Prakticky pokaždé, když v posledních letech doma otočil kohoutkem, se Jaromír Olša v duchu modlil, aby voda opravdu tekla. Ve studni na jeho pozemku jí totiž bylo stále méně.
„Když jsme potřebovali vyprat, domlouvali jsme se, že dnes pustíme pračku my, a zítra zase mladí. Jinak by nám totiž voda nevyšla,“ říká senior, který od narození žije v Sovadině, což je v současnosti místní část města Bystřice pod Hostýnem.
A až do letošního léta byla také jedním z posledních obydlených míst v kraji, kde neměli vodovod. Situace byla tak špatná, že od jara sem bystřičtí dobrovolní hasiči vozili užitkovou vodu, používala se například na zalévání nebo splachování záchodů. Jinak ale byli lidé odkázáni jen na zmíněné studny.
„Kvůli dlouhotrvajícímu suchu v nich ale pořád ubývá vody,“ líčí Dušan Drozd, který je dvacet let předsedou tamějšího osadního výboru. „Pitnou vodu jsme si proto mnohdy museli kupovat v supermarketech nebo ji sem vozit ve velkých barelech. A dovedete si představit, co takové nákupy udělají s rodinným rozpočtem,“ dodal.
Studny vysychaly
Řešení se nakonec našlo až letos, kdy Bystřice pod Hostýnem za 10 milionů korun nechala v Sovadině vybudovat nový vodovod. Postaraly se o to Vodovody a kanalizace Přerov.
„Využili jsme toho, že jejich zdroj byl blízko, jen ve čtyři sta metrů vzdálených Blazicích. Proto se podařilo vodovod natáhnout odtamtud,“ řekl starosta Zdeněk Pánek.
Práce se dělaly protlakem, takže Sovadina díky tomu nebyla příliš rozkopaná. „Pracovníky VaK nebrzdil ani koronavirus, obdivovali jsme, v jakém tempu jeli,“ pochválil je Drozd.
Obyvatelé obce díky tomu konečně zažívají pocit, který je pro jiné úplnou samozřejmostí. Nemusejí počítat každou kapku vody a kalkulovat, zda jejich denní spotřeba není moc vysoká.
„Někde byla situace vážně neúnosná a lidi mohli prát třeba jednou za týden. O myčce nešlo ani mluvit, nádobí se umývalo rukama,“ popisuje Drozd. „Na kopcích měli vrt 12–15 metrů hluboký, a i tak to bylo na hraně. Sucho bylo i dřív, ale za poslední roky se to dramaticky zhoršilo.“
Za pravdu mu dává pohled na starou studnu s pumpou, která stojí u mostu přes potok u odbočky z hlavní silnice. Ještě před třiceti lety se u ní zastavovali poutníci z Hostýna a nabírali si plné hrnky.
„Dnes je prázdná a vyschlá. Voda je tak čtyři pět metrů hluboko,“ povzdychl si Drozd.
Radnice stavěla i bez dotací
O budování vodovodního řadu se v Sovadině mluvilo už ve 30. letech minulého století, kdy vznikl v sousedním Mrlínku.
„Jenže lidem se to tenkrát zdálo drahé,“ připomíná Olša. „Pak se toto téma vždycky jednou za čas vrátilo, ale pořád se nic nedělo. Až jsem si říkal, že už se nedočkáme.“
Důležité bylo, že nápad si za své vzala bystřická radnice. Nedosáhla sice na státní dotaci, ale potřebné miliony korun uvolnila ze svého rozpočtu. Přípojky si museli zaplatit přímo majitelé domů, většinou ale šlo jen o tisícikoruny. Investice se jim však bohatě vyplatila.
„Studnu už teď spíše šetříme a vodu z ní moc nebereme, akorát třeba pro zvířata,“ uvedl Olša.
V Sovadině doufají, že díky novému vodovodu se jim podaří obec zatraktivnit. Dnes má 120 obyvatel, mezi nimiž drtivě převažují starousedlíci, ale začínají se objevovat i nově příchozí.
„Pár prázdných domů má nové majitele, kteří se pustili do jejich opravy,“ poznamenal Drozd. „Bez vody by do toho možná nešli. Vím o jedné paní z Brna, která tady má dům jako chatu. S děckama sem nemohli jezdit na delší dobu, neměli se ani kde umýt. Teď už jim voda teče a jsou spokojení, jezdí sem i na pár týdnů na prázdniny.“