Autorem sochy je akademický sochař Radim Hanke, který patří k nejuznávanějším a nejvyhledávanějším českým figurálním sochařům současnosti. Pomníky osobností, které vytvořil, jsou na řadě míst republiky.
Ve Zlíně je to například socha Emila Zátopka na atletickém stadionu nebo sourozenci Jan Antonín Baťa a Tomáš Baťa na prostranství před budovou 21. Socha Jana Antonína zde byla odhalena v roce 2007, Tomášova o něco později v roce 2010. Vytvořit figuru Tomáše Bati bylo podle Hankeho těžší. „Tomáš Baťa se zdaleka nefotil tak často, takže podkladů je méně.“
Socha, která se nachází ve foyer Městského divadla, není nová. Vznikla jako pracovní model při realizaci pomníků bratrů Baťových. „Na rozdíl od skutečné sochy, která je z bronzu a v nadživotní velikosti, je ta v divadle sádrová a také výrazně menší, proto se zde dala bez problémů umístit,“ řekl autor.
Divadlo mělo stát na náměstí Práce
Že se divadlo nachází na místě Baťova rodného domku, považuje ředitelka Irena Pelková za symbolické, vnímá to jako poctu i závazek.
„Je to silný symbol propojení historie, podnikatelského odkazu a kulturního života města. Tomáš Baťa si uvědomoval, že prosperující společnost nestojí jen na ekonomice, ale také na kultuře, vzdělání a sdílených hodnotách. Jsme hrdí, že právě zde můžeme jeho odkaz připomínat a dále rozvíjet,“ řekla Pelková.
Z malé dílny vybudoval obuvnické impérium. Pak nastaly spory o majetek |
Tomáš Baťa nebyl jen vizionářským podnikatelem, ale také člověkem, který chápal význam kultury pro rozvoj společnosti. Podporoval společenský život ve městě, vznik kulturních institucí i vzdělanost a usiloval o to, aby se Zlín stal moderním městem s bohatým zázemím pro své obyvatele.
Podle jeho vizí mělo nové zlínské divadlo vzniknout na novém náměstí Práce, které se začalo budovat na konci 20. let. Během Baťova života se ho ale nepodařilo postavit. Stálá divadelní scéna pak od poloviny 40. let provizorně fungovala ve Společenském domě Díly, tedy na Malé scéně.
Až na konci 60. let vznikla nová velkorysá budova podle návrhu architekta Miroslava Řepy na místě Baťova rodného domku.
Krámky řemeslníků na Dlouhé ulici
„Když ovšem 3. dubna v roce 1876 přišel na svět nejslavnější zlínský rodák Tomáš Baťa, vypadalo město o dost jinak. Především bylo podstatně menší, mělo kolem 2 800 obyvatel. Tvořilo ho malé čtvercové náměstí a několik uliček kolem, nevydlážděných, prašných a bahnitých,“ popsal starý Zlín historik David Valůšek.
Výstavy, konference i kniha receptů připomenou 150 let od Baťova narození |
Nejrušnější ulice města nebyla na místě dnešní hlavní třídy Tomáše Bati, která se tehdy jmenovala Otrubná nebo také Potrubná. Ta končila zhruba v místě dnešního Městského divadla, kde ji ukončovala řada domů v Dlouhé ulici.
Cesta dál na východ směrem na Vizovice a Vsetín tady byla probourána až v polovině 30. let. Před kostelem, kde je dnes volné prostranství s parkovištěm, byla ještě ulička s obecním chudobincem a školou.
Baťův rodný dům (druhý zprava) byl součástí řadové zástavby v ulici Dlouhá, přesně naproti stála budova zlínského chudobince.
Hlavní tepnou města s různými krámky řemeslníků byla právě ulice Dlouhá, která protínala město od jihu k severu. Právě v ní, přesně v místě dnešního nároží divadla, stával přízemní dům s číslem popisným 141, ve kterém se narodil spoluzakladatel zlínské obuvnické továrny Tomáš Baťa.
Jeho otec, švec Antonín Baťa, v něm žil s manželkou Annou, rozenou Minaříkovou a později ovdovělou Bartošovou, a s několika dětmi – nevlastní dcerou Josefou Bartošovou (narozena 1864) a vlastními dětmi Annou (1872) a Antonínem (1876).
Právě trojice Anna, Antonín a Tomáš v roce 1894 založila vlastní podnik poté, co se vrátili do Zlína z Uherského Hradiště, kde podnikal a žil s novou manželkou Ludmilou jejich otec Antonín starší. Svou první dílnu měli také v Dlouhé ulici, zanedlouho ji ale přestěhovali na náměstí.
Proměna města v plném proudu
Když Tomáš Baťa v roce 1932 tragicky zahynul při letecké havárii, žilo ve Zlíně skoro desetkrát víc obyvatel, než v době narození zakladatele světově proslulé firmy.
VIDEO: Pád letadla Tomáše Bati. Co se odehrálo na palubě? |
Proměna města podle jeho vizí, které uvedl do života hlavní architekt F. L. Gahura, tehdy byla v plném proudu. Stál už například Obchodní dům a hotel, první moderní výškové budovy nového městského centra na náměstí Práce, nebo Velké kino pro více než dva tisíce lidí, největší biograf v celé republice.
Baťa nebyl sentimentální. O tom svědčí fakt, že kvůli modernizaci města měl padnout a nakonec i padl za oběť také jeho rodný domek. V duchu jeho hesla: „Budujeme velký Zlín, bouráme minulé století.“
