Lidé znají hlavně Tomáše Baťu, někdy si jej však pletou s jeho synem, který měl stejné křestní jméno. Ti o něco obeznámenější většinou znají i jméno Jana Antonína Bati.

Ten pocházel z druhého manželství Tomášova otce Antonína, byl to tedy polorodý bratr. Právě on se po smrti zakladatele firmy stal jejím šéfem. Starší bratr Antonín, s nímž Tomáš v roce 1894 podnik zakládal, totiž v roce 1908 zemřel na tuberkulózu.

Začínáte se v tom ztrácet? Dnes už si jen těžko dokážeme představit, jak komplikované rodinné vazby lidé v minulosti měli. Různé nemoci, epidemie, války, stejně jako vysoká úmrtnost dětí, zasahovaly do každodenního života daleko razantněji a dokázaly osudy lidí dramaticky měnit. To je dobře vidět i na komplikovaném příběhu rodiny Baťů.

Ve zlínském divadle odhalili sochu Tomáše Bati, kdysi zde stál jeho rodný dům

Tomáš se narodil 3. dubna 1876 v rodině obuvníka Antonína Bati, který bydlel v domě č. p. 141 v Dlouhé ulici, nedaleko kostela v místě, kde dnes stojí budova Městského divadla Zlín.

„Byl sedmou generací rodu místních řemeslníků – ševců. Jeho nejstarší dohledatelný přímý předek Lukáš Baťa se připomíná už roku 1667,“ uvedl zlínský historik Zdeněk Pokluda. Samozřejmě se živil jako švec ve Zlíně.

Matka Tomáše Bati Anna, rozená Minaříková, byla vdovou po Františku Bartošovi. Ten byl také zlínským obuvníkem. V rodině tak kromě přímých Tomášových sourozenců Anny (narozena 1872) a Antonína (1874) žila ještě Josefa (1864), dcera z předchozího manželství matky.

Bratři Antonín (čtvrtý zleva) a Tomáš (pátý zleva) Baťové mezi svými dělníky.

Když bylo Tomášovi osm let, matka zemřela na zánět plic. O dva roky později se otec znovu oženil, vzal si Ludmilu Hrušťákovou, za níž se i s rodinou přestěhoval do Uherského Hradiště. A měl s ní další děti, z nichž pět se dožilo dospělosti.

Nejstarší byl Leopold (narozen 1887), Bohuslav (1895), Jan (1898), Jindřich (1900) a Marie (1903). Dohromady s dětmi z předchozího manželství to tedy byla hodně početná rodina.

„V roce 1894 se sourozenci Antonín, Tomáš a Anna rozhodli vrátit do rodného Zlína a za pomoci peněz z dědictví po matce rozjet vlastní obuvnickou živnost. Anna se ale už v roce 1898 provdala a svou činnost ve firmě omezila. V roce 1908 zemřel na následky tuberkulózy starší bratr Antonín. Z trojice zakladatelů tak zůstal Tomáš Baťa ve firmě sám,“ popsal historik a ředitel zlínského okresního archivu David Valůšek.

21 fotografií

Tragický osud Leopolda Bati

V Uherském Hradišti však žilo dalších pět sourozenců z nového manželství Tomášova otce. Jako první přišel do Zlína Leopold Baťa. Ten po naléhání bratra Tomáše nedokončil studia na vysoké škole a v roce 1908 nastoupil do firmy, kde hrál důležitou roli v účetním oddělení.

Jeho nadějnou dráhu v podniku však přerušila první světová válka, z níž se vrátil s podlomeným psychickým zdravím. K práci se už nikdy nevrátil a v červenci 1920 si sám vzal život.

Také Bohuslav, další bratr z uherskohradišťské větve, působil v koncernu Baťa. Pracoval v americké filiálce i ve Zlíně. Stejně tak i bratr Jindřich byl zaměstnán ve firmě. Angažoval se v Baťových pobočkách v jižní Africe. Dokonce i sestra Marie byla spřízněna s firmou, když se v roce 1924 provdala za Josefa Hlavničku, který se později stal jedním z nejdůležitějších ředitelů společnosti Baťa.

Leopold Baťa pocházel z Uherského Hradiště, byl to bratr Tomáše Bati z druhého manželství jeho otce.

A pak tu byl Jan Antonín Baťa, který sehrál mezi Tomášovými sourozenci nejdůležitější roli. Po nečekané tragické smrti zakladatele podniku v roce 1932 se stal hlavním akcionářem firmy a vedl ji spolu s řediteli Hugo Vavrečkou a Dominikem Čiperou. I Čipera byl spřízněn s rodinou, protože se oženil s neteří Tomáše Bati Boženou.

Když v roce 1939 odešel šéf firmy J. A. Baťa do exilu na americký kontinent, získala část jeho akcií vdova po Tomáši Baťovi Marie. Svou přítomností na Moravě zabránila Němcům ve vyvlastnění podniku a převedení na čistě válečnou výrobu.

Po druhé světové válce byl J. A. Baťa ve vykonstruovaném procesu v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům těžkého vězení, do Československa se už nikdy nevrátil a zemřel v roce 1965 v Brazílii.

Zrušte zabavení majetku manželky Jana Antonína Bati, žádají město potomci

Po válce také skončila rodinná symbióza. Zatímco v zemích východního bloku byl po roce 1945 majetek firmy znárodněn, o řadu továren a stovky obchodů v západní Evropě a na dalších kontinentech se rozhořel spor mezi J. A. Baťou a jeho synovcem Tomášem Baťou juniorem. Ten nakonec ze soudních sporů vyšel vítězně. Janovi zůstaly jen továrny, které vybudoval v Brazílii.

Tomáš Baťa junior, který zemřel v roce 2008, řídil světové obuvnické impérium z Kanady. Největší produkce dosáhla firma Baťa v sedmdesátých letech, kdy vyráběla kolem 250 milionů párů bot ročně.

Firma Baťa dosáhla největšího objemu výroby v sedmdesátých letech, kdy ji vedl Tomáš Baťa junior.

Od osmdesátých let začala i na firmu Baťa tvrdě dopadat konkurence asijských výrobců. Evropské továrny byly postupně uzavírány. Přesto Tomáš Baťa junior po roce 1989 ještě obnovil své podnikání v Česku a na Slovensku.

Stát mu znárodněnou továrnu ani obchody nevrátil. V rámci velké privatizace zakoupil síť prodejen a také podnik v Dolním Němčí, kde se boty s logem Baťa vyrábějí dodnes.

V současnosti má nadnárodní společnost Baťa více než 40 tisíc zaměstnanců. Vyrábí ve 40 továrnách v 25 zemích světa. Roční produkce je kolem 150 milionů párů bot. K tomu provozuje 5 tisíc vlastních obchodů.

VIDEO: Dírka, kopyto, šalování aneb jak se šije u Baťů v dílně na Slovácku

Odkaz zakladatele Tomáše Bati žije i v jeho rodném Zlíně. Jmenuje se po něm hlavní městská třída, nemocnice i univerzita. V jeho rodinné vile dnes funguje Nadace Tomáše Bati, která šíří jeho odkaz, pořádá výstavy, konference a různé další kulturní a vzdělávací akce, vydává knihy.

Předsedkyní správní rady nadace je Rosemarie Blyth Bata, vnučka Tomáše Bati zakladatele. Pravidelně ji můžete vidět například při oslavách 1. máje, které se každoročně konají ve vile a přilehlé zahradě.