Pro místní to byly dny plné strachu, nejistoty, velkých škod, ale i pomoci a solidarity. Rok po ničivé povodni je většina škod opravených, lidé mezitím hledají řešení, jak podobným událostem předejít.
První červencová povodeň byla blesková, způsobená prudkými letními srážkami. Rozvodněné přítoky potoka Racková a spláchnutá půda z okolních polí zatopily sklepy a přízemí některých domů. Bahno se valilo do ulic a zkomplikovalo dopravu. Obec se s následky dokázala vypořádat poměrně rychle a lidé věřili, že šlo o ojedinělou událost. Jenže sotva stačili opravit škody, přišla zářijová povodeň, která byla ještě horší.
Co se podařilo obnovit, bylo pryč
Druhá povodeň přišla 15. září. Tentokrát záplavová vlna přitekla z výše položených obcí proti proudu. Prudký déšť tehdy trval nepřetržitě celé hodiny. Voda z potoka se dostala do ulic a zaplavila domy, v některých ulicích sahala až do výšky jednoho a půl metru. Co se obci podařilo po červencové povodni opravit a obnovit, bylo zase pryč. Navíc škody byly ještě o dost větší.
Sazovice jsou po dvou měsících znovu pod vodou. Je to apokalypsa, říká starostka |
Už po povodních v roce 1997 došlo k některým opatřením, které měly řádění vody zabránit. Na přívaly vody způsobené lokálními výkyvy počasí vloni v září ale nestačily. Došlo k přetečení retenční nádrže nad Lechoticemi a poldru nad sousedními Mysločovicemi.
„Vždy tu nějaké menší povodně byly, na to jsme zvyklí. Ale co přišlo loni v září, to jsem za svých 49 let nezažila a doufám, že mě nic podobného už nikdy nepotká. Nevím, jaká opatření by proti takové mase vody mohla zafungovat,“ zavzpomínala starostka Sazovic Michaela Vajdíková.
Poničeno bylo 40 procent obce
Vážně poškozeno bylo asi 70 domů, tedy skoro 40 procent obce. Výška vody v některých ulicích dosahovala až metr a půl. Vybavení domácností, jako nábytek, lednice, pračky nebo kotle byly zničené vodou.
Pomoc přicházela okamžitě. Do terénu vyrazili hasiči i dobrovolníci, sousedé si navzájem podávali pomocné ruce a spolupracovali při úklidu. Obecní úřad koordinoval odvoz sutin a bahna, kraj nabídl finanční podporu.
Po bleskové povodni tekla ulicemi Zlína řeka, v Sazovicích mají zatopené domy |
Podle manželů Káňových, kteří žijí v domě postaveném vlastními silami, voda přišla v minulosti už několikrát, ale nikdy nebyla tak vysoko jako loni v září. Pocit bezmoci umocňovala skutečnost, že během necelých dvou měsíců museli všichni znovu procházet stejným úsilím: vyklízet, sušit, čistit a zajišťovat základní provoz domácností.
Koupaliště stihli opravit
Zasažen byl i obecní majetek. Tělocvična základní školy byla mimo provoz, stejně jako tenisové kurty a další sportoviště nebo most přes potok.
„Jen opravy na obecním majetku a nákupy toho, co odnesla voda, jsme vyčíslili asi na 10 milionů. Opraveno máme 90 procent škod. Chybí dokončit zničenou lávku. Chystáme výběrové řízení a snad na začátku příštího roku začneme se stavbou,“ upřesnila starostka.
Vánoce už slaví v suchu, strach z velké vody však v Sazovicích zůstal |
Voda hodně poničila i zdejší sportovní areál s hřišti a koupalištěm. To se podařilo do začátku letní sezony vyčistit a zprovoznit. „Pracovníci obce jeli na plné pecky a do začátku června jsme dali areálu do pořádku, bohužel návštěvnosti letošní prázdniny kvůli chladnému počasí příliš nepřály,“ posteskla si.
Některé problémy zůstávají otevřené, například s pojištěním. Mnozí obyvatelé jej sice měli, ale protože jejich domy leží v záplavové zóně, dostali jen částečné odškodnění. Lidé si také musejí dávat pozor na to, že pojišťovny mohou mít záplavová území stanovena jinak, než stát.
Chystá se studie odtokových poměrů
Zkušenost z loňského léta a podzimu ukazuje, že klimatické extrémy jsou stále častější a že nelze spoléhat na to, že „tak velká voda“ už znovu nepřijde. Extrémní srážky budou podle meteorologů pravděpodobně stále častější, a tudíž obec a státní správa musí přemýšlet nejen o opravách, ale o také preventivních řešeních.
Obyvatelé i vedení obce proto doufají, že se podaří prosadit opatření, která podobným pohromám do budoucna zabrání nebo alespoň zmírní následky.
„Nerada na ty události vzpomínám, stejně jako obyvatelé naší vesnice. Vlastně celého našeho mikroregionu, kterého se to týkalo. Snažíme se řešit protipovodňová opatření, ale nejde to zdaleka tak rychle, jak jsme si představovali,“ řekla Vajdíková.
Obce řeší, jak zastavit vodu. 3D model simuluje záplavy a ukáže slabá místa |
Zatím došlo jen k vyčištění koryta potoka od nánosů. Odtoková studie je další věc, kterou řeší pracovní skupina, jež se zabývá chystanými protipovodňovými opatřeními v regionu. Její činnost koordinuje Zlínský kraj, členy jsou i zástupci Lechotic, Mysločovic, Rackové a Sazovic. Jde o obce nejvíce zasažené loňskými povodněmi.
„Shodli jsme se, že prvním důležitým krokem je vypracování studie odtokových poměrů. Na jejím základě bude možné navrhnout vhodná protipovodňová opatření typu suchých poldrů nebo rozlivových území, která nám pomohou ochránit obecní i soukromý majetek a minimalizovat škody,“ vysvětlila krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.
Lidé jsou netrpěliví
Jenže vypracování studie zabere rok a půl. Teprve pak se začnou plánovat případná nová opatření. Mnohým to připadá jako příliš dlouhá doba. V lidech je stále strach. Zvlášť když začne trochu víc pršet. „Lidé chodí na úřad a ptají se, kdy se začne něco dít,“ zmínila starostka Sazovic.
Někteří si na vlastní pěst staví betonové zídky, které mají odvést vodu od jejich domů a pozemků. To je ale podle odborníků problém. Může to sice ochránit jejich majetek, zrychlí to průtok na jednom místě, ovšem zároveň to způsobí zaplavení jiných míst, třeba hned u sousedů.
Hraniční situace? Když nám silný proud strhl a převrhl člun, líčí šéf hasičů |
Co dalšího může udělat obec? „Snad jen zkapacitnit průtok pod mosty tím, že je zvedneme výš. Uvidíme, co nám řeknou výsledky studie. Přímo u nás toho ale mnoho nevyřešíme, k nám se stéká hlavně voda odjinud. Protipovodňová opatření je potřeba udělat mimo náš katastr výš proti proudu v Mysločovicích nebo Míškovicích,“ podotkla starostka.