Podle původní obžaloby by muži hrozilo za pokus o teroristický útok až patnáct let vězení.

„Pro tento trestný čin je základním momentem úmysl poškodit společenské zřízení České republiky, to nebylo naplněno ani v nejmenším. Obžalovaný neměl tak vysoké cíle, jeho cíle byly jiné, měly povahu individuální,“ uvedl soudce Jiří Dufek.

Po překvalifikování případu je trestní sazba tři až osm let. Rozsudek není pravomocný, žalobce i obhajoba si ponechali lhůtu pro případné odvolání.

„Soud uznal obžalovaného viným ve smyslu podané obžaloby, nicméně toto jednání nekvalifikoval jako teroristický útok, ale ‚jen‘  jako trestný čin obecného ohrožení se sazbou 3 až 8 let. Ponechal jsem si lhůtu. Myslím si, že je to důvod k podání opravného prostředku,“ prohlásil v reakci na rozsudek státní zástupce Martin Malůš.

Odvolání zřejmě podá i obhajoba. „Je prokázáno, že vzhledem k jeho duševní nemoci, která je dnes již chronifikovaná v důsledku jeho věznění, není můj klient schopen další trest odnětí svobody vykonávat. Jsem přesvědčená, že trestní řízení mělo být zastaveno a mělo být rozhodnuto o umístění do zabezpečovací detence,“ řekla obhájkyně Jana Rejžková.

Podle obžaloby si muž nechal z USA poslat vysoce nebezpečné látky abrin a dimethylrtuť, které by dokázaly zabít desítky až stovky lidí. Ampulky byly ukryté v hračce a hodinkách. Policie se díky FBI o zásilce dozvěděla a látky vyměnila.

„Byly přepravovány vysoce nebezpečné látky bez vědomí přepravních společností i lidí, kteří s nimi nakládali, došlo k ohrožení jejich životů, a to vzhledem k charakteru balíčku a obalu, v němž byly látky přepravovány. Mohlo dojít k narušení obalu, rozbití hračky, hodin a ampulek a usmrcení lidí, kteří se na místě nacházeli,“ upozornil soudce.

Zlínský soud chtěl verdikt nad sedmadvacetiletým Miloslavem H. vynést už před měsícem, soudce Jiří Dufek ale rozsudek nakonec odložil na srpen.

Vyžádal si totiž ještě výslech znalce z oboru psychiatrie a psychologie, aby se vyjádřil ke zdravotnímu stavu obžalovaného v době, kdy se trestného činu dopustil. Tedy na přelomu let 2017 a 2018.

Muž, který trpí paranoidní schizofrenií, se v inkriminované době nacházel ve stavu remise, tedy bez příznaků nemoci nebo před jejím vypuknutím.

„V tom stavu byla podle znalce jeho rozpoznávací schopnost úplná. Otázka je, jaký vliv měla tato situace na jeho příčetnost, zda jeho jednání bylo vyvoláno stavem duševní poruchy,“ přiblížil Dufek.

„Pokud by se nejednalo o duševní poruchu, nebyly by splněny podmínky pro detenci. Je to celkem zásadní věc,“ podotkl.

Podle znalců je stav Miroslava H. natolik špatný a zhoršuje se, že by neměl být ve vězení, kde teď je za únos, ale v detenčním zařízení.

To požadovala obhajoba i obžaloba. Státní zástupce ale navrhoval až pětiletý trest vězení za přípravu teroristického útoku. Obhajoba tvrdí, že muž chtěl spáchat sebevraždu, a navrhovala zastavení trestního řízení. Soud ale tvrzení o chystané sebevraždě neuvěřil.