Vláda Andreje Babiše (ANO) má v programovém prohlášení záměr, aby čistý zisk z pokut putoval do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se platí výstavby cest.

„Počítáme s tím, že obce by si zachovaly dostatek prostředků pro to, aby pokryly provoz jednotlivých radarů,“ zmínila Alena Mühl z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

„Především chceme, aby měření radary mělo preventivní charakter a pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ doplnila.

Zlín si posvítí na řidiče jedoucí příliš rychle, v ulicích přibudou kamery

Stát dlouhodobě říká, že města a obce mají na svých účtech dost peněz, které leží ladem. Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) je to ale spíše hra s čísly i proto, že velká část z nich náleží Praze.

„Vláda je dlouhodobě ovlivněna informacemi z ministerstva financí, že města a obce mají dost peněz. Ale my nejsme schopni dělat ani obnovu majetku, takže nám degraduje,“ reagoval Korec. „Myslím si, že vláda tento nápad řekla na základě nedostatečných informací. Poté, co zjistí realitu, tak od něho upustí,“ věří.

Radary nejsou příliš ziskové, tvrdí primátor

Podle Korce navíc není provozování měřicích zařízení v konečném důsledku příliš ziskové, protože stárne, město ho musí udržovat a střádat na nové. Loni a letos pošle na rozšíření systému 20 milionů. Přitom příjem z pokut poklesne odhadem o deset procent, protože se jezdí už pomaleji.

4 fotografie

Nadšení z nápadu vlády nejsou ani jinde, včetně starostů z vládního hnutí ANO. „Neznám starostu, kterému by se to líbilo,“ poznamenal starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO). „Stálo nás to všechny úsilí i peníze. Museli jsme přijmout deset lidí, kteří to administrují. Není to jednoduchý proces.“

Ve městě mají sedm radarů, další dva jsou v sousedních obcích. Loni zaznamenaly přes 22 tisíc přestupků, za které řidiči zaplatili 14,5 milionu korun. Z toho devět milionů jsou provozní a administrativní náklady. Zbývající peníze město investuje do přechodů pro chodce, chodníků, bezplatné městské hromadné dopravy i sdílených kol.

Stovky hříšníků. Kamery odhalily, že řidiči ve Zlíně jezdí příliš rychle

„Peníze nám budou chybět, když o ně přijdeme,“ naznačil Stržínek. „Radary ale ani tak nezrušíme, protože přispěly ke zklidnění dopravy.“

V Uherském Hradišti z pokut na jediném měřicím zařízení loni získali 8,5 milionu korun, čistý příjem byl 2,6 milionu, který použili na zlepšení dopravy a její bezpečnosti. Ve Vsetíně mají tři radary a z pokut získali devět milionů, z toho volné čtyři miliony použili také k dopravním účelům.

Chcete peníze z pokut? Zaplaťte úředníky!

„Coby senátor chápu, že není správné, aby ten, kdo rozhoduje o umístění a nastavení radarů, tedy města a obce, zároveň i vybíral pokuty,“ reagoval senátor a vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Jako starostovi se mi ale nelíbí, že bychom měli přijít o miliony korun. Jde o to, abychom se se státem dohodli na tom, že pokud si od nás vezme výnos z radarů, tak ať současně platí úředníky a všechnu práci, která s měřením a výběrem sankcí souvisí,“ navrhl.

S tím souhlasí i starosta Luhačovic Marian Ležák (PRO Luhačovice). Městu zůstává z měření jako zisk necelý milion korun.

Luhačovice spustily radary. Nejde nám o vybírání pokut, ujistil starosta

„Zásadní příjmy už to pro nás nejsou. Ale pokud si je bude chtít stát vzít, tak by si s nimi měl vzít i měřicí zařízení a celou agendu, včetně personálního obsazení,“ míní Ležák. Luhačovice mají dvě mobilní měřicí zařízení, které průběžně umísťují na sedmi místech, včetně některých v sousedních obcích.

„Záměr nepovažujeme za šťastný. Odebrání těchto příjmů by znamenalo další omezení zdrojů, které využíváme na řešení dopravní situace,“ poznamenala mluvčí otrokovické radnice Lenka Vaculová.

V Otrokovicích nohu z plynu, na hlavní ulici čtvrti Baťov měří rychlost nové radary

V Otrokovicích měří rychlost na třech místech a letos očekávají výnos z pokut 3,5 až 4 miliony korun, z toho provoz a administrativa spolknou skoro tři miliony.

Většina měst chce v měření pokračovat, i kdyby o peníze přišla. Argumentují především bezpečností silničního provozu.

„Momentálně zpracováváme informace, které jsme obdrželi od obcí s rozšířenou působností, a následovat budou jednání s obcemi i jejich svazy,“ poznamenala Mühl. „Na základě těchto jednání poté vzejde výsledná podoba návrhu. Debata je na začátku,“ dodala.