splachování toalet. Při rekonstrukcích už proto pamatují na dvojí rozvody. „Jsme město mezi dvěma řekami, pracovat s vodu se tady přímo nabízí,“ míní místostarostka Yvona Wojaczková.
Radnice v Uherském Hradišti už předloni vysadila uvnitř města další stromy a na Masarykově náměstí instalovala kašnu a mlžítka, která pomáhají zpříjemnit mikroklima v centru. Přibývá také zelených střech, třeba na nových bytovkách na sídlišti Východ. Zároveň se ale soustředí na širší okolí a na periferiích vysazuje stromy a keře.
Opatření se zdaleka nemusí týkat jen velkých sídel, do zlepšení klimatu ve městě investují třeba i Luhačovice. Město s pěti a půl tisíci obyvatel předloni vybudovalo zelené střechy na zastávkách a průběžně dosazuje stromy v lokalitách, kde dříve nebyly. O pítka ve městě nouzi nemají díky minerálním pramenům, přesto na ně pamatovali při rekonstrukci ulice Dr. Veselého a také tam jedno umístili.
