iDNES.cz

Výzkumníci zkoušejí, jak udržet vodu v půdě. Pomoci má lignit

  7:46
Lignit společně s uměle vyrobeným hydroabsorbentem mají zvýšit odolnost půdy proti suchu. Přesněji zlepšit její schopnost udržet vodu, pokud už na ni nějaká spadne. Tak se dá laicky popsat unikátní experiment, na kterém nyní pracují výzkumníci ze společnosti Oseva vývoj a výzkum Zubří spolu s vědci ze Zahradnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Zaměřili jsme se na travní porosty. První výsledky ukázaly, že při použití této směsi si rostliny vytvořily objemnější, až dvojnásobný kořenový systém,“ popsal Martin Lošák z Osevy skutečnost, která zvyšuje šanci rostliny na přežití.

K testování vybrali lokalitu na Hodonínsku, jež bylo v posledních letech sužováno extrémním suchem. Písčitá půda nedokázala zadržet dešťovou vodu a snadno vysychala. Ačkoliv ji využívali jako zemědělskou, byly z ní jen nízké výnosy.

Lignit, tedy nejmladší verze hnědého uhlí, je čistě přírodní materiál. Naproti tomu hydroabsorbent, který k testování vybrali, vytvořili v laboratořích. V půdě se rozloží během sedmi až devíti let.

Zároveň ale odborníci musejí určit, zda nebo jak jejich působení změní chemické složení půdy. Tady do výzkumu vstupuje další vysokoškolské pracoviště, chemická fakulta Vysokého učení technického.

Počítá se s využitím na menších plochách a při fatálním suchu

Pokud by se nápad osvědčil, měl by obrovské využití. Kromě období sucha by totiž pomáhal také během přívalových dešťů. I v takovém případě je podstatné, aby půda dokázala absorbovat co nejvíce vody. Jinak z ní stéká bez užitku a navíc s sebou odnáší úrodnou vrstvu zeminy.

Vědci předpokládají, že by se směs vpravila do půdy na začátku pěstování, kdy jsou rostliny nejméně odolné.

„Jedná se o takový výživný balzám, který by mohl zvýšit biodiverzitu na poškozených plochách, což by vedlo k celkovému zlepšení kvality půdy,“ konstatoval předseda Technologické agentury České republiky Petr Konvalinka.

Primárně se počítá s aplikací u travních porostů, ať už se pak využívají jako pastviny, nebo louky na seno.

Odborníci ze Zubří loni vyseli trávu na šestnácti hektarech půdy. Na polovině plochy nejprve dodali půdě pomocné látky. Stačí k tomu běžná zemědělská technika. Podstatné ovšem je, aby se hydroabsorbent dostal do půdy, slunce by jej totiž zničilo. Druhou polovinu nechali v původním stavu a vyseli na ni stejný travní porost.

Výnosy z obou testovacích ploch vyhodnotí koncem roku. Do té doby bude známa i ekonomická náročnost. Předem se ale počítá spíše s využitím na menších plochách a v případech fatálního sucha. Právě takové v minulých letech postihlo jižní Moravu a zasáhlo i do části Zlínského kraje.

zpět na článek