iDNES.cz

Vyhraná soutěž neznamená zisk zakázky, stěžují si stavební firmy

  10:34
Stavební firmy ve Zlínském kraji přicházejí o stamilionové částky hlavně kvůli neuskutečněným veřejným zakázkám. Také pociťují ochlazení trhu, veřejný i soukromý sektor začíná být opatrný.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Vzrůstající nervozita, problémy se získáváním zakázek, nejistá další budoucnost. Taková začíná být situace ve stavebnictví, které jako obor výrazně doplatilo na poslední ekonomickou krizi kolem roku 2009. Teď není situace zdaleka tak špatná, ale objevují se první náznaky, že se reálně zhoršuje.

Firmy mívají potíže se sháněním zakázek, ročně tak přijdou o práce v řádech stovek milionů korun. Důvod? Investoři často chtějí nižší ceny, než jsou ochotni či schopni dodavatelé nabídnout.

„I když jsme nabídli nejlepší cenu ze všech účastníků výběrového řízení, stále byla naše nabídka výše, než investor očekával,“ nastínil ekonomicko-provozní ředitel společnosti VW Wachal z Kroměříže Ondřej Wachal.

Firma loni kvůli neuskutečněným tendrům přišla o zakázky přibližně za 400 milionů korun, což už je citelné.

„O peníze nás připravuje i pomalejší výstavba. Některé projekty se ze strany investorů neúměrně prodlužují,“ doplnil Wachal.

Podobné zkušenosti mají také jiné podniky z oboru ve Zlínském kraji. „Loni jsme přišli o zakázky v objemu téměř 300 milionů korun,“ zmínil předseda představenstva Zlínstavu Jiří Stacke.

Šlo o zakázky pro psychiatrické léčebny v Praze a v Opavě. V prvním případě podal Zlínstav nejnižší nabídku, která se ale zadavateli zdála stále příliš vysoká. „Naše cena byla o patnáct procent vyšší, než předpokládal. Soutěž proto vypsal znova a opět jsme se do ní přihlásili. Uvidíme, jak dopadneme,“ řekl Stacke.

V Opavě Zlínstav vyhrál, soutěž se ale prodloužila natolik, že léčebna zakázku odložila, protože by nestihla včas vyčerpat dotace.

„Měli jsme na obě zakázky připravené realizační týmy, jimž jsme museli shánět náhradní práci, což neuděláte ze dne na den,“ upozornil Stacke.

„To, že se ruší soutěže, protože nabídková cena překročí představu investora, je docela běžná věc,“ souhlasí ředitel zlínské stavební společnosti Pozimos Jiří Havlík.

Může to být dáno i tím, že zadavatel vychází ze starších cen materiálů a prací, které se postupem času mění. Havlík zmínil zakázku pro Národní technické muzeum v Praze, do ní se Pozimos přihlásil. Předpoklad investora byl kolem 90 milionů korun, všechny nabídky však přesahovaly 100 milionů.

Blíží se zklidnění, oboru to prospěje

Na veřejných zakázkách lze vidět, že se situace ve stavebnictví skutečně mění. A to také tak, že zájemce výrazně „podrazí“ cenu, třeba až o pětinu či šestinu, aby práci získal.

„Nervozita na trhu se stupňuje, takže se firmy snaží získat zakázky za každou cenu,“ všiml si Havlík.

Podle Stackeho je méně stavebních zakázek zejména na Moravě. Souvisí to podle něho s úbytkem dotací a možností jejich získání. Šetřit začíná veřejný i soukromý sektor. „Letošní rok bude zřejmě horší než loňský,“ odhadl Stacke.

Z průzkumu společnosti CEEC Research mezi řediteli českých stavebních firem vyplývá, že by obor měl ještě alespoň letos a v příštím roce růst. Tempo však bude postupně ztrácet na síle, což se promítne do výsledných tržeb.

„Ve stavebním sektoru pravděpodobně dojde k určitému zklidnění, které oboru spíše prospěje, a trh se do určité míry pročistí,“ míní Wachal.

Podle Havlíka dojde k poklesu v příštím roce, a to kolem dvou procent. „To, co se odehrálo při minulé ekonomické krizi, už ale snad nenastane, pokud nedojde k nějakému otřesu,“ uvažuje Havlík.

Další potíží je, že se stavební firmy – stejně jako jiné podniky – potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

„Řada dělnických profesí v Česku schází a ani výhled do budoucna není příliš příznivý. V roce 2030 může na českém trhu chybět až milion pracovníků,“ odhadla Jana Míčková Sladká ze společnosti Grapecare, která zajišťuje zahraniční pracovníky pro české firmy.

„Zaměstnavatelé si tuto situaci uvědomují a připravují se již dnes. Zájem o zahraniční pracovníky mají nejen stavební firmy, ale také výrobní, logistické či dopravní společnosti,“ doplnila.

Autor:
zpět na článek